Progresivní daň a ekonomická destrukce
Progresivní daň a ekonomická destrukce
Jedním z bodů ekonomického programu sociální demokracie je zavedení progresivního zdanění: 38 % z mezd, které přesáhnou 100 000 Kč měsíčně. Měli by bohatší lidé přispívat do státního rozpočtu více? Jaký dopad to může mít na ně, jaký na státní rozpočet a jaký na celou naši ekonomiku?
Začněme od rozpočtových dopadů. Kvůli nim má k této změně dojít především. Sociální demokracie odhaduje, že přidáním daňového pásma pro lidi s příjmem nad 1,2 milionu ročně získá pro státní rozpočet 5 až 6 miliard korun. Těchto 6 miliard by ovšem tvořilo pouhých 0,6 % celkového příjmu, je tedy zřejmé, že na snížení schodku rozpočtu – připomeňme, že už několik let se pohybuje v řádu desítek miliard – se podepíší minimálně.
Oprávněná je navíc otázka, zda je výnos ve výši 6 miliard vůbec reálný. Jak poznamenal ekonom Jan Švejnar, bohatí lidé jsou vysoce mobilní. Proto pro ně pravděpodobně nebude velký problém danit své příjmy v jiných zemích EU. Pro příklad takového chování netřeba chodit daleko v čase ani místě: vzpomeňme na případ vysokých německých manažerů, kteří platili daně v sousedním Lucembursku.
Budování znalostní ekonomiky
V současnosti se Česká republika nachází v pozici, kdy rozvoj sekundárního sektoru dosáhl vrcholu, další velké investice do velkých průmyslových podniků tak očekávat nelze. CzechInvest informuje, že investice se z průmyslových výrobních závodů přesouvají do výzkumu a služeb. Naopak je více než pravděpodobné, že průmysl se bude rychleji či pomaleji přesouvat do zemí s levnější pracovní silou. Je tedy na čase začít vážně hledat odpověď na otázku, na čem bude v budoucnosti stát naše ekonomika.
Pokud ji položíme našim politikům, všichni – včetně levicových – budou tvrdit, že odpověď je přece dávno známá a že oni pracují na tom, aby se brzy stala skutečností. Naše budoucnost je v terciární sféře, ve službách, dvěma slovy: znalostní ekonomika. Dobře. Proč ale tedy zejména levice hází klacky pod nohy právě těm firmám a lidem, kteří tvoří páteř takto orientované ekonomiky? Zdá se, že ve skutečnosti se u nás na přechodu k ekonomice znalostí pracuje s odpuštěním spíš hubou než rukama.
Nejlepší si půjdou vydělat jinam
Zvýšení progresivní daně bude (spolu s nepřehledným a špatně vymahatelným právem, ale také spolu se spletitou strukturou vlastních daňových předpisů, abychom zůstali u tématu) jedním z důvodů, proč se k nám ze zahraničí zrovna nepohrnou firmy zaměřené na výzkum a duševní práci s vysokou přidanou hodnotu. Logicky půjdou raději tam, kde jsou náklady na vysoce kvalifikovanou sílu mnohem nižší. Společnosti, které u nás zůstanou, budou nucené najímat méně lidí, než skutečně potřebují nebo by dokázaly zaměstnat. Projeví se to samozřejmě i na míře nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných lidí, zejména absolventů. Chceme se snad přiblížit Španělsku, kde podle listu El País (citovaného zde) pouhých 40 % vysokoškoláků najde po ukončení studia práci v oboru?
Dá ovšem rozum, že ti nejschopnější z absolventů za takových podmínek vůbec nebudou hledat práci doma, ale v zemích, kde budou jejich schopnosti patřičně oceňovány.
Lid: opijte nás rohlíkem
Bohužel, jakkoli jsou nastíněné argumenty logické, podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) si prý u nás 61 % populace myslí, že daně pro osoby s vysokými příjmy jsou nízké, dalších 22 % je dokonce považuje za příliš nízké! Tato čísla jsou alarmující. Dokud nás bude panovat přesvědčení, že je nespravedlivé, aby někdo byl za svou práci lépe ohodnocen, a to i přesto, že vynaložil mnohem více času a prostředků na své vzdělávání a sebezdokonalování, je přechod na znalostní ekonomiku prakticky vyloučený. Hospodářský růst zvýšení daní také těžko nastartuje a odliv průmyslových firem nezastaví.
Po sociálnědemokratických slibech jistě přijde pořádná kocovina, bolesti hlavy, chladný pot. Bohužel ale platí, že rohlík je ještě návykovější než alkohol, nejtvrdší z drog. Jakmile se začnou dostavovat abstinenční příznaky, budeme hledat, kdo nás opije rohlíkem slibů ještě populističtějších.
Daně a daňová přiznání - informace, termíny, formuláře
Více zpráv k tématu Daně
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko pro podnikatele
Michal Petrák, Comgate
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.
Okénko finanční rady
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Klímová, RekvalifikačníKurzy.cz
Sekvoj patří mezi stromové titány: Načerpejte energii v netradičním lesoparku v ČR
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře