Indexy PMI zaznamenají další pokles a v USA znovu vzroste nezaměstnanost (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní den přinese zveřejnění ostře sledovaných indexů nákupních manažerů (PMI), a to pro ekonomiky Německa, celé eurozóny a USA. Dubnová hodnota tohoto indexu se pravděpodobně v případě všech tří zmíněných ekonomik znovu sníží a zůstane tak hluboko pod 50-ti body. Průzkum společnosti GfK ukáže v Německu na pokles spotřebitelské důvěry. V USA budou po týdnu opět zveřejněny počty nových žádosti o podporu v nezaměstnanosti, kterých se očekává celkem 4,5 milionu. Odpoledne pak pomocí videokonference bude jednat Evropská rada a hlavním tématem bude záchrana evropské ekonomiky před dopady koronaviru.

Důvěra v jednotlivé ekonomiky klesá

V průběhu dneška budou zveřejněny dubnové hodnoty indexu nakupních manařerů (PMI) pro Německo, celou eurozónu a také pro USA. Ve všech třech případech lze očekávat jejich další pokles. Zavedená preventivní opatření proti šíření koronaviru budou i nadále hlavní přičinou nížší důvěry nákupních manažerů v ekonomiky zmíněných států. Výrazný pokles jsme přitom zažili už v březnu, kdy se index nákupních manažerů u všech tří ekonomik propadl hluboko pod hranici 50 bodů. Ta je přitom dělícím bodem mezi očekávánou expanzí dané ekonomiky (hodnota nad 50) a její kontrakcí (hodnota pod 50) v porovnání s předchozím měsícem. Čím nižší index je, tím horší naláda v podnikatelském sektoru převládá.

Indikátor spotřebitelské důvěry společnosti GfK pro Německo poukáže na klesající apetit německých domácností konzumovat.

Po týdnu dnes v USA znovu zveřejní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, ty i přes mírný pokles zůstanou i nadále vysoké. Analytici očekávají, že počet nezaměstnaných žádajících o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu vzrostl o 4,5 milionu. Bez práce by tak již bylo minimálně 25 milionů Američanů.

Odpoledne se uskuteční v pořadí již čtvrtá videokonference členů Evropské rady. Není překvapením, že hlavním tematem diskuze budou opatření EU, která by měla pomoci tlumit dopady koronavirové pandemie na evropskou ekonomiku.

V České republice dnes žádná nová data publikována nebudou. Kurz koruny však může reagovat na negativní zprávy o vývoji PMI v Německu a eurozóně. Přeci jen obdobný vývoj lze očekávat také v ČR. To pravděpobně potvrdí i dubnové výsledky konjunkturálního šetření ČSÚ, které budou publikovány zítra. Koruna tak může dnes opět oslabit.

Maloobchodní tržby v Polsku překvapily výrazným poklesem

Důvěra spotřebitelů v evropskou ekonomiku se podle Evropské komise v dubnu dále výrazně snížila. Indikátor spotřebitelského sentimentu pro celou EU poklesl z březnových -10,4 na -22,0 bodů v dubnu, v případě eurozóny pak z -11,6 na -22,7 bodů. To bylo zhruba v souladu s předpověďmi analytiků. Podíl evropských spotřebitelů očekávajících negativní vývoj ekonomiky se tak oproti předchozímu měsíci zdvojnásobil. Nejenže se dubnová čísla nacházejí pod dlouhodobými průměry, ale již atakují i rekordně nízké hodnoty z roku 2009.

V Polsku byly včera zveřejněny březnové výsledky maloobchodních tržeb, jejichž propad byl výrazně větší, než očekávali analytici. Maloobchodní tržby se snížily meziročně o 7,1 %, zatímco analytici v průměru počítali s poklesem pouze o 0,6 %. Reálně pak tržby klesly o 9,0 %. Naplno se tak projevila preventivní opatření zabraňující šíření koronavirové nákazy, která jsou v Polsku aplikována v obdobném rozsahu jako v ČR, oproti ČR však byla zavedena s mírným zpožděním. S výjimkou potravin a léků poklesly reálně tržby ve všech ostatních kategoriích prodávaného zboží. Nejvýznamnější pokles zaznamenaly tržby za prodej oblečení, které byly v meziročním srovnání poloviční, a také tržby za prodej automobilů dosahující oproti loňskému roku o třetinu nižší hodnoty. Samotné předzásobení se potravinami a léky, které jsme mohli pozorovat u velké většiny států, jež sáhly k restriktivním omezením, tak ani zdaleka nevyvážilo obecný pokles spotřebitelské poptávky. Mimo omezených možností pro nákup zboží ovlivňuje apetit domácností i již zmíněná nízká spotřebitelská důvěra, která pramení z obav o ztrátu zaměstnání. Obdobný vývoj můžeme pravděpodobně čekat i v ČR.

Cena surové ropy Brent ve včerejších ranních hodinách poklesla až na 16 dolarů za barel, poté však došlo k částečné korekci a v odpoledních hodinách se tak již obchodovala za 20 dolarů za barel. Cena ropy je nyní nejnižší za posledních 20 let. Za tím stojí především nižším poptávka daná paralýzou velké části světové ekonomiky v důsledku koronavirové pandemie. Ta značně omezila i leteckou dopravu, jež běžně tvoří velkou část poptávky po ropě.

Česká koruna navázala na oslabující trend z předchozích dnů a v závěru včerejšího obchodování se vyšplhala nad 27,60 CZK/EUR. K oslabení koruny došlo i vůči dolaru, který se prodával přibližně za 25,50 CZK/USD. Kalendář kurzotvorných informací byl včera v případě české ekonomiky prázdný a koruna tak pravděpodobně i nadále reagovala především na zvýšenou rizikovou averzi investorů, kteří v souvislosti s probíhající koronavirovou pandemií preferují bezpečnější aktivita. Tím je například zlato, jehož cena se v současnosti pohybuje na rekordně vysokých hodnotách. Stejný vývoj jsme mohli včera pozorovat i ve zbytku středoevropského regionu, když vůči euru oslabil jak polský zlotý, tak i maďarský forint. Samotné euro včera vůči dolaru zprvu mírně posílilo, po otevření amerických trhů však opět všechny své zisky odmazalo. To může souviset i s mírnou korekcí amerického akciového trhu, který hned po včerejším otevření získal zhruba 2 % a v mírném růstovém trendu pak pokračoval i ve zbytku dne.