Na ČNB proběhl kulatý stůl k FinTechům

Česká národní banka (ČNB) uspořádala v pondělí 22.6.2020 kulatý stůl na téma licencování platebních služeb v ČR a zkušenosti a aktuální přístup ČNB. Kulatého stolu se za naši advokátní kancelář zúčastnil kolega Ondřej Bartošík. Zde jsou shrnuty jeho poznámky a postřehy:

Kontaktní místo pro FinTech společnosti

• ČNB zřídila v listopadu 2019 kontaktní místo pro fintech společnosti
• Cílem je komunikace a otevřený přístup k fintech subjektům a snaha pomoci jim se vypořádat s regulací PSD2, usnadnit jim tak vstup do odvětví
• Bez ohledu na statut společnosti jako fintech, bude i po těchto subjektech ČNB vyžadovat striktní plnění pravidel dle PSD2 a zákona o platebním styku, ČNB jako licenční orgán nemůže jednat jinak
• Doposud (6/2020) bylo přes kontaktní místo podáno pouze 17 dotazů, což je ČNB vnímáno spíše jako málo

 Licencování platebních služeb a vydávání el. peněz

• Pro malé verze poskytovatelů platebních služeb, tedy vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu platí od účinnosti PSD2 (13.1.2018) téměř shodné požadavky jako pro plné verze poskytovatelů, tedy platební instituce a vydavatele elektronických peněz
• Pravidla PSD2 dopadají na všechny subjekty v oblasti platebních služeb, tedy i na malé verze
• S PSD2 došlo k velkému snížení úspěšnosti žádostí o licence, zejména malých verzí
• Značný počet žádostí podávají subjekty z Ruska a území bývalého SSSR, jsou nekvalitně zpracované, žadatelé málo důvěryhodní, žadatelé nemají požadovanou vazbu na ČR (sídlo, bydliště, místo podnikání apod.), žadatele zastupuje zejména jedna pražská advokátní kancelář, případně obecní zmocněnci,
• ČNB začala, po opakovaném nesplnění požadavků stanovených ve výzvách žadatelům, žádosti zamítat, od roku 2018 byly zamítnuty, nebo vzaty zpět desítky žádostí (statistiky ČNB a další informace naleznete v prezentaci ČNB na konci článku)
• ČR se tak spíše stává (dle ČNB nechtěně) vstupní branou pro subjekty z Východu do EU, než fintechovou velmocí v oblasti platebních služeb
• Nejčastější chyby u žádostí o licence jsou nedostatečný obchodní plán, nezpracované predikce ve formě účetních výkazů, nedoložení podkladů k důvěryhodnosti ovládajících osob, neprovázané vnitřní předpisy apod. (pozn.: AK SCHEJBAL & PARTNERS vyřídila převážně pro české subjekty přes 40 licencí na platební služby a všechny uvedené aspekty zná a tyto chyby se v jejich podáních nevyskytují)
• I u malých verzí licencí ČNB zkoumá kapitál (velikost, zdroj), a to v návaznosti na obchodní plán
• S novelou zákona o platebním styku od 1.1.2021 bude uplatňovány zvýšené požadavky na AML procesy u všech licencovaných subjektů v oblasti platebních služeb
• K problematice neotevírání samostatných bankovních účtů pro platební instituce se ČNB vyjádřila v tom smyslu, že banky jsou komerční subjekty a ČNB jim v tomto nemůže nic nařizovat, banky sami si provádí hodnocení rizik klientů a klienty zabývající se např. kryptoměnami či hotovostními obchody považují zpravidla za rizikové

Z uvedených poznámek vyplývá, že žadatelé musejí věnovat zpracování žádostí a všech podkladů značné úsilí. Vše musí být „ušité“ na míru daného žadatele. Žádosti, kde budou kopírovány podklady z jiných, dříve podaných žádostí mají menší šanci na úspěch. Rovněž bude důsledně zkoumáno, zda mají statutární orgány a ovládající osoby vazbu na ČR (bydliště, podnikání apod.) a v případě že tomu tak nebude šance na úspěch žádosti se tím výrazně sníží.

Statistiky ČNB a další informace k tématu naleznete v prezentaci ČNB ZDE:
https://akschejbal.cz/uploads/Prezentace-kul-stul-final-22-06-2020.pdf