Makroekonomika | 06.02.2015 14:13:13

ČNB: Shrnutí zprávy o inflaci - v r.2015 okolo nuly či lehce v mínusu

Česká ekonomika v závěru roku 2014 pokračovala v růstu. Celková i měnověpolitická inflace se snížily, a nacházely se tak hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Za snížením inflace stál propad světových cen ropy a pokles cen potravin. Promítání oslabeného kurzu koruny do inflace prostřednictvím dovozních cen doznívá, kurz ale nadále přispívá k růstu domácí ekonomiky, která působí směrem ke zvyšování cen. V důsledku oživení zahraniční poptávky, nízkých cen ropy, uvolněných domácích měnových podmínek a expanzivní fiskální politiky HDP letos vzroste o 2,6 %, v roce 2016 pak růst zrychlí na 3 %. Směrem ke zvyšování cenové hladiny bude působit rostoucí ekonomická aktivita a zrychlující růst mezd, naopak dovozní ceny budou letos inflaci výrazně brzdit. Celková i měnověpolitická inflace se budou v roce 2015 pohybovat okolo nulových, resp. mírně záporných hodnot. Během roku 2016 se pak zvýší k 2% cíli ČNB při odeznění meziročního propadu cen ropy a deflačních tendencí v eurozóně. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém svém horizontu. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před zahájením intervencí ČNB.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí 2014 meziročně vzrostla o 2,4 % s přispěním všech složek domácí poptávky, čistý vývoz přispěl naopak záporně. Také v mezičtvrtletním vyjádření růst HDP pokračoval. Ve čtvrtém čtvrtletí 2014 prognóza očekává mírně nižší tempo meziročního růstu HDP při prohloubení záporného příspěvku čistého vývozu.

Celková i měnověpolitická inflace se během čtvrtého čtvrtletí 2014 snížily, a koncem roku se tak nacházely hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB (Graf I.1). Pokračoval meziroční pokles regulovaných cen a v prosinci začaly klesat i ceny pohonných hmot a potravin. Lehce se zvýšila pouze korigovaná inflace bez pohonných hmot, v níž se projevoval vliv oslabeného kurzu koruny i růstu domácí ekonomiky a mezd.

Ekonomická aktivita v efektivní eurozóně již několik čtvrtletí roste jen slabě. Podle předpokladu prognózy by v letošním roce měl její růst dosáhnout 1,5 % a v příštím roce dále zrychlit na 2 %. Cenový vývoj v eurozóně zůstává velmi utlumený zejména vlivem propadu cen energetických komodit v prostředí přetrvávající záporné mezery výstupu a jen pozvolna oživující spotřebitelské poptávky. Ceny průmyslových výrobců meziročně výrazně klesají, rovněž spotřebitelská inflace je ve většině zemí eurozóny záporná. V průběhu letošního roku by mělo dojít k obratu v cenovém vývoji, a to díky zrychlení tempa růstu ekonomiky eurozóny a oslabujícímu kurzu eura. K odeznění deflačních tlaků by mělo přispět i další uvolnění měnové politiky ECB s využitím nekonvenčních nástrojů, které se odráží v nízkém výhledu tržních úrokových sazeb 3M EURIBOR. Výhled ceny ropy Brent zohledňuje její nedávný propad, přičemž v následujícím období se očekává její jen mírný nárůst.

Prognóza očekává nulové, resp. mírně záporné, hodnoty celkové i měnověpolitické inflace v roce 2015 a jejich následné zvýšení k 2% cíli během roku 2016 (Graf I.2 a Graf I.3). Celkové tlaky na růst spotřebitelských cen se v nejbližším období téměř vytratí, neboť pokles výrobních cen v eurozóně v kombinaci s propadem světových cen energetických komodit povede k výraznému snížení nákladů plynoucích z dovozních cen. Jejich protiinflační působení pak odezní až počátkem roku 2016. Směrem ke zvyšování cen bude naopak na celém horizontu prognózy působit pokračující růst domácí ekonomické aktivity a pozvolna zrychlující dynamika mezd. To povede od druhého pololetí 2015 k obnovení rostoucího trendu korigované inflace bez pohonných hmot. Regulované ceny budou v letošním roce nadále klesat a k mírnému růstu se vrátí až v roce 2016, což platí i pro ceny pohonných hmot. V nejbližším období budou klesat i ceny potravin v návaznosti na vývoj cen zemědělských výrobců, poté se vrátí k růstu.

Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni do konce roku 2016, tedy na celém svém horizontu (Graf I.4). To odráží předpoklad ponechání 2T repo sazby na úrovni technické nuly a zachování aktuální výše úrokové prémie na peněžním trhu ve stejném období. Krátkodobá prognóza kurzu koruny vůči euru pro první čtvrtletí 2015 zohledňuje jeho oslabení v první polovině ledna, v dalších čtvrtletích prognóza předpokládá jeho stabilitu na obdobné úrovni jako v průběhu minulého roku, která je mírně slabší než vyhlášená hladina asymetrického kurzového závazku 27 CZK/EUR. Prognóza předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém predikčním horizontu. Do této doby by mělo dojít k dostatečnému obnovení domácích inflačních tlaků v důsledku oživení ekonomiky a růstu mezd, které by mělo následně umožnit návrat do standardního režimu měnové politiky. Tento návrat by přitom neměl vést k posílení kurzu na úroveň před zahájením intervencí ČNB, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin.

Česká ekonomika bude pokračovat v růstu (Graf I.5). Zrychlující zahraniční poptávka, nízké ceny ropy, uvolněné domácí měnové podmínky prostřednictvím oslabeného kurzu koruny i mimořádně nízkých úrokových sazeb a expanzivní působení fiskální politiky vyústí letos v přírůstek HDP o 2,6 %. V příštím roce růst ekonomiky i přes pokles vládních investic zrychlí na 3 % zejména v důsledku dalšího urychlení dynamiky zahraniční poptávky. Rostoucí ekonomická aktivita se na trhu práce projevuje zvyšováním počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky, které bude pokračovat i na horizontu prognózy. Míra nezaměstnanosti bude nadále postupně klesat. Dynamika mezd v podnikatelské sféře se zvýší, totéž bude v letošním roce platit i pro mzdy v nepodnikatelské sféře.

Na svém měnověpolitickém zasedání 5. února 2015 bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tj. na technické nule. Bankovní rada ČNB také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku se přitom nemění. Bankovní rada vyhodnotila rizika nové prognózy jako vyrovnaná, míra nejistoty se však zvýšila. Bankovní rada v této situaci konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Česká národní banka je připravena posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání.

Zdroj: ČNB