ČSÚ: Česká ekonomika solidně rostla i ve 3. čtvrtletí
Ekonomika ČR navázala ve 3. čtvrtletí 2015 na velmi dobré výsledky z první poloviny roku.
K růstu hrubého domácího produktu nadále přispívala uvolněná měnová a fiskální politika, významně se pod ním podepisovalo i pokračující čerpání finančních prostředků z fondů EU a přetrvávající nízké ceny ropy. Příjmy domácností rostly a spolu s vyšší důvěrou v ekonomiku se promítaly do nárůstu spotřeby.
Kompletní analýza je dostupná zde.
Na růstu ekonomiky se podílela i silná investiční aktivita firem, která byla umožněna jednak vysokými zisky z roku 2014, jednak zisky, kterých firmy dosahovaly v aktuálním roce. HDP stoupl ve 3. čtvrtletí meziročně o 4,5 % a v úhrnu za celých devět měsíců o 4,4 %. Proti Evropské unii (+1,8 %) narostl výkon české ekonomiky v prvních třech čtvrtletích více než dvojnásobně, v porovnání s dynamikou HDP v eurozóně (+1,5 %) byl tuzemský růst dokonce trojnásobný. Docházelo k němu v nízkoinflačním prostředí a při rovnovážném vývoji státních financí a vnějších ekonomických vztahů.
K meziročnímu růstu HDP v ČR ve 3. čtvrtletí 2015 přispěly pozitivně všechny složky poptávky s výjimkou bilance zahraničního obchodu (-0,1 pb.), která se zhoršila vlivem silného dovozu. Motorem růstu byla tvorba hrubého fixního kapitálu, tedy investice (+2,1 pb.), výdaje na konečnou spotřebu domácností přidaly +1,4 pb. Mimořádný byl příspěvek výdajů vládních institucí, činil +0,9 pb. a byl nejvyšší za posledních necelých dvanáct let. Změna zásob působila ve směru růstu ekonomiky také pozitivně, v porovnání s 1. a 2. čtvrtletím (+2,1 pb. a +1,2 pb.) byl její příspěvek ale výrazně menší (+0,3 pb).
Souhrnná výkonnost odvětví podle hrubé přidané hodnoty stoupla ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně o 4,3 % a tedy rychleji než za celé první tři kvartály (+3,9 %). Na jejím růstu participoval především zpracovatelský průmysl, jehož dynamika zrychlila ve 3. čtvrtletí na +7,9 % (přispěl +2,1 pb.), stejnou silou se na zvýšení hrubé přidané hodnoty podílel i váhově významný sektor služeb. Stavebnictví přidalo díky dočerpávání peněz z fondů EU +0,3 pb. Zemědělství, lesnictví a rybářství k růstu české ekonomiky nepřispělo (0,0 pb.), průmyslová odvětví mimo zpracovatelský průmysl ho mírně zpomalovala (-0,1 pb.). Příznivý vývoj odvětví dokládaly také produkční statistiky. Nabídkovou stranu ekonomiky posiloval i vývoj maloobchodních tržeb, které stouply za první tři čtvrtletí meziročně o 5,6 % reálně, tj. tempem srovnatelným s rokem 2008.
Vnější ekonomické vztahy ČR se díky vyššímu přebytku běžného účtu platební bilance opět zlepšily. Nepřispěl však k tomu obchod se zbožím a službami, ale výsledné saldo prvotních a druhotných důchodů. Silný příliv peněz ve formě portfoliových a ostatních investic kontrastoval s jen nepatrnou změnou přímých investic, kdy tuzemské subjekty investovaly v zahraničí meziročně více než zahraniční investoři v ČR.
Celková cenová hladina se ve 3. čtvrtletí 2015 zvýšila v meziročním srovnání pouze o 0,4 %, narostla nejpomaleji za poslední čtyři roky. Dovoz deflace ze zahraničí snižoval ceny průmyslových výrobců (-3,6 %), v deflaci setrvali i zemědělští výrobci a nově do ní zamířili producenti tržních služeb. Z výrobního řetězce se ceny navýšily pouze ve stavebnictví (+1,4 %). Růst spotřebitelských cen zpomalil na +0,4 %, v porovnání s Unií nicméně setrvala míra inflace v ČR nadprůměrná.
Růst ekonomiky zlepšoval situaci na trhu práce. Zaměstnanost v pojetí národních účtů byla od začátku roku – stejně jako v samotném 3. čtvrtletí – meziročně vyšší o 1,2 %, přitom počty volných pracovních míst vystoupaly v průběhu léta již nad 100 tisíc. Obecná míra nezaměstnanosti se v srpnu snížila na 4,9 % a setrvala na této úrovni i v září. Strukturální nerovnováha mezi poptávkou po zaměstnancích a nabídkou práce ze strany uchazečů se přenášela do nedostatku kvalifikovaných pracovníků a ústila ve zrychlující růst průměrné mzdy. Ta ve 3. čtvrtletí stoupla již o 3,8 % meziročně a poprvé po čtyřech čtvrtletích ji „táhl“ vývoj v podnikatelské sféře. V reálném vyjádření, díky nízké míře inflace, narostla průměrná mzda o 3,4 %.
Výrazný růst zásoby peněz v ekonomice, rychlejší než dynamika nominálního HDP, byl spojen s prudkým posilováním firemních depozit. Jen samotné vklady na běžných účtech stouply koncem září meziročně o 124 mld., tj. více než v pololetí (+102 mld.). Snižující se úrokové sazby z úvěrů zřejmě začaly motivovat firmy k většímu používání cizích zdrojů, především dlouhodobých úvěrů. Velmi vysoké a dále rostoucí zisky firem zvětšují potenciál pro investice a mzdový růst.
Nejpříznivější výsledek hospodaření státu od roku 2008, tj. deficit ve výši 2,8 mld. korun za tři čtvrtletí (představující pouhých 0,1 % HDP) byl ovlivněn vysokou dynamikou celkových příjmů (+9,9 %) proti tempu celkových výdajů (+5,9 %). Příjmy zvyšovaly v největší míře peníze z fondů EU (52,7 mld. korun). Na růst celkových výdajů působil výrazný přírůstek kapitálových výdajů o 48,8 % (tj. +29,9 mld. korun).
Drahomíra Dubská, Jiří Kamenický, Lukáš Kučera
Český statistický úřad
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz