Souhrn akciového dění v 22. a 23. týdnu

Souhrn akciového dění doma a v zahraničí v 22. a 23. týdnu - tzn. od 28.05. do 08.06.2001

Zahraniční trhy
Indexy předních světových akciových burz v 22. a 23. týdnu nejdříve klesaly a následně se snažily "spáchaný" pokles postupným růstem smazat. Tento model se uplatnil i na evropských trzích jen s tím rozdílem, že se trhům "starého kontinentu" nepodařilo umazat celou ztrátu. Americké indexy Dow Jones a Nasdaq si celkově polepšily o 0,77% (Dow) respektive o 0,58% (NSD), německý Dax oslabil o 0,63%.
Světové trhy klesaly především kvůli obavám o výsledky hospodaření amerických technologických akcií. Z různých firemních varování se totiž rodila myšlenka, že oživení ekonomického růstu se v jednotlivých firmách projeví až později a investorům se nechce příliš čekat.
Naději a oživení přinesl na trhy v úvodu 23.týdne pozitivní komentář šéfa FEDu Alana Greenspana , který se na konferenci v Singapuru, zmínil, že inflace v žádném případě neohrožuje americkou ekonomiku, a že FED je i nadále připraven snižovat úrokové sazby, a to minimálně ještě jednou na svém červnovém zasedání. Investoři vesměs předpokládali, že snižování úrokových sazeb se musí jednou zastavit, ovšem Greenspan je ujistil, že nenechá americkou ekonomiku napospas recesi.
Výrazný vliv měla na světové akciové dění též ropa - Iráq zastavil své dodávky do světové obchodní sítě, OPEC na svém zasedání stanovil závazné produkční kvóty pro další čtvrtletí (ponechal je na stejné úrovni jako doposud) - ceny petrochemických akcií stoupaly.
Evropský region výrazně ovlivnila ECB, když tvrdošíjně ponechala euro-sazby beze změn, a Británie, která v čele vládního kabinetu pro další funkční období potvrdila Tonyho Blaira, což je vnímáno jako dlouhodobě pozitivní signál.

Domácí trhy
Akciové trhy v 22. a 23. týdnu byly ve znamení privatizačních očekávání, která byla nejdříve pozitivní, ale později se ukázalo, že poněkud předčasně. Dění na trzích bylo zcela v režii Komerční banky a telekomunikací. Zahraniční vývoj hrál spíše podružnou roli, stejně tak jako makroekonomické zprávy. Zvláště v 22. týdnu se trhy vyznačovaly velmi malou aktivitou investorů.

Nové privatizační zprávy nejvíce "dolehly" na České radiokomunikace, které ve sledovaném období ztratily cca 8% z ceny na konci 21.týdne. Důvod je celkem prostý a spočívá v protahování závěru privatizace, což mnohé spekulanty znervózňuje a vede je to k likvidaci pozic. Prodeje při relativně malé poptávce vedly k dosti silnému poklesu ceny. Původně se očekávalo, že rozuzlení privatizace přijde v polovině 22.týdne, ale nic se nestalo a později ministerstvo dopravy a spojů zveřejnilo, že by vláda mohla o nabídce konsorcia Tele Danmark a Deutsche bank rozhodnout do konce června. Červnový termín má být podmíněn dohodou dánského operátora a představitelů FNM o některých požadavcích Tele Danmark, které se podle zákulisních informací týkají záměru Tele Danmarku odprodat po koupi ČRa televizní a rozhlasové vysílače společnosti Crown Castle. Dánové jednají o některých podmínkách, za nichž budou moci obchod uskutečnit, například o převodu licencí na vysílání na nového vlastníka.

