Personální injekce pro české zdravotnictví čeká za hranicemi

Českému zdravotnictví chybí přes tisíc zdravotních sester a stovky lékařů, podobná situace je i v sociálních službách. Také proto se uvažuje o personálních posilách ze zahraničí. „Opatření spojená s rozšířením koronaviru aktuálně neumožňují nabírat pracovníky ze zemí mimo EvropskouUnii*, a tak máme asi z 90 % poptávku na nelékařský zdravotní personál ze Slovenska a z 10 % z Polska. V běžných podmínkách přitom tvoří 60 % poptávky ta po personálu ze zemí mimo EU,“ říká Ondřej Wysoglad, generální ředitel personální divize Manuvia.

Přestože se v důsledku koronakrize nemocnice potýkají s nedostatkem prostředků a nábory prozatím omezily jen na zdravotní sestry ze Slovenska, odborníci z Manuvie předpokládají, že po uvolnění opatření vzroste zájem o personál ze zemí mimo EU o 20 %. Naléhavější je nyní situace v Domovech sociální péče nebo v terénních zdravotnických službách, zájem je i v zařízeních typu Alzheimerova centra.

Nejpoptávanější jsou z 80 % Všeobecné zdravotní sestry s atestací S2, tedy samostatně pracující, příležitost mají absolventi středních zdravotnických škol a samozřejmě také univerzit, uplatnění najdou zdravotničtí asistenti, praktické sestry, obslužný personál jako kuchaři a uklízeči, a čím dál tím více i pracovníci v sociálních službách.

Manuvia aktuálně řeší zajištění 35 zdravotních sester ze Slovenska a 12 z Běloruska

Zahraniční pracovníci ze zemí mimo Evropskou Unii obvykle musí mít vyřízenu Zaměstnaneckou kartu. U zdravotnického personálu je proces podstatně složitější a může trvat i více než půl roku.

Nemocnice nebo pečovatelský dům, který má zájem o zaměstnance ze zemí mimo Evropskou unii, musí mít povolení od Úřadu práce a schválenou žádost v rámci projektu Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec v České republice. Aby byl takovému zaměstnanci udělen přechodný pobyt, musí projít tzv. nostrifikací, tedy uznáním vzdělání a povolením odborné praxe u akreditovaných pracovišť pro vzdělávání. „Nároky na lékařské a nelékařské pracovní pozice jsou přesně stanovené vyhláškami. Státní orgány posuzují soulad zdejší vzdělávací soustavy s úrovní vzdělání kandidátů v jejich zemích. Například sestry z Ukrajiny často nejsou certifikované jako Všeobecné zdravotní sestry, ale pouze jako Praktické zdravotní sestry,“ upozorňuje Ondřej Wysoglad. Proto je při výběru kandidáta velmi důležité detailně studovat a analyzovat jeho vzdělání, specializaci, kurzy, souvislou praxi i pracovní zařazení. To vše se dá vyjasnit v náborovém procesu, který trvá maximálně 10 dní. Nostrifikace se dá vyřídit asi za měsíc, povolení odborné praxe asi za týden. Až 90 dní pak trvá vyřízení Zaměstnanecké karty.

Manuvia pomáhá se složitou administrativou zaměstnavatelům i uchazečům. Zajišťuje přípravu i překlad dokumentů, průběžně sleduje proces vyřizování žádosti na úřadě, vše v součinnosti s uchazečem i budoucím zaměstnavatelem.

Pro získání práce v České republice musí uchazeči o práci ve zdravotnictví nebo sociálních službách složit také zkoušku z českého jazyka. Manuvia pro ně v Minsku, Kyjevě a ve Lvově zajišťuje výuku českého jazyka na úrovni A2 včetně medicínské terminologie.

Spolupráce se nejčastěji domlouvá na období dvou let, proces splnění všech požadavků a získání patřičných povolení může trvat i více než půl roku. V některých případech, v závislosti na pracovním zařazení, není jazykový kurz potřeba, nebo pracovník absolvuje intenzivní jazykový kurz souběžně s praxí. V tom případě se čas pro získání uchazeče může zkrátit i o polovinu.

Manuvia aktuálně zajištuje 35 zdravotních sester ze Slovenska a 12 zdravotních sester z Běloruska. Do českých nemocnic a pečovatelských domů by ty slovenské mohly nastoupit už na přelomu června a července, běloruské pak pravděpodobně na podzim.

Vládní projekty sice umožnily zrychlené vydávání povolení k přechodnému pobytu pro většinu profesí, avšak u zdravotnických zařízení platí, že v případě povolení k odborné práci musí mít akreditační vzdělávací programy a školitele. „Tedy nemocnice, a hlavně zařízení vzdělávacích služeb, které toto nemají, jsou ze zjednodušeného procesu vyřazeny, a řešit pro ně nábor středního zdravotnického personálu je složité,“ uzavírá Ondřej Wysoglad.

-  

Proces zajištění zdravotního personálu z ciziny v čase

Nábor potenciálních uchazečů, první pohovory – 14 dní

Pohovory se zaměstnavatelem – 3 dny

Nostrifikace a povolení odborné praxe – 30 dní

Žádost v rámci projektu Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, schválení na Ministerstvu zahraničí ČR – 14 dní

Zaměstnanecká karta – 60 až 90 dní

Jazykový kurz A1 a A2 v Českém jazyce – 90 dní

*Poznámka: Opatření spojená s rozšířením koronaviru aktuálně neumožňují nabírat pracovníky ze zemí mimo Evropskou Unii. Například v případě Běloruska není aktuálně nábor pracovníků možný, z Ukrajiny jen pro program kvalifikovaný zaměstnanec v sociálních službách.