Ve svém včerejším projevu během letošního vydání
každoroční akce „ECB Watchers“ se prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová věnovala hned několika základním otázkám provádění měnové politiky ECB.
Například ohledně definice
inflačního cíle madame
Lagardeová řekla, že formulace “těsně pod 2 %” už není na místě tolik jako dřív, protože veřejnost by měla cíl chápat a chápat ho symetricky. Tuto úvahu lze číst jako přípravu na změnu inflačního cíle ECB z oné prapodivné formulace „těsně pod 2 %“ na prostou a jednoduchou úroveň 2 %, kterou známe z praxe Fedu, ČNB a řady dalších centrálních bank (posun na 2,5 %, nebo snad dokonce na 3 % je vzhledem k obavám zejména německé veřejnosti z hyperinflace velmi nepravděpodobný).
Lagardeová se zmínila také o možnosti cílovat průměr
inflace včetně hodnot dosažených v nedávné minulosti (což je nápad, který nedávno jako nový princip své měnové politiky přijal americký Fed). Vtip je v tom, že čím delší je období dosavadního pobytu inflace pod cílem (a v případě ECB už je toto období zatraceně dlouhé), tím delší je budoucí období, po které se bude centrální banka snažit držet inflaci nad cílem; očekávání budoucí inflace by se tak měla zvýšit, a tím by se měly snížit nynější reálné úrokové sazby (ve srovnání s přístupem k měnové politice, který ECB uplatňovala doposud). Podle Lagardeové „by se dala zkoumat užitečnost“ tohoto přístupu.
V obou případech šéfka
ECB jako by vypustila testovací
balonky – skrytě položila akademikům, tržním hráčům a různým dalším komentátorům otázku, co by takovým změnám (v rámci konzervativisumu ECB docela výrazným) v uvažování ECB řekli.
Michal Skořepa
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz