Březen ve znamení výrazného snižování úrokových sazeb (Tematické analýzy)

Česká národní banka na svém čtvrtečním měnově politickém zasedání pravděpodobně sníží základní úrokovou sazbu o dalších 50bb. Učiní tak především z důvodu nadále se zhoršujícího výhledu pro růst české ekonomiky vlivem šířící se koronavirové infekce. Kurz koruny tak může dále oslabit, což by pravděpodobně vyvolalo reakci ze strany centrální banky. Zavedení kvantitativního uvolňování neočekáváme.

Česká národní banka na svém mimořádném zasedání v pondělí 16. března 2020 jednomyslně rozhodla o snížení základní úrokové sazby o výrazných 50bb. Učinila tak s ohledem na očekávané ekonomické dopady aktuálně přijímaných preventivních opatření proti šíření viru Covid-19. Svým rozhodnutím tak následovala ostatní centrální banky ve zbytku světa, z nichž některé již dokonce přistoupily k vícenásobnému snížení sazeb. Příkladem je americký Fed, který v krátkém časovém intervalu provedl dvě snížení pásma úrokových sazeb v souhrnné výši 150bb. S ohledem na obvyklé zpoždění v dopadech změn měnové politiky prováděné prostřednictvím nastavení úrokových sazeb, je nutné chápat současnou reakci centrálních bank primárně jako signalizační a sloužící především k uklidnění finančních trhů. Je však také prevencí pro případ, kdy by současná situace přetrvávala po delší dobu a vedla tak k podfinancování ekonomických subjektů.

Centrální banka je však v nelehké pozici, když i nadále bojuje s vysokou inflací nacházející se nad 2% cílem a opakovaně také nad prognózou ČNB. To byl i důvod, proč ČNB začátkem února dvoutýdenní repo sazbu zvýšila. Situace se však s přibývajícími případy nákazy koronavirem v posledních dnech změnila a vedla tak k razantní otočce v diskurzu české měnové politiky. Bankovní rada si podle slov guvernéra J. Rusnoka uvědomuje aktuální dilema, kterému měnová politika čelí, v současné chvíli však na úkor dosahování cíle cenové stability upřednostňuje podporu reálné ekonomiky. Důvody pro to má ČNB dva. Jednak současná inflace je již prohranou měnově politickou bitvou, jak představitelé centrální banky často zmiňují, a pak také očekáváné zpomalení či pokles poptávky nejspíše povede k samovolnému snížení cenové dynamiky. K tomu dopomůže i rekordně nízká cena ropy.

Přerušení výroby v automobilovém průmyslu je další ranou pro růst české ekonomiky, na což ČNB zareaguje dalším snížením úrokových sazeb o 50bb na svém tentokrát již řádném měnově politickém zasedání tento týden ve čtvrtek. K dispozici bude mít pravděpodobně plný set analytických podkladů, zahrnující nejspíše i úplnou aktualizaci prognózy. Ta by měla členům bankovní rady ukázat možné ekonomické dopady zavedených preventivních opatření proti šíření koronavirové nákazy. Po ohlášených odstávkách v automobilovém průmyslu, který tvoří významnou část české přidané hodnoty, a po uzavření většiny provozoven v oblasti služeb, lze očekávat silné dopady do ekonomického růstu. Zásadní otázkou tak je, za jak dlouho se podaří aktuální situaci překonat. My jsme zatím oproti většině ostatních analytických center ve svých odhadech poměrně konzervativní, když čekáme stabilizaci ekonomiky ve třetím čtvrtletí a následně její solidní růst, více zde http://bit.ly/KvaQ2up. Rizikem tak je, že ČNB vyhodnotí dopady na českou ekonomiku jako více závažné a sníží úrokové sazby na příštím zasedání o více než 50bb. Prostor na to zatím má.

Kurz koruny výrazně oslabil nad hranici 27 CZK/EUR a zprostředkoval tak další uvolnění měnových podmínek, je však také rizikem pro ještě vyšší inflaci v nejbližším období. Kurz jako by očekával snížení úrokových sazeb a začal oslabovat již od samotného pondělního rána. V tom pak dále pokračoval i po tiskové konferenci ČNB. V průběhu minulého týdne pak dokonce atakoval úroveň 28 CZK/EUR. ČNB uvědomující si rychlý přenos slabšího kurzu do domácích cen vzápětí ohlásila, že je proti silně oslabující koruně připravena zakročit pomocí intervencí na devizovém trhu. Muniční arzenál ve formě devizových rezerv má poměrně široký z dob kurzového závazku z let 2013-2017. Konkrétní hodnotu kurzu, při které by již vstoupila na devizový trh, však centrální banka neuvedla. Oslabení domácí měny v posledních dnech si vysvětlujeme postupným výprodejem dlouhých kurzových pozic na českou korunu, které vznikly právě v průběhu kurzového závazku ČNB. Na to ukazují i tržní očekávání výše úrokových sazeb, které počítají s jejich výrazným poklesem. Slabší kurz české koruny je pak důvod, proč pro zbytek letošního roku počítáme se stabilitou úrokových sazeb. V roce 2021, v souladu s obnoveným růstem české ekonomiky podle nás dojde k postupné normalizaci měnových podmínek, spočívající jak v nárůstu úrokových sazeb, tak i v posilujícím kurzu koruny. K tomu pravděpodobně přispěje i již zmíněné vyprazdňování korunových pozic na devizovém trhu.

Oproti některým centrálním bankám na světě, podle nás ČNB nesáhne k nestandardním nástrojům ve formě kvantitativního uvolňování. V tomto duchu se již i vyjádřili někteří členové bankovní rady. Česká národní banka zároveň uvedla, že český peněžní trh zatím disponuje dostatkem likvidity. Z preventivních důvodů však minulý týden ohlásila snížení úrokové sazby o 10bb pro reverzní repo operace, které slouží pro případné dodávání likvidity bankovnímu sektoru. Zvýšila se také frekvence jejich aukcí, z jednou týdně na třikrát týdně. ČNB stejně tak revidovala své dřívější rozhodnutí o zvýšení proticyklické kapitálové rezervy od 1. července 2020 na 2 % a sazbu ponechala na 1,75 %. To by mělo dále usnadnit úvěrování jak podnikatelského sektoru, tak i sektoru domácností.