“Zažíváme výjimečnou dobu a rychlost, s jakou měníme způsob práce a své priority, je těžko srovnatelná s obdobím předchozích let. V těchto nepředvídatelných časem se současná krize stává katalyzátorem nové budoucnosti práce,” říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika. •
Jaké mají pocity z návratu do
práce a čeho se obávají
• Co je pro ně nejdůležitější
Globální dopady na zaměstnance
Většina
zaměstnanců (91 %) se shodují v tom, že jejich největší prioritou je udržet si
práci. Jedinou výjimkou jsou
zaměstnanci v IT, jejichž prioritou zůstává flexibilita. Největší obavy (94 %) mezi
zaměstnanci je z návratu starého způsobu
práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních
opatření získali. 8 z 10
zaměstnanců si přeje lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. 43 %
zaměstnanců doufá, že skončí pevná pracovní doba. Většina
zaměstnanců by ráda docházela do
práce 2-3 dny v týdnu.
Na pracovišti nyní
zaměstnanci oceňují především jistotu, že zdraví, bezpečnost, pohoda a spokojenost jsou pro
zaměstnavatele na prvním místě.
Důvěra a transparentnost nebyly nikdy tak důležité a
zaměstnavatelé vědí, že pro nastolení
důvěry potřebují pracovat s daty. Proto jsou nyní klíčové průzkumy mezi
zaměstnanci, získávání zpětné vazby, konzultace a komunikace.
Generace Z (ročník 1996 a výš)
Ze všech skupin se těší na návrat do
práce nejvíce (51 %). Mají větší chuť učit se a vytvářet si
půdu pro kariérní postup a vyšší
mzdu.
Na návrat do
práce se těší ze všech skupin nejméně (38 %). Vyžadují více ujištění, že nemocní
zaměstnanci zůstanou doma. Nejvíce se chtějí vyhnout dojíždění do
práce a jsou nejméně ochotní přijít o získanou flexibilitu.
S návratem do
práce pociťují největší úlevu ze všech skupin. Ohledně zdraví si dělají nejmenší starosti. Nejvíce se na návratu do kanceláře těší na spolupráci s kolegy a soustředění.
Těší se na návrat, protože preferují osobní spolupráci. Nejvíce si cení
hranice mezi osobním a pracovním životem
„Zaměstnanci se shodují v tom, co si v budoucnosti přejí – udržet si práci, být zdraví, učit se a rozvíjet dovednosti a už se nevracet ke starému způsobu práce. Při bližším pohledu vidíme, že pravděpodobně dojde k ještě výraznějšímu rozdělení pracovní síly. Ti, jejichž dovednosti jsou vyhledávané, mohou požadovat navýšení mzdy a práci na dálku, díky které nemusí tolik dojíždět. Mají větší míru flexibility a mohou si tak nastavit rodinný a pracovní život podle svého. Oproti tomu jsou zaměstnanci, kteří mají méně vyhledávané dovednosti, musí dojíždět na pracoviště a jsou vystaveni větším rizikům (snížení mzdy, propouštění, poslání na „překážky“). Zároveň mají omezenější možnost práce z domova, díky které mají nižší flexibilitu a tím i menší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.
Jak krize mění poptávku po dovednostech
Podle Jaroslavy Rezlerové dochází od března k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé
světové války.
„Změna je navíc velice rychlá. Krize posiluje poptávku po technických a měkkých dovednostech, na které jsme se již nějakou dobu zaměřovali a jejichž potřebu jsme předpovídali. Akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků se týká zejména oblasti technologií. Neustále roste poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost, vývojářích softwaru a datových analyticích. Komunikace, přizpůsobivost, empatie, iniciativa a spoustu dalších měkkých dovedností jsou v době rychlých změn a veliké nejistoty důležitější než kdy dřív.“Jaký dopad má krize na ženy?
Podle průzkumu z června
2020 COVID-19 Infects more men than women
Světového ekonomického Fóra má
krize ze
zdravotního hlediska závažnější dopad na muže, ale ekonomická a
sociální krize má dlouhodobější dopad na ženy. U žen je větší pravděpodobnost dočasného přerušení
práce kvůli péči o děti či blízké, zároveň se více obávají návratu na pracoviště. Oproti tomu muži s návratem do
práce pociťují větší úlevu, spokojenost a
důvěru.
Studie Mezinárodní organizace práce (ILO), COVID-19 and the world of work, z dubna 2020 uvádí, že ženy jsou více zastoupeny v odvětvích, které COVID-19 zasáhl nejvíce: 63 % žen pracuje v umění a kultuře, 59 % pracuje v odvětví ubytování a stravování a 54 % pracuje na administrativních pozicích.
A co na to rodiče?
Přes 30 %
zaměstnanců muselo být během
karantény zároveň
učiteli, rodiči nebo pečovateli a prodloužil se jim tak jejich pracovní den. Nastolit rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem je proto dnes důležitější než dříve.
Pro pracující rodiče je na pracovišti nejdůležitější oddělení práce a osobního života, socializace s kolegy a pohodlnější pracovní zázemí. Pokud pracují z domova, je pro ně nejdůležitější, že nemusí dojíždět do práce a ušetřený čas tak stráví se svou rodinou. V budoucnosti rodiče u svých zaměstnavatelů ocení jistotu zaměstnání, příležitosti rozvíjet své dovednosti a více práce domova.
Aby byla nová realita lepší pro všechny
Máme příležitost vytvořit budoucnost, která bude lépe odpovídat tomu, co si
zaměstnanci vždy přáli – větší flexibilitu, větší
důvěru, možnost lépe sladit pracovní a osobní život a pracovat více na dálku.
1) Proč se vracet do práce?
Co potřebují manažeři, aby mohli vést lidi na dálku? Jak mohou být
zaměstnanci produktivnější při
práci z domova? Důležité je, aby manažeři pochopili potřeby každého zaměstnance, aby se vyhnuli nepodloženým domněnkám a podvědomým předsudkům při hodnocení výkonu
zaměstnanců.
2) Dovednosti se mění, buďme připraveni
Potřebné dovednosti se budou neustále měnit. Podporovat zaměstnance ve vzdělávání a osvojování nových dovedností, podporovat učení dálku, aby znalosti
zaměstnanců odpovídaly stále se měnícím potřebám
firmy.
3) Flexibilita a rovnováha pro všechny
Práce na dálku není jediná možnost, jak
zaměstnancům zajistit větší pracovní flexibilitu a umožnit lepší sladění pracovního a osobního života. U pozic, kde je nutná přítomnost na pracovišti,
firmy mohou nabídnout svým
zaměstnancům možnost určit si začátek a konec pracovní doby a flexibilnější plánování
práce.
4) Fyzická a emoční pohoda = nové BOZP
Pandemie
COVID-19 vyvolává pocity izolace, stresu, strachu a úzkosti a také vede k zamyšlení se
nad hodnotou zdraví, pohody, rodiny a komunity. Na emoční pohodu je třeba klást stejný důraz, jako na fyzická či organizační
opatření (např. udržování odstupu).
5) Budování odolnosti lidí a firmy
V době, kdy se zvyšuje stres a největší obavou
zaměstnanců je, že přijdou o
práci, je klíčové silné vedení (i na dálku), transparentní a častá komunikace,
kultura, která umožňuje kombinovat
práci na pracovišti a z domova, a podporovat zdraví.