Jak covid ovlivnil populaci? Lidí na světě v roce 2020 opět výrazně přibylo.

Covid, covid a zase jen covid. Takové vzpomínky z roku 2020, i díky mediím, zůstanou v myslích značné části světové populace. Svět se však zdaleka „netočí“ jen okolo stále probíhající pandemie. V kontextu váhy jiných situací ovlivňujících lidské zdraví, by přitom média musela řešit covid téměř jen okrajově.

Až v průběhu roku 2020 změnila u nás média čísla prezentující počet „úmrtí na covid“ na „úmrtí s covidem“. Počet osob, u kterých byl vir evidován v době jejich úmrtí, nakonec loni ve světě překročil 1,8 milionu. U kolika z nich byl covid hlavní příčinou úmrtí, však není vlastně příliš jasné. Například na podzim domácí ministerstvo zdravotnictví, již pod vedením Jana Blatného, nově z dostupných dat uvádělo, že prokazatelně byl vir příčinou úmrtí u sotva třetiny případů.

Dle statistik worldometers.info (dále jen WM) počet evidovaných nakažených coronavirem překročil k letošnímu 2. lednu celosvětově již 85 miliónů. Nejvíce postiženými zůstávají Spojené státy, kde se počet celkově nakažených přehoupl přes 20 miliónů a zemřelých s covidem je zde evidováno přes 358 tisíc. Zhruba poloviční čísla vykazuje druhá Indie, následuje Brazílie. Česká republika, z hlediska počtu nakažených s cca 740 tisíci případy, načíná v přehledu třetí desítku.

Jiné nemoci, sebevraždy či autonehody

Světovou populaci z hlediska zdraví stabilně více než covid ohrožují především jiné nemoci. Nejvíce úmrtí je evidováno v souvislosti s ischemickou srdeční poruchou a nádorovým onemocněním. Například na různé typy rakoviny, dle posledních dostupných dat z roku 2018, zemřelo ve světě 9,6 milionů osob. V kontextu k počtu lidí, kteří si prošli covidem stojí za zmínku například počet osob, které musí žít s HIV/AIDS. Jejich počet se aktuálně odhaduje na více než 42,3 milionu…

Nezanedbatelný je jistě také počet lidí, jejichž život skončí na silnici. Počet zemřelých v důsledku autonehod se totiž ve světě každoročně odhaduje na zhruba 1,3 milionu. Tedy zhruba jen o čtvrtinu méně, než zemřelo loni s covidem.

Sebevraždou pak každoročně ukončí život zhruba 800 tisíc lidí. Důvody bývají různorodé. V mnoha případech je to mnohdy bezvýchodná finanční situace či nálada/situace v zemi. Vypovídají o tom vlastně i domácí statistiky ČSÚ. Počet sebevražd v době ekonomického růstu bývá nižší. K dispozici jsou data zatím do roku 2018 včetně, z nichž plyne, že například v tomto století u nás bylo nejméně sebevražd v letech 2007-2008 a pak od roku 2015. V roce 2016 vlastně historicky nejméně 1 318 osob. Naopak nejvíce sebevražd (2 824) bylo u nás od 2. světové války zaznamenáno v roce 1970. Tedy v době nástupu normalizace, kdy optimismus ve společnosti klesl na bod mrazu.

Bohužel důsledky vládních kroků, a tedy také lockdownů, přinášejí a jistě ještě přinesou výrazné ekonomické a sociální dopady, resp. nárůst pesimismu. V kontextu tak neblahý vliv na psychický stav nemalého množství obyvatel. Stav mysli má přitom jak známo vliv na fyzické zdraví. Že se tak zvýší nemocnost, resp. třeba dále počet nádorových onemocnění lze odhadovat téměř s jistotou. Stejně tak i nárůst sebevražd. Pro zajímavost v posledních deseti letech u nás každoročně celkově zemřelo vždy zhruba 106 až 112 tisíc obyvatel. Podíl sebevražd byl tak obvykle více než procento.

K tomu stojí například dodat stále stoupající výdaje na zdravotní péči. Zatímco v roce 2010 to u nás bylo celkově 334,5 mld. Kč, dle posledních dat ČSÚ z roku 2018 o více než čtvrtinu více, resp. již 430,5 mld. Kč (z toho výdaje zdravotních pojišťoven cca 284 mld. Kč). Vzhledem i k výše uvedenému, financování zdravotní péče zkrátka bude ještě „tvrdší oříšek“...

Počet obyvatel světa vzrostl na nové maximum

Pandemie koronaviru každopádně dle očekávání nezastavila nárůst populace. Počet nově narozených nadále výrazně překonává počet zemřelých. Dá se říci, že daný trend ani loni nevybočil z každoročního vývoje v tomto století. Počet obyvatel dle WM vzrostl o 81,3 mil. Celkově tak dle odhadu bylo na konci roku 2020 na Zemi více než 7,79 mld. obyvatel.

^{Zdroj: WM}

Jak plyne z výše uvedeného přehledu, nejlidnatější zemí zůstává Čína s podílem 18,5 %, následuje Indie, jejíž obyvatelé tvoří 17,7 % na světě a s odstupem Spojené státy s podílem 4,2 %. U vedoucí Číny přitom procentuální nárůst obyvatel není zdaleka největší, u zemí z první desítky došlo k největšímu nárůstu v Nigérii. Celosvětově však největší 3,8 % nárůst obyvatel evidoval Niger a Bahrajn (3,7 %). Z hlediska absolutní počtu každopádně nejvíce obyvatel přibylo loni v Indii…

Dnešní padesátníci se vlastně narodili v době, kdy bylo na Zemi o polovinu méně obyvatel. V roce 1970 bylo na světě 3,7 miliard obyvatel, resp. 4 miliardová hranice se překonala o pět let později. Zatím zkrátka pokračuje trend, kdy na zemi za každých 12-13 let přibyde miliarda lidí. Nárůst však začíná zpomalovat, když dle všeho zvyšující se podíl „střední“ třídy sebou vlastně přináší v souhrnu menší touhu po více dětech. Loni se v průměru procentuální nárůst obyvatel celosvětově dostal na nejnižší úroveň za mnoho desítek let. Činil 1,05 %, zatímco na počátku století byl ještě 1,31 %. Největší byl zhruba čtvrtstoletí po 2. světové válce, resp. na konci šedesátých let se pohyboval nad 2 % úrovní.

Více než 8 miliard obyvatel by dle WM mělo být na Zemi v roce 2023. Další miliarda přibýt do roku 2037 a hranici 10 miliard obyvatel by Země měla dosáhnout v roce 2055. Odhaduje se, že více než miliardová hranice v počtu obyvatel byla překonána okolo roku 1800.

Vývoj celosvětové populace včetně predikcí

^{Zdroj: WM}