Paušální daň pro živnostníky aneb vládní paskvil s potencionální další mnohamiliardovou dírou ve statním rozpočtu

Ministerstvo financí se v posledních dnech dále bije v prsa, jaký skvělý návrh dokázalo prosadit v Poslanecké sněmovně, když drobní živnostníci budou moci od roku 2021 přejít na tzv. paušální daň. Ministryně financí Alena Schillerová k tomu například již dříve uvedla: „Platí, že paušální daň je jedním z našich klíčových projektů, který chceme živnostníkům nabídnout už od příštího roku. Významně jim tím zjednodušíme jejich odvodové a daňové povinnosti a snížíme nutnost papírování. Mnohým nabídne také finanční úsporu.“

Pro připomenutí každý DPH neodvádějící živnostník s příjmy do 1 miliónu korun bude nově moci státu zaslat v příštím roce každý měsíc paušál 5 469 korun (za rok 65 628 korun). Stát se z částky postará o zaplacení minimálního zdravotního pojistného, které se od 1. ledna 2021 navyšuje na 2 393 korun a minimálního sociálního pojistného navyšujícího se však v tomto případě v porovnání o výrazných 15 % již na 2 976 korun (bez paušální daně bude totiž minimum 2 588 korun). Zbývající 100 koruna z paušální částky pak tvoří daň z příjmu. Při přihlášení do daného „programu“ živnostník nebude muset komunikovat se svou zdravotní pojišťovnou ani sociálkou, resp. vyplňovat každoroční příslušné přehledy. Stejně tak ani daňové přiznání.

„Odpadne také důvod k většině kontrol z finančního úřadu, neboť u živnostníka přihlášeného k paušální dani budou postrádat smysl,“ uvedla Alena Schillerová další výhodu paušální daně.

Jak však může prosazená paušální daň zamíchat s příjmy státního rozpočtu, asi na Ministerstvu financí příliš nepřemýšleli. Po drobném zamyšlení lze však přitom zkráceně říci „potencionálně k velkým daňovým únikům“. A to přitom logicky ne na straně drobných živnostníků. Těm pouze otevírá cestu, vykazovat klidně vyšší příjmy, než reálně mají a napomoci tak „s náklady“ jiným běžně danícím živnostníkům či firmám s vyššími obraty.

Příklad

Vezměme živnostník s ročními příjmy 500 tisíc korun a dosud uplatňovaným 60 % paušálem na novince přímo finančně nevydělá. Zaplatil by totiž reálně celkově o téměř 3 700 korun více (důvodem je i to, že standardně přímo placené sociální pojištění pro příští rok vzroste na již zmiňovaných „jen“ 2 588 Kč). Pokud z titulu svého podnikání uplatňuje živnostník 40 % paušál, bude již dopad naopak výrazně příznivější. Ušetří přes 11 300 korun. Jak bylo výše naznačeno, navíc klidně může bez finančního dopadu vykázat (vyfakturovat) své služby za dalších téměř 500 tisíc korun. Jiný subjekt tím tak naopak jednoduše může získat v dané výši daňově uznatelné náklady. V případě fyzické podnikající osoby tak lze kalkulovat s následnou úsporou směrem k bernímu úřadu ve výši 75 tisíc korun, v případě firem danících 19 % pak dokonce 95 tisíc korun.

A že se tedy v souhrnu může jednat o nemalé částky, naznačují predikce samotného Ministerstva financí. To totiž uvádí, že by se paušální daň mohla týkat až 408 tisíc OSVČ. Vzhledem k tomu, že řada z nich například uplatňuje „hypotéku“, bonus na děti či slevu na manželku, přihlásit by se dle ministerstva mohlo reálnějších okolo 140 tisíc OSVČ. Pokud by tak každý z těchto „paušálních živnostníků“ napomohl jinému subjektu k daňové úspoře v průměru třeba jen ve výši 15 tisíc korun, stát rázem přijde jen na dani z příjmů o 2,1 miliardy korun. Hovořit lze navíc o možných druhotných negativních dopadech na výběr sociálního a zdravotního pojištění.

Dále snad možno také uvést, že pro přinejmenším větší část drobných živnostníků současné papírování až takovým problémem/zátěží (jak jinak prezentuje A. Schillerová) jistě není. Již v první dekádě tohoto století zavedené výdajové paušály byly totiž pro OSVČ tím hlavním pozitivním zjednodušujícím krokem.

Jednou ročně tak sečíst jen své příjmy a následně reálně vyplnit nemnoho finančních údajů do daňového přiznání není pro průměrně schopného živnostníka nic až tak složitého a časově náročného. Stejně tak vyplnit pak vždy jednostránkový oboustranný formulář pro zdravotní pojišťovnu a sociálku (tradičním pomocníkem při vyplňování/počítání „daní“ bývá navíc na kurzy.cz zdarma přístupný tabulkový program).

Pomoc by naopak byla, kdyby stát z hlediska „sociálky“ či i „daní“ konečně umožnil živnostníkům také jednoduché internetové podání bez zaručeného elektronického podpisu/datové schránky, jak to v případě „zdravotního“ přitom již dlouhá léta bez problémů umožňují soukromé pojišťovny. Problémem pro živnostníky zkrátka byly/jsou spíše navyšující se odvody a zejména nestálost některých opatření. Ať už například zaváděné/rušené společné zdanění manželů, či nemožnost, pak zase možnost odečítat si paušál na děti a o EET ani nemluvě. Za posledních 5 let odvody živnostníkům narostly téměř o třetinu. Zatímco v roce 2016 zaplatili za rok minimálně 45 535 korun, příští rok to bude minimálně 59 772 tisíc korun.

Zkrátka řada živnostníků stejně bude muset dobře uvážit, zda na novinku v podobě paušální daně přistoupit či nikoliv. Ať už třeba z důvodu uplatňování hypotéky či především z hlediska příp. odečítání paušálu na děti a tedy v řadě těchto případů vycházející záporné daně z příjmů, resp. tedy vratky od státu. Navíc jen rozdíl v placení standardních minimálních záloh na zdravotním a sociálním pojištění (s nulovou daní) oproti zmiňované celkové paušální dani činí pro příští rok 5 856 korun (59 772 korun vs. 65 628 korun).

Závěrem již jen uvést, že příp. zájemci o paušální daň v roce 2021 mnoho času nemají. Odevzdat příslušný vyplněný formulář (k dispozici zde), totiž musejí místně příslušnému finančnímu úřadu nejdéle do 11. ledna 2021. Podat jej lze datovou schránkou, poštou nebo na podatelně úřadu.