Dalšího privatizačního Černého Petra dostala Komerční banka. Původní očekávání táhnoucí cenu tohoto titulu vzhůru se opíralo o polovinu 22.týdne. V tu dobu měla vláda dostat od poradenské Goldman Sachs vyhodnocení jednotlivých nabídek od zájemců o koupi našeho posledního státního bankovního ústavu. Ministr financí podpořil růst ceny komentářem v němž uvedl, že pokud bude doporučení od poradců hovořit jednoznačně pro jednoho ze zájemců je možné doslova "bleskové" ukončení procesu privatizace. Taková byla teorie. Praxe však ukázala, že prodej se patrně lehce protáhne. To vyvolalo určitou nervozitu na trhu a obavy o výši inkasované ceny a následný pokles ceny titulu na trhu. Premiér Miloš Zeman na toto reagoval ujištěním, že obavy nejsou na místě. Určité průtahy sice přiznal, ale dodal, že jde o to dojednat dobrou cenu a to chce svůj čas, pokud je to nutné. Odvolával se na to, že, byť třeba delší, vyjednávání vlády většinou přinesla zvýšení nabízených cen. Cena KB se na trhu ustálila těsně pod 1100 Kč, což představovalo pokles oproti konci 21.týdne o cca 4,4%.

"Oddalující" privatizační zprávy se nevyhnuly ani Českému Telecomu.
Výsledky výběrového řízení na prodej nejméně 51 procent akcií domácího telekomunikačního gigantu musí ministr financí Jiří Rusnok oznámit vládě do konce října. Původně měl být výsledek výběrového řízení znám již 30. června. Vláda v souvislosti s privatizací schválila rychlé uzavření smluv mezi Fondem národního majetku (51%), a konsorciem TelSource (33,5%) o společném postupu při prodeji majority. Právě kvůli jednání dvou hlavních akcionářů Telecomu se vyhlášení tendru posunulo. FNM a TelSource se dohodly na společném prodeji 34 procent akcií fondu a 17 procent v držení konsorcia. Jakým způsobem budou prodány zbylé akcie, zatím nebylo rozhodnuto. Součástí dohody je i podmínka, že TelSource zaplatí 200miliónovou pokutu za nedodržení některých rozvojových cílů, ke kterým se při vstupu do Telecomu v roce 1995 jako strategický partner zavázal.
Před výraznějším poklesem ceny na trhu titul zachránila zpráva, podle které TelSource, navrhlo pro jednání valné hromady výplatu dividend z loňského zisku.Telecom svolal řádnou valnou hromadu na 15. června. Výplatu dividend minulý týden nevyloučili ani zástupci ministerstva financí.Její konkrétní výše je ještě předmětem jednání. Telecom v minulosti ještě dividendu nevyplatil a investoři takové zprávy rádi slyší.      Telecom loni podle mezinárodního účetnictví zvýšil konsolidovaný čistý zisk o tři procenta na 6,36 miliardy korun. Sečteno podtrženo akcie na trhu od konce 21.týdne zhodnotily o 0,6%.

Mírné pozdržení privatizace se dotklo také Unipetrolu. Vláda odsunula v 22.týdnu jednání o výběru HSBC Bank jako poradce pro privatizaci až na další pravidelné zasedání. HSBC má podle návrhu asistovat při výběru vhodného partnera na získání 63 procent akcií Unipetrolu. Výběrové řízení má být vyhlášeno do 31. července. Do konce letošního roku bude vládě předloženo hodnocení privatizačních nabídek meziresortní komisí, složenou z příslušných ministerstev. Kabinet podle některých zdrojů očekává, že privatizací Unipetrolu získá až 16 miliard Kč.
Kurz titulu podpořil příznivý zahraniční vývoj petrochemického sektoru, takže akcie si oproti 21.týdnu polepšily o 1,2%.

Akcie ČEZ ve sledovaném období poklesly o 2,7%. Kupodivu to nebylo zásluhou negativních privatizačních zpráv jak by se dalo z předcházejícího textu očekávat, ale díky zprávám o dalších technických problémech v JETE a o nezájmu německé E.ON o další odběr elektřiny vyprodukované v ČEZ.
Německý energetický gigant E.ON sice neuvedl přesný důvod svého rozhodnutí, ale podlle neoficiálních zdrojů se tak stalo na nátlak související s JETE. Klienti E.ON se "bojí nečisté" české elektřiny. Přes E.ON realizuje ČEZ 90% svého "elektrického" vývozu. Reakce trhu byla citelně negativní, ale samotný ČEZ si  z toho nedělá příliš těžkou hlavu a tvrdí, že zahraničních odběratelů, kteří naši elektřinu nakoupí a vyvezou ven, je dostatek. Zastavení odběrů od E.ON by se nemělo v hospodaření ČEZ nijak projevit. Podle odborníků je pravděpodobné, že elektřina, kterou neodebere E.ON nakoupí a vyvezou jiné společnosti, které ji pak zpětně prodají právě E.ON a ta ji rozvede koncovým klientům. V podstatě je to něco jako "praní špinavé elektřiny".
Větší starosti dělá ČEZu prodej elektřiny na domácím trhu. Zde totiž firma očekává pro letošní rok pokles prodeje.  

Zajímavé zprávy se objevily v oblasti fondů, v kauze IPB a v kauzách krachujících obchodníků.

KCP povolila přeměnu Živnobanka - 1. investičního fondu na otevřený podílový fond Živnobanka - obligační fond. K otevření fondu však dojde až poté, co soud rozhodne o žalobě drobného akcionáře, který přeměnu napadl. Vedení správcovské ŽB Trust věří, že k otevření dojde, protože v tomto případě již existuje precedentní rozhodnutí soudu v podobě povolení přeměny Rentiérského IF 1.IN. Představenstvo fondu podá Městskému soudu v Praze žádost o výmaz společnosti z obchodního rejstříku. S akciemi Živnobanky - 1. IF se bude obchodovat až do doby, kdy bude znám termín výmazu fondu z obchodního rejstříku. Představenstvo správcovské společnosti ŽB-Trust pak bezprostředně po výmazu zveřejní datum zahájení prodeje a odkupu podílových listů fondu.

ČSOB uhradila k 1.červnu 337 miliónů Kč do fondů spravovaných První investiční společnosti, jak jí uložila KCP. Protože jde o dědictví bývalé IPB, využije ČSOB na úhradu státní záruku, kterou při převzetí IPB získala od ČNB. O tuto částku, ve které jsou vzhledem k několikaletému vleklému sporu započítány i sankční úroky, měla fondy 1.IN připravit v roce 1996 IPB. Ta jako obchodník s cennými papíry při obchodech s akciemi Moravskoslezských tepláren dala přednost obchodům na vlastní účet před obchody na účet klienta. ČSOB podala podnět k Vrchnímu soudu v Praze na přezkoumání rozhodnutí KCP. Zároveň požádala vrchní soud o odložení splatnosti dané částky, ten však na podání banky nereagoval.
Celkem 180 miliónů Kč půjde do 1.IN Výnosového, takže 1.IN z obav před spekulacemi pozastavila jeho obchodování. Nyní jedná s KCP o změně statutu tohoto fondu, která by umožnila poskytnout tyto peníze přímo těm podílníkům, kteří vlastnili podílové listy fondu v den pozastavení jejich obchodování. U ostatních fondů nebude i vzhledem k objemu jejich majetku nárůst tak výrazný.

Kauz krachujících obchodníků, stále přibývá. Po krachu Private Investors, který má tak trochu "nechutné" dohry, přechází do likvidace makléřská společnost Komerio a do třetice vyplouvají na světlo problémy společnosti Finnex Praha, která podle zveřejněných informací dluží svým klientům odhadem 130 miliónů korun, které jí poskytli v podobě CP nebo hotovosti ke správě. Firma uznává, že peníze nemá a ani neví jestli někdy mít bude.