Týden centrálních bank - BoJ už jednala, dnes Fed a zítra ECB

Jak upozorňoval včerejší Restart, Bank of Japan oznámila po pondělním zasedání neomezené kvantitativní uvolňování. Mimo to snížila odhad ekonomického růstu a došla k závěru, že k naplnění dvouprocentního inflačního cíle v nejbližší době nedojde. Obavy z japonské recese se však objevovaly již v dobách před Covidem, a to zejména během loňského roku, kdy hospodářství negativně ovlivnily změny v nastavení daňové soustavy. Ty pak představovaly jakýsi „poslední hřebíček do rakve“, nebo v tomto případě do japonského křehkého vývoje (viz tzv. japonský scénář, který je charakterizován nízkými tempy růstu HDP, nízkými hodnotami inflace a vysokou mírou zadlužení v podmínkách měnové expanze). Celý proces ekonomického poklesu pak urychlila koronavirová krize, která způsobila problémy v nejedné ekonomice ve světě.

Dnes se dozvíme verdikt amerického Fedu, který zasedá již od včerejšího dne. Ten v důsledku pandemické krize snížil hlavní úrokovou sazbu na úroveň nulové spodní hranice (tzv. ZLB – zero lower bound). Ačkoliv někteří ekonomové – například šéf minneapoliského Fedu – navrhují další snížení sazeb, nezdá se být tento scénář příliš pravděpodobný. Představitelé centrální banky by však mohli diskutovat další nákupy aktiv ve smyslu cílování výnosové křivky a přizpůsobení komunikační strategie, a to zejména v otázce délky trvání nulových úrokových sazeb. Takové přizpůsobení by mohlo mít podobu explicitního ujištění veřejnosti, že sazby setrvají na velmi nízkých úrovních, dokud nedojde k ekonomickému oživení. Pouhé konstatování může totiž sehrát zásadní roli v ekonomickém vývoji. To dokazuje i prvotní užití strategie v 70. letech, které v konečném důsledku vedlo ke snížení do té doby vysoké inflace a k žádoucímu snížení inflačních očekávání.

Týden plný jednání zakončí ECB. Ta zasedá ve čtvrtek. Nadpoloviční část trhu očekává, že úrokové sazby setrvají na záporném půl procentu. ECB by mohla jednat o dalším snížení požadavků na rating nakupovaných dluhopisů. Poté, co tak učinila u státních cenných papírů (zejména kvůli zemím typu Itálie), může jít cestou nákupů dluhopisů v neinvestičním pásmu i v případě firemního sektoru, a nabídnout tak finanční prostředky rizikovým společnostem.

A co ČNB?

Řádné zasedání ČNB se má konat 7. května. Včera však svůj názor ohledně budoucího nastavení měnové politiky vyjádřil člen bankovní rady Oldřich Dědek. Ten zmínil, že centrální banka by měla snížit úrokové sazby na co nejnižší úroveň, aby pomohla exportně orientované ekonomice. Dědek tedy připouští, že v případě potřeby by sazby mohly poklesnout na hodnotu tzv. technické nuly (0,05 %). Odmítá však implementaci záporných úrokových sazeb, když svůj postoj zdůvodňuje nepříznivým vlivem na kondici komerčních bank. Stejně tak v současné chvíli neshledává důvody pro uplatnění kvantitativního uvolňování, se kterým trhy do jisté míry počítaly. V rámci předešlých zasedání snížila ČNB úrokové sazby o 125 bodů na jednoprocentní úroveň. Trh očekává, že příští měnově-politické jednání přinese dodatečný pokles sazeb v rozsahu půl procentního bodu. 

Nicole Gawlasová