Koronavirus hotovost „nezabil“. Právě naopak, vyvolal v Češích takovou sháňku po „cashi“, jaká tu nebyla skoro dvanáct let
V době vrcholící koronavirové krize mnozí upozorňovali, že virus může „zabít“ hotovost. Do popředí se dostala otázka její hygieničnosti. Třeba virus lidské chřipky přežívá na bankovkách až 17 dní a zůstává po celou tuto dobu infekční. Mnozí lidé se proto obávali, že koronavirem, který je vysoce nakažlivý , se lze nakazit právě i manipulací s fyzickými penězi.
Americká centrální banka dokonce počátkem letošního března nařídila karanténu fyzickým dolarům, jež stáhla z Asie za účelem jejich začlenění do oběhu v USA (viz zpráva Reuters. Nezašla ovšem tak daleko jako pobočka čínské centrální banky v provincii Kuang-tung, jež přistoupila dokonce k ničení a fyzické likvidaci peněz, které obíhaly v rizikovém prostředí typu nemocnic či tržnic s potravinami.
Nakonec se však ukazuje, že koronavirus naopak sháňku po hotovosti mezi lidmi podnítil. Je to patrné i z dat z České republiky. Podle nejnovějších dat České národní banky bylo květnu v tuzemském peněžním oběhu celkem 639,4 miliardy korun. To je nejvíce v historii. Vskutku, hotovosti nebylo nikdy v dějinách ČR v tuzemském oběhu tolik jako právě nyní. To by ale ještě nebylo nic zas tak zvláštního, neboť objem hotovosti v oběhu celkem setrvale dlouhodobě narůstá.
Během vrcholící koronavirové krize však tento nárůst probíhal obzvláště rychlým tempem. Jen během dubna letošního roku narostl objem tuzemského oběživa o 3,2 procenta, tedy nejvýrazněji za uplynulých takřka dvanáct let (viz graf níže). Výrazněji totiž objem oběživa během jediného měsíce naposledy narostl v říjnu 2008. Tehdy, měsíc po pádu investiční banky Lehman Brothers, propukala kritická fáze světové finanční krize. V říjnu 2008 stoupl objem oběživa v tuzemsku o závratných deset procent, tedy zhruba trojnásobně v porovnání s mnohaletým maximem z letošního dubna.
Objem oběživa v ČR narostl letos v dubnu nejvýraznějším měsíčním tempem od října 2008
Hotovost tedy v době vrcholící koronavirové krize prokázala, že v očích řady Čechů představuje v náročném čase stále jistotu. Jsou raději, když jí mají doma „za obrazem“, ve fyzické podobě, než aby její elektronický ekvivalent nechávali na svém bankovním účtu. I když Češi reálně hotovost příliš nesměňovali z důvodu uzavření podstatné části kamenných obchodů, drželi ji ve zvýšené míře doma pro případ nějakého finančního či bankovního otřesu. Vzestup bezhotovostních či bezkontaktních plateb a dramatický nárůst intenzity online obchodování, které v důsledku koronavirové krize nastaly, tedy v žádném případě neznamenaly konec, ani ústup „cashe“.
Podobný vývoj nastal v řadě dalších zemí, zvláště výrazně například v USA, Kanadě, Itálii, Španělsku, Německu, Francii, Austrálii, Brazílii, Mexiku, Indii či Rusku. V eurozóně se nárůst hotovosti v oběhu týkal zvláště bankovek v nominální hodnotě 200 eur. Nárůst sháňky lidí zvláště výrazně právě po „skladných“ dvouseteurovkách potvrzuje, že poptávka po hotovosti rostla v době koronavirové krize nikoli ani tak z důvodů transakčních jako spíše z důvodu panického hromadění hotovosti v obavě z finančního otřesu. Lidé prostě sice za hotové nakupovali méně než jindy, zato však hotovost v obavě, ba panice poměrně intenzivně hromadili „pro všechny případy“.
Na rozdíl od situace při finanční krizi před dvanácti lety však nyní nedošlo k výraznějšímu nárůstu podílu oběživa ke vkladům. Ani v ČR, jak plyne z dat ČNB (viz graf níže), ani v mnoha jiných zemích. Nárůst tohoto podílu je teprve nezaměnitelným příznakem plošnější finanční paniky mezi obyvatelstvem. K něčemu takovému ale během koronavirové krize nedošlo. Část obyvatel si sice z účtu hotovost vybrala, případně ji na něj raději neuložila, ale jiní jednotlivci či firmy – kteří zjevně tolik nepanikařili – přispěli k tomu, že jejich navýšené vklady (navýšené z důvodu nemožnosti či neochoty v nastalých podmínkách utrácet či investovat) do značné míry kompenzovaly nárůst objemu oběživa. Takže zmíněný poměr zůstal v ČR bez viditelnějšího vzedmutí, na rozdíl od situace v době propukající světové finanční krize v roce 2008.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom
CZECH FUND
Cílem fondu CZECH REAL ESTATE INVESTMENT FUND je přinášet pravidelné výnosy pocházející z nájmů a kontinuálního zvyšování hodnoty podílů v nemovitostních společnostech a nemovitostech. Fond investuje do nemovitostních společností a/nebo nemovitostí v České republice s trvale udržitelným ekonomickým rozvojovým potenciálem, jako jsou např. administrativní budovy, nákupní centra, obchodní domy, hotely a logistické areály. Fond má sídlo v Lichtenštejnsku, je pod dohledem lichtenštejnského regulátora FMA (Finanzmarktaufsicht). Rozhodnutím České národní banky byl fond uznán jako srovnatelný se speciálním fondem nemovitostí podle českého práva. Nabízení investic do fondu v České republice je tak pod dohledem České národní banky a podléhá českým předpisům.
Více informaci na : https://czech-fund.cz/
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz