Thorbecke: Posilování kurzu a dlouhodobá ztráta konkurenceschopnosti

Japonské exporty elektronických součástek po globální krizi dramaticky klesly a od té doby nedošlo k jejich oživení. Na stránkách VoxEU na to poukazuje ekonom Willem Thorbecke a ptá se, co vedlo k úpadku silné konkurenční pozice, kterou Japonsko v této oblasti mělo. Podle závěrů jeho analýzy hrál významnou roli kurz japonského jenu a to, jak ovlivnil chování korporátního sektoru v této zemi.

Tranzistory byly vynalezeny v USA v roce 1947 a podle ekonoma se Japonsko začalo věnovat výzkumu v této oblasti pouhé tři měsíce poté. Japonské firmy pak začaly tranzistory používat v dlouhé řadě výrobků včetně televizních přijímačů, rádií, walkmanů a nakonec i počítačů. Po roce 1985 došlo k 60% posílení kurzu japonské měny a to podle Thorbeckera vedlo k tomu, že se domácí firmy přestaly zaměřovat na elektronické zboží a přesunuly se směrem k součástkám, komponentům a kapitálovému zboží pro výrobce elektroniky.

Výroba elektronických součástek a komponent tvořila po roce 1994 soustavně druhou nejvýznamnější vývozní položku, ale jak bylo zmíněno v úvodu, po globální finanční krizi Japonsko svou konkurenční výhodu ztratilo i v této oblasti. Sílila naopak pozice Jižní Koreje a Tchaj-wanu. Zatímco Japonsko bylo před krizí největším vývozcem elektrických součástek a komponent, Tchaj-wan i Jižní Korea vyvážely v roce 2017 více než dvojnásobek dřívějších exportů Japonska.

Proč došlo k tomuto úpadku japonské konkurenční výhody? Ekonom na základě své analýzy tvrdí, že japonské exportní společnosti reagovaly na posílení jenu snížením cen tak, aby konečné prodejní ceny v zahraničí zůstaly beze změny. Nedošlo tedy k tomu, že by ztráta konkurenceschopnosti pramenila z vyšších koncových cen japonských firem. Strategie těchto společností se ale musela projevit na jejich ziskovosti.

Posílení jenu tedy poškodilo hospodaření japonských firem a to se podle ekonoma následně projevilo do jejich investic a inovací. Ukazuje se tak, že když jen v roce 2012 oslabil, konkurenční výhoda Japonska se neobnovila a příčinou je právě uvedený pokles investic. Předchozí posílení jenu tak bylo šokem, který v ekonomice způsobil hysterezi vyvolávající dlouhodobý konkurenční úpadek domácího průmyslu.

V době, kdy ziskovost japonských firem trpěla kvůli silnému měnovému kurzu, naopak jihokorejské a tchaj-wanské společnosti užívaly vyšších zisků tažených slabším měnovým kurzem. To jim následně umožnilo mohutně investovat do dalšího výzkumu, vývoje a výroby a udržet si získanou konkurenční výhodu. Ekonom dodává, že šoku byly více ušetřeny ty japonské společnosti, které se nezaměřují na komoditizované elektronické součástky, jako například Murata Manufacturing.

Zdroj: VoxEU