Situace s ropou je kritická! Kam vystoupají ceny pohonných hmot?

Pohonné hmoty v uplynulých sedmi dnech opět výrazně zdražily. Průměrná cena benzínu se zvýšila o 82 haléřů na 44,44 Kč za litr, zatímco nafta za stejné období zdražila o 1,03 Kč na 48,24 Kč za litr. Nafta se tak dostává na úroveň, kterou jsme naposledy viděli při zavedení regulace na jaře, a benzín je přibližně o tři koruny dražší. Za současným růstem stojí především situace na ropném trhu. Brent vystoupal až k 108 dolarům za barel a trh stále výrazněji započítává riziko dlouhodobého výpadku dodávek z Blízkého východu. Situace se totiž místo uklidnění dále komplikuje. Írán pokračuje v útocích, Spojené státy zasahují íránské tankery a problém se rozšiřuje i mimo samotný Hormuz. Poškozen byl například saúdský East-West Pipeline, který má kapacitu až kolem 7 milionů barelů denně a představuje jednu z hlavních možností, jak dostávat ropu k moři mimo Hormuz.

Klíčovým problémem proto není pouze cena samotné ropy, ale fyzická dostupnost ropy a především ropných produktů. Doprava Hormuzem se v posledních dnech propadá na mimořádně nízké úrovně a současně se zvyšuje riziko v oblasti Bab-al-Mandab. Pokud se problémy s přepravou rozšíří na obě klíčové trasy, světový trh může během velmi krátké doby přijít o významnou část běžných dodávek. Saúdská Arábie navíc kvůli poškození infrastruktury obtížněji využívá alternativní exportní trasu mimo Hormuz. To je přesně ten typ situace, kdy se na trhu rychle vytváří geopolitická riziková prémie. Goldman Sachs již upozornil, že při další eskalaci útoků na lodní dopravu může Brent vystoupat až ke 120 dolarům za barel.

Ještě větší problém než samotná ropa ale nyní vidím u rafinovaných produktů, především u nafty. Velkoobchodní cena dieselu se dostává k nejvyšším úrovním letošního roku a rozdíl mezi cenou ropy a cenou samotného produktu je mimořádný. K problémům na Blízkém východě se totiž přidávají útoky na ruské rafinerie. V září bylo omezeno nebo zastaveno zpracování v šesti významných ruských rafineriích, které dohromady představují zhruba polovinu ruské produkce nafty. Rusko kvůli problémům na domácím trhu zároveň omezuje vývoz paliv. To vytváří na evropském trhu kombinaci dvou šoků najednou - dražší ropu a zároveň nedostatek rafinovaných produktů. Proto dnes mohou pohonné hmoty zdražovat rychleji než samotný Brent.

Aktuální situace vybízí k obchodování ropy, u nás to lze bez poplatků. Více se dozvíte ZDE.

Nafta se může dostat na 50 korun za litr poměrně rychle, pokud současné velkoobchodní ceny vydrží. Celostátní průměr je nyní kolem 48,24 Kč a na některých čerpacích stanicích už se nad hranicí 50 korun pohybujeme. Pokud bude ropa dál kolem 105 až 110 dolarů a problém s rafinérskými kapacitami se nezlepší, hranice 50 korun za litr může padnout ještě během září. U benzínu očekávám mírnější růst a jako pravděpodobný vrchol v současné situaci vidím přibližně 45 korun za litr. Benzín má na rozdíl od nafty menší tlak ze strany rafinérských marží, i když čerpací stanice mohou při rychlém růstu velkoobchodních cen část nákladů promítat do marží.

Otázkou proto zůstává, zda by měla vláda začít ceny pohonných hmot tlumit. Pokud by současný trend pokračoval, určitý dočasný zásah by podle mě dával ekonomický smysl, především u nafty. Za nejčistší řešení bych považoval dočasné snížení spotřební daně. Stát by sice přišel o část příjmů, ale při vysokých cenách pohonných hmot zároveň inkasuje více na DPH, takže část mimořádného daňového výnosu by se mohla vrátit řidičům. Naopak samotné administrativní zastropování cen nebo marží považuji za problematičtější. Pokud je na trhu skutečný nedostatek produktu, vysoká marže je mimo jiné signálem, že rafinerie a obchodníci mají motivaci dovážet nebo vyrábět další palivo. Násilné stlačení marží může tento mechanismus narušit.

Určitou úlevu by mohl přinést také konec útoků na ruské rafinerie. Donald Trump právě proto vyzval Ukrajinu, aby na ruskou energetickou infrastrukturu přestala útočit, a argumentoval mimo jiné růstem světových cen dieselu. Ekonomicky je jeho argument relevantní - výpadky ruských rafinerií skutečně omezují nabídku nafty a přispívají k napětí na globálním trhu. Samy o sobě ale současnou situaci nevysvětlují a svádět drahá paliva jen na útoky v Rusku by bylo chybné. Blízký východ představuje mnohem širší problém, protože zasahuje nejen rafinérské kapacity, ale také samotnou těžbu a přepravu ropy. Pokud se budou současně zhoršovat problémy v Hormuzu a Bab-al-Mandabu a zároveň zůstanou mimo provoz ruské rafinerie, prostor pro další růst cen nafty zůstává velmi výrazný. Pro české řidiče tak podle mě v nejbližších týdnech představuje hlavní riziko spíše další zdražování než návrat cen k úrovním z počátku léta.

Upozornění: Jakékoli názory, zprávy, výzkumy, analýzy, ceny nebo jiné informace obsažené v tomto materiálu jsou poskytovány jako obecná marketingová komunikace pouze pro informativní účely a nepředstavují investiční poradenství. Nic v tomto sdělení neobsahuje investiční doporučení nebo pobídku za účelem nákupu a prodeje jakéhokoliv finančního nástroje. Všechny poskytnuté informace jsou shromažďovány z renomovaných zdrojů a jakékoliv informace obsahující údaj o minulé výkonnosti nejsou zárukou ani spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Nepřebíráme žádnou odpovědnost za jakékoliv ztráty vyplývající z jakékoliv investice provedené na základě informací uvedených v tomto sdělení. Tato komunikace nesmí být reprodukována ani dále šířena bez našeho předchozího písemného souhlasu.