Paroubkovo image buldozera na ústupu

ČT1 přistoupila k bezprecedentnímu kroku, když v OVM poskytla slovo nejvyšší státní zástupkyni Renátě Vesecké, jako jedné z účastníků občanskoprávního sporu. Ta tak měla příležitost, podle svých slov "absolutně objektivně," korigovat mediální obraz, který svými hojnými vystoupeními vykreslil soudce Vojtěch Cepl mladší. Dlužno dodat, že žádná z otázek Václava Moravce ji nevyvedla z míry, odhrnovala je stranou jako onen příslovečný buldozer zeminu. Klobouk dolů před energií a sebevědomím, kterou tato žena vyzařuje a kterým disponuje.
Dokázal je nahlodat, ale nijak výrazně, jen vstupující prezident Soudcovské unie, Jaromír Jirsa. Ten postup ČT1, způsob obhajoby Renáty Vesecké, ale i mediální aktivity Cepla jr. ad hoc, s větší či menší intenzitou, z odborného pohledu kritizoval.
Podobně razantně jako Vesecká vystupoval v další části první hodiny Otázek i premiér Mirek Topolánek, vyhrožující dokonce menšinovou vládou. Protože hlavními hosty Petra Šimůnka v Partii na Primě byli Martin Bursík a Jiří Paroubek, mohli ti, kdož nedali přednost OVM na ČT24, zaznamenat, že ve srovnání s Veseckou a Topolánkem už předseda ČSSD zdaleka nepůsobí jako buldozer, nýbrž spíše jako lidová Fabia jedoucí na půl plynu.
Faktem ovšem zůstává, že se ani moc snažit nemusel, protože Petr Šimůnek se tentokrát nekompromisně pustil do Bursíka a na příkladu aktuálního úsilí zelených získat křeslo místopředsedy(kyně) Poslanecké sněmovny (a zastoupení ve výborech) dokázal pochybnou validitu dřívějších prohlášení šéfa zelených, kdy se zaštiťoval absencí touhy po postech a výlučným úsilím řešit věcná témata (snahu získat převahu ve výborech charakterizoval krátce před tím Topolánek na ČT1 jako "testování většiny").
Dalo by se s jistou nadsázkou říci, že známku důvěry vystavili Bursíkovi sami diváci (cca 6000 hlasování), když na otázku: "Měla by (tato) vláda skončit?", odpověděli ze 79 % kladně.
Skóre nevylepšil ani poslední z hostů, Vlastimil Tlustý, který se pokoušel diváky přesvědčit o transparentnosti svých idejí. Hned zpočátku ujistil moderátora, že neorganizuje pád vlády, dostal dokonce více než dost času k tomu, aby přečetl z listu v tomto duchu připravené memorandum.
Odmítl posléze osobní animozity coby pohnutky svého snažení, nicméně pokáral premiéra stavícího vládu na neexistující loajalitě koaličních partnerů. V závěru si neodpustil poznámku o vládě Kalouska a Bursíka na konto ODS. Jedním z argumentů bylo i odsouzení daňové (ne)reformy, možná z důvodu neochoty zmínit se o "efektu" Kalouskovy superhrubé mzdy, která zaměstnancům přinesla o tři, resp. čtyři, dny dřívější datum nástupu daňové svobody.

Další (rozšířené) informace a zajímavosti zde, mimo jiné i vtip, reagující na současný stav justice.