Jak se počítá solidární daň za rok 2014?

Solidární daň se platí z částky nad 48násobek průměrné mzdy. Pro rok 2014 činila průměrná mzda 25 942 Kč, proto se solidární daň za rok 2014 platí z hrubé mzdy ze zaměstnání nebo dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti z částky nad 1 245 216 Kč. Solidární dani nepodléhají příjmy z kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatních příjmů, platí se pouze z nadlimitního příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. „Lidé, kteří v roce 2014 prodali pozemek, byt či dům nebo měli příjmy z kapitálového majetku, solidární daň neplatí. Pokud ale nesplnili zákonné podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést právě daň z příjmu fyzických osob,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Hraniční je příjem 1 245 216 Kč

Za rok 2014 se solidární daň vypočítává z příjmu nad částku 1 245 216 Kč. Na druhou stranu se však pouze do částky 1 245 216 Kč odvádí pojistné na sociální zabezpečení. Zdravotní pojištění se odvádí z celého příjmu a není pro něj za rok 2014 stanoven žádný strop. Maximální částka pojistného na sociální zabezpečení zaplacená za rok 2014 zaměstnancem činí 80 940 Kč (6,5 % z 1 245 216 Kč), zaměstnavatelem pak 311 304 Kč (25 % z 1 245 216 Kč). Osoby samostatně výdělečně činné mohou za rok 2014 na pojistném na sociální zabezpečení zaplatit nanejvýše částku 363 604 Kč (29,2 % z 1 245 216 Kč).

Proč byla solidární daň zavedena?

Solidární daň je legislativou stanovena od roku 2013. Před jejím zavedením docházelo v Česku k daňovému paradoxu v tom ohledu, že efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob byla u nadstandardních příjmů nižší. Jak to bylo možné? Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se odvádělo pouze do maximálního vyměřovacího základu neboli stropu. Po jeho dosažení již povinné pojistné neodváděl ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Daň z příjmu fyzických osob zaměstnanců se přitom platí z hrubé mzdy zvýšené o pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Zaměstnanci s nadstandardním příjmem tak měli z důvodu stropu nižší efektivní daň z příjmu. „V roce 2012 zaplatil zaměstnanec pobírající hrubou roční mzdu ve výši 2 000 000 Kč na dani z příjmu fyzických osob částku 344 835 Kč, efektivní sazba daně z příjmu byla tedy 17,24 %. Naproti tomu zaměstnanec s hrubou roční mzdou 1 000 000 Kč zaplatil na dani z příjmu fyzických osob 176 160 Kč, efektivní sazba tedy činila 17,62 %,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Zaměstnanci s vysokými příjmy musejí podat daňové přiznání

Za většinu zaměstnanců vyřizuje daňové povinnosti jejich zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování daně. Zaměstnanci, kteří mají příjmy z pronájmu, nebo zaměstnanci, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností, však musejí podat daňové přiznání. To se týká rovněž zaměstnanců s nadstandardními příjmy, kteří odvádějí solidární daň. Solidární daň zaměstnanců se vypočítává z hrubé mzdy a nikoliv ze „superhrubé mzdy“. Pro zaměstnance s roční hrubou mzdou za rok 2014 ve výši 2 000 000 Kč činí superhrubá mzda 2 491 304 Kč (hrubá mzda 2 000 000 Kč + zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem ve výši 180 000 Kč + pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem činící 311 304 Kč). Solidární daň bude v tomto případě 52 834,88 Kč (2 000 000 Kč − 1 245 216 Kč) x 7 %). U OSVČ se solidární daň počítá z hrubého zisku, tedy z příjmu poníženého o výdaje, a nikoliv pouze z ročních příjmů. Oproti minulému roku však mohou ti zaměstnanci, kteří zároveň podnikají, proti základu daně ze závislé činnosti pro solidární zvýšení daně uplatnit případnou ztrátu z podnikání, a tím si základ daně pro solidární zvýšení daně snížit.

Daňové odpočty solidární daň nesnižují

Výsledná daňová povinnost zaměstnanců a OSVČ s nadstandardními příjmy se skládá ze součtu daně z příjmu a solidární daně. Na výši solidární daně přitom nemají vliv uplatněné daňové odpočty, například odpočet úroků z úvěru na bydlení, kterým je řešena vlastní bytová potřeba, dary, odpočty na penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření či odpočet životního pojištění v zákonném rozsahu. Daňové odpočty snižují pouze základ daně podléhající 15% dani z příjmu fyzických osob, a nikoliv částku, ze které se počítá solidární daň. Z důvodu daňových odpočtů tedy ke snížení solidární daně nedochází.

Praktický příklad

Živnostník pan Veselý má roční příjem za rok 2014 ve výši 6 150 000 Kč a výdaje 3 850 000 Kč. Pan Veselý uplatňuje daňový odpočet zaplacených úroků z úvěru na bydlení ve výši 60 000 Kč, dále pak odpočet doplňkového penzijního spoření ve výši 12 000 Kč a životního pojištění ve výši 12 000 Kč. Je svobodný a bezdětný. Kolik zaplatí na dani z příjmu fyzických osob za rok 2014?