Deset digitálních priorit v Evropské unii očima české odborné veřejnosti
Analýza digitálních priorit z pohledu části českých podniků, svazů a samospráv poskytuje vládě cenný příspěvek do diskuse o pozicích ČR, které v rámci vyjednávání v EU zastává. V současné době, kdy se formuje nastupující Evropská komise a její nové politické směřování, bude navíc tento vhled nevládního sektoru velmi užitečný pro debatu o dalším vývoji jednotného digitálního trhu. Zpracováním analýzy splnil Úřad vlády mimo jiné jeden z úkolů, který mu ukládá vládní strategie Digitální Česko, resp. pilíř Česko v digitální Evropě. Analýzu zpracovala Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády v období červen až září 2019.
Jako podklad pro analytický dokument posloužily rozhovory s osmi zástupci podnikatelských svazů, odborů a samospráv. Vyhodnocení rozhovorů bylo dále podpořeno online dotazníkovým šetřením cíleného na firmy působící zejména v oblasti inovací (např. vývoj softwaru a mobilních aplikací, analýza velkých dat, e-commerce, kybernetická bezpečnost apod.), a také společnosti, které prochází procesem digitální transformace.
Respondenti odpovídali na otázky týkající se celkového fungování jednotného digitálního trhu, dále byli tázáni na to, jaké vnímají příležitosti a překážky podnikání v EU a jak je z jejich pohledu nastavena v této oblasti unijní regulace.
Z šetření vyplynulo následujících deset prioritních oblastí, které by měla ČR podle respondentů reflektovat při jednáních v EU. Podrobný popis jednotlivých oblastí naleznete v samotné analýze.
Kybernetická bezpečnost
Narušení kybernetické bezpečnosti se stalo celosvětovým problémem. Vedle vnějších kybernetických útoků představují potenciální rizika v ČR i online chování některých částí populace nebo otázka vlastnictví a umístění dat. Při řešení vnějších kybernetických útoků by měla být posílena společná reakce na úrovni EU. Role EU by měla být klíčová pro osvětu a povědomí společnosti o kybernetické bezpečnosti.
Digitální vzdělávání a gramotnost
Češi jsou hodnoceni jako kvalifikovaní a talentovaní, přetrvávají však nedostatky z hlediska formálního vzdělávání a nedostává se lidských zdrojů, zvláště chybí některé kategorie IT specialistů. EU nemá výlučnou ani sdílenou pravomoc v oblasti vzdělávání, ale může mít velký vliv na rychlou změnu v této oblasti. Respondenti oceňují metodickou podporu EU ve formě doporučení. EU je také místem pro sdílení příkladů dobré praxe, výzkumů a analýz a pro realizaci akademických výměn na všech úrovních vzdělávacího systému.
Daňová problematika
Kromě zjednodušení administrativy při odvodu DPH se respondenti kloní také ke společnému řešení digitální daně na úrovni EU a k narovnání daňové zátěže tuzemských podniků s firmami sídlícími mimo EU či v členských státech s její výrazně podprůměrnou výší.
Hospodářská soutěž a dominance technologických firem
Respondenti se vyslovili pro evropské řešení problému dominantního postavení velkých firem v rámci digitální ekonomiky. ČR by však měla zajistit, aby případná další regulace na úrovni EU nepřinesla negativní dopady na konkurenceschopnost českých firem a potažmo hospodářskou soutěž v digitální ekonomice ČR.
Chytrá regulace
Podle respondentů je nutné zvýšit přehlednost a srozumitelnost unijní regulace a zajistit její konzistentní výklad v členských státech. Záměrem regulace by měla být i ochrana evropských firem před zahraničními giganty bez zbytečného přeregulování v EU.
Legislativa
Potřebné je sjednocení legislativy na úrovni EU, základem by měla být aktualizovaná legislativa, harmonizované právní předpisy, jednotné výklady a také liberálnější ochrana spotřebitele.
Digitální infrastruktura
Respondenti často uvádí nutnost vybudování robustních sítí páté generace, které zajistí dostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem, a kladou také důraz na efektivnější financování rozvoje digitální infrastruktury.
Technologie a inovace
Od dotazovaných zaznívá zejména požadavek na snížení a digitalizaci administrativy a vhodné finanční nástroje pro mezinárodní spolupráci (vytváření konsorcií).
Rozvoj eGovernmentu
I přes určitý pokrok v oblasti elektronizace veřejné správy ČR se zde podle respondentů nedostatky i nadále projevují. Je proto nutné zaměřit se na vývoj a zlepšení e-Governmentu v ČR a na podporu interoperability systémů v EU.
Mezi respondenty panuje téměř konsensus ohledně nadměrné administrativní zátěže při získávání finančních prostředků z fondů EU, a to zejména pro malé a střední podniky. Co se týče podpory z rozpočtu EU, respondenti se shodli zejména na oblasti digitální gramotnosti a vzdělávání, digitalizace veřejných služeb včetně přeshraničního styku s úřady (e-Government), kybernetické bezpečnosti, ale do jisté míry i digitální infrastruktury a výzkumu a vývoje (umělé inteligence, Internetu věcí a robotizace).
Poslední zprávy z rubriky Internet a telefony:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Marek Pokorný, Portu