Perly týdne: Nejlepší investiční nápad a šedé labutě pro rok 2019, u nás konec stavebních úřadů

Šedé labutě od Nomury: V Nomuře si sedli dohromady měnoví, dluhopisoví a ekonomičtí analytici a vytvořili seznam „šedých labutí“ pro příští rok. Jak píše CNBC, tyto labutě jsou blízké svým černým příbuzným a týkají se predikovatelných rizik a možných událostí, které by na trzích a v ekonomice mohly napáchat mnoho škod.

Nomura říká, že žádná z těchto šedých labutí nepředstavuje její základní scénář dalšího vývoje a spíše jde o cvičení, které nutí přemýšlet o alternativních možnostech dalšího vývoje. Na seznam se dostal hlavně prudký propad cen ropy, který by mohl být vyvolán přetlakem na nabídkové straně trhu a posunem v preferencích spotřebitelů, včetně rostoucích obav o životní prostředí. Podle banky tak je s malou pravděpodobností možné, že ceny ropy se příští rok dostanou až na 20 dolarů za barel.

Na trhy by také mohlo dorazit „zemětřesení“, jehož záchvěvy byly cítit již v roce letošním a to zejména ve spojitosti s brexitem, kolapsem měnových kurzů na rozvíjejících se trzích a obchodními válkami. Zemětřesení by se mohlo projevit třemi základními způsoby: Na akciovém trhu, nákazou na trzích s vládními obligacemi v Evropě a také defaulty v Číně. Spustit by tyto události mohly v případě akciového trhu vysoké valuace a v případě evropských trhů vývoj v Itálii. V Číně je pak hrozbou „hora dluhů soukromého sektoru“. V případě podobných zemětřesení by bylo nejlepší držet hotovost, špatně by si naopak vedly trhy s rizikovými aktivy.

Podle Nomury je dokonce „relativně jednoduché“ představit si v roce 2019 nějakou krizi. Z trhů je totiž stahována likvidita, Fed k tomu zvedá sazby a snižuje velikost své rozvahy, ECB a Bank of Japan omezují kvantitativní uvolňování a Čína pokračuje ve své politice oddlužení. Banka se také domnívá, že populismus může „dosáhnout vrcholu v letošním roce“, protože příští rok už by „svět mohl vidět, že populisté nejsou schopni dosáhnout slibovaného růstu“. První známky tohoto vývoje jsou prý patrné v USA po posledních volbách, které oslabily pozici Republikánů. Slabost akciového trhu tak nutí prezidenta Trumpa dělat ústupky v oblasti obchodní politiky. Mezi další šedé labutě podle Nomury patří i možnost hyperinflace v USA.

Amazon o 40 % výš: Investiční společnost Cowen přišla s tím, že nejlepším investičním nápadem pro příští rok jsou akcie společnosti Amazon. Analytik firmy John Blackledge tvrdí, že do dvanácti měsíců by cena akcie měla posílit asi o 37 % a to díky „několika faktorům, které by měly táhnout nahoru globální tržby a ziskové marže v následujících několika letech“. Amazon má podle analytika řadu příležitostí, včetně cloudu a reklamy, z geografického hlediska by je měly představovat země jako Indie, Mexiko, či Austrálie. I díky nim by měl růst tržeb společnosti v následujících pěti letech dosáhnout v průměru 17 %. Amazon Web Services by se pak měly těšit dlouhodobému růstovému trendu a měly by generovat růst tržeb dosahující mezi lety 2019 a 2024 v průměru 31 % ročně.

Mzdová propast: International Labour Organization zveřejnila svůj nový Global Wage Report 2018-2019, kde se mimo jiné zaměřuje na příjmovou nerovnost mezi muži a ženami. Ta může obecně pramenit z celé řady faktorů, včetně rozdílu ve vzdělání, koncentrace mužů a žen v rozdílných sektorech, různého podíl mužů a žen využívajících částečné pracovní úvazky, ale také z diskriminace žen tam, kde provádí s muži porovnatelnou práci.

