Ministři financí a centrální bankéři zemí
skupiny G7 dnes odpoledne středoevropského času trhy neuklidnili, spíše je rozčarovali. Nenaplněná očekávání trhů se právě nyní projevují poklesem akciových ukazatelů, poklesem
výnosu amerických dluhopisů, růstem „indexu strachu“ VIX, ale také oslabováním
koruny vůči
euru i
dolaru. V mimořádném telekonferenčním hovoru se ministři financí a centrální bankéři ekonomicky nejvyspělejších zemí
světa usnesli „důsledně vyhodnocovat šíření
koronavirové nákazy COVID-19 a jeho dopad na trhy a ekonomické podmínky“. Zavázali se náležitě použít nástroje hospodářské
politiky k zajištění silného a udržitelného ekonomického růstu a předejít nežádoucímu vývoji.
Trhy však čekaly více. Už od víkendu se množí spekulace, že by v rámci boje s dopady šíření
koronavirové nákazy mohlo dojít k mezinárodně koordinované akci v oblasti měnověpolitické či fiskální. K podobnému zásahu došlo naposledy v
roce 2008, v rámci tehdejšího boje s
kritickou fází
světové finanční
krize. Tržní
úrokové sazby signalizují, že investoři počítají se snížením
základní úrokové sazby americké centrální banky o půl procentního bodu nejpozději na řádném zasedání 17. a 18. března, dost možná však i před tímto termínem, v rámci zasedání mimořádného. Mimořádně
americká centrální banka zasedala naposledy také právě v
roce 2008. Dnes však trhy nedostaly ani příslib koordinované akce, ani konkrétnější signalizaci snížení
sazeb. Nejistota je přibližuje zpět do panického módu.
Nelze vyloučit, že trhy jsou nyní až příliš „namlsány“ a vyhlídka na masivní zásah centrálních bank a úřadů zodpovědných za fiskální
politiku jednotlivých nejvyspělejších zemí
světa nemusí nastat. Nyní se sžívají s realitou. V krajním případě mohou opravdu opět propadnout panice.
Koruna by pak dále oslabovala, stejně jako
akcie po celém
světa, podobně jako minulý týden. Ekonomičtí lídři
zemí G7 nyní zjevně „testují“, co vše si vůči trhům mohou dovolit. Nechtějí zbytečně plýtvat masivními podpůrnými zásahy, jelikož ty se postupem času vyčerpávají, což se například v
Japonsku či
eurozóně projevuje tím, že příslušné
centrální banky nemají už příliš kam dále a hlouběji snižovat své
základní úrokové sazby.
CZECH FUND
Cílem fondu CZECH REAL ESTATE INVESTMENT FUND je přinášet pravidelné výnosy pocházející z nájmů a kontinuálního zvyšování hodnoty podílů v nemovitostních společnostech a nemovitostech. Fond investuje do nemovitostních společností a/nebo nemovitostí v České republice s trvale udržitelným ekonomickým rozvojovým potenciálem, jako jsou např. administrativní budovy, nákupní centra, obchodní domy, hotely a logistické areály. Fond má sídlo v Lichtenštejnsku, je pod dohledem lichtenštejnského regulátora FMA (Finanzmarktaufsicht). Rozhodnutím České národní banky byl fond uznán jako srovnatelný se speciálním fondem nemovitostí podle českého práva. Nabízení investic do fondu v České republice je tak pod dohledem České národní banky a podléhá českým předpisům.
Více informaci na : https://czech-fund.cz/