Velikonoční neděle má být dnem zábavy. Pověra velí neuklízet.

Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat.

Název Velikonoce pochází z Velké noci. V noci ze soboty na neděli došlo k zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Neděle po Bílé sobotě je začátkem velikonočního období. Boží hod velikonoční nebo taky Slavnost Zmrtvýchvstání Páně je největší slavností křesťanského církevního roku.

Slaví se Ježíšovo vítězství nad smrtí a vykoupení celého lidstva. Neděli předchází Velikonoční vigilie. Bohoslužba začíná v sobotu po západu slunce, světí se velikonoční ohně.

Věřící na Velikonoční neděli chodí do kostela, kde se slaví mše svaté. V kostelech hoří svíce, které byly zapáleny právě o noční vigilii. Velikonoční neděle by měla být dnem velkých oslav, mnoho rodin si proto dává záležet na bohatém slavnostním obědu.

V tento den se v kostele světí velikonoční pokrmy, jako jsou beránek, mazanec, v minulosti i chléb, vejce a víno. Obléct byste si měli nové oblečení jako znamení nového života.

Většinu z nás určitě potěší, že pověra velí se v tento den vyvarovat úklidu! Nemá se prát, žehlit, mýt nádobí, ale ani nic vyklízet a podobně. Už po staletí bývalo zvykem se v tento den bavit, pořádat tancovačky, zábavy, pít, hodovat a zpívat.

Děvčata začala barvit vajíčka už od časného rána. Lidé by se měli hodně navštěvovat, zvykem bývalo své blízké také obdarovat něčím novým. V některých krajích se podle webu ceskevelikonoce.cz pořádaly i velikonoční jízdy na koních, aby se požehnala pole.

Další z pověr také mladým dívkám velí "dáte-li kus mazance, dostanete mládence". Slečny v neděli nosívaly kus sladkého pečiva tomu, kdo se jim líbil.

Také se říká, že kdo na Boží hod velikonoční sní kus upečeného beránka, vždy si najde cestu domů, pokud se někdy ztratí v lesích.