Analýza obsahuje i následující dva grafy, z nichž ten první ukazuje rozdíly mezi muži a ženami v hodinových mzdách ve vyspělých zemích. Největší rozdíl v hodinové mzdě najdeme v Jižní Koreji, kde dosahuje více než 30 %. Vysoký je rozdíl i v Estonsku, Velké Británii a také České republice a Německu, kde se pohybuje kolem 22 %. Naopak v Argentině je hodinová mzda žen v průměru vyšší, než u mužů; to samé platí o Panamě.



Druhý graf se zaměřuje na měsíční mzdy a zde se pořadí poněkud mění. Největší rozdíly najdeme v Nizozemí (téměř 40 %), až za ním je Jižní Korea a Velká Británie, výrazně nahoru se v žebříčku posouvá Švýcarsko. Rozdíl se v případě České republiky výrazně nemění (zhruba 23 %), v tomto srovnání se ale už řadíme do středu pole.




Výdaje na sociální ochranu: Eurostat tento týden srovnává výdaje na sociální ochranu v evropských zemích (relativně k HDP). Nejvyšší jsou podle následujícího grafu ve Francii, kde se blíží 35 % HDP. Nad 30 % se pohybují i ve Finsku, Dánsku a Rakousku. V celé EU je poměr na úrovni 27 %, Česká republika se nachází znatelně pod ním, ale stále vysoko nad zeměmi, jako je Rumunsko, Lotyšsko, či Litva, kde se tento poměr pohybuje kolem 15 %:




... a u nás doma

Konec stavebních úřadů: Ihned.cz tento týden píše o tom, že „postavit v Česku rodinný dům, kancelářský komplex či třeba silnici trvá extrémně dlouho. Na stavební povolení někteří čekají i deset let a podle žebříčku Světové banky Doing Business se Česko řadí mezi čtyřicítku zemí světa, kde se na vyřízení všech formalit potřebných ke stavbě čeká vůbec nejdéle“. Vláda proto prý slibuje změnu a do roku 2022 chce „kompletně překopat a především zjednodušit stavební právo“. Ministerstvo pro místní rozvoj podle ihned.cz nyní v rámci snahy urychlit výstavbu přichází s návrhem zcela zásadní změny - plánuje odebrat všem obcím stavební úřady a jejich řízením pověřit přímo stát. „Je to pro nás velký cíl, nicméně to bude boj a v závěru půjde o politické rozhodnutí," prohlásil na Fóru Zlaté koruny ředitel odboru územního plánování ministerstva pro místní rozvoj Roman Vodný.

Školy jako za Rakouska: Idnes.cz tvrdí, že ve školách jsou „hodiny nacpané učivem, které děti nestíhají vstřebat“. K tomu se přidávají „neodpovídající výsledky žáků tomu, co by měli umět“. Takzvané rámcové vzdělávací programy vymezující obsah učiva jsou totiž podle České školní inspekce příliš obsáhlé. Vyvíjejí tak na učitele i děti velký tlak na výkon a myšlenka „školy hrou“ je v nedohlednu. Podle inspekce tak nyní zbývá jen málo prostoru pro vlastní aktivitu žáků, jejich týmovou spolupráci, bádání, experimenty, projekty a další moderní formy výuky. Tyto metody jsou přitom podle inspektorů mnohdy účinnější než klasické formy výuky, kdy učitel stojí před žáky a vysvětluje jim učivo.

Čína dražší než my: Ihned.cz v pátek informuje, že „Čína dohnala východní země EU i některé regiony Česka...Průměrná čistá měsíční mzda v Číně dosáhla už téměř 20 tisíc korun, to je o něco méně než 23 tisíc korun v České republice. Po zohlednění rozdílných cen zboží a služeb v obou zemích ale Čína poráží už i řadu českých regionů. Poměrně překvapivý výsledek vyplývající z analýzy Hospodářských novin jde z velké části na vrub nižší cenové hladině, nižším daním a prudkému hospodářskému vzestupu čínské ekonomiky v posledním desetiletí“.