Pokračování důchodové reformy

(Ministerstvo práce a sociálních věcí, Petr Nečas) Přes řadu změn provedených v základním důchodovém pojištění za účinnosti zákona o důchodovém pojištění je zřejmé, že především v důsledku očekávaného demografického vývoje je důchodový systém v současném nastavení základních parametrů dlouhodobě finančně neudržitelný a bude ho třeba dále významně reformovat. Za posledních 15 let se střední délka života prodloužila o 4 roky a předpokládá se, že za každých dalších šest let se bude prodlužovat o jeden rok, takže v kombinaci s poklesem porodnosti se bude zvyšovat i podíl starších osob na celkové populaci. V současné době činí podíl osob starších 60 let 20 % celkové české populace a v roce 2020 se očekává, že každý čtvrtý občan bude starší 60 let. Pokud jde o podíl osob starších 65 let k osobám ve věku 15 až 64 let, činil 20 % v roce 2005 a předpokládá se, že v roce 2050 bude činit 55 %. Pokud by nedošlo ke změnám v důchodovém systému, lze již od roku 2010 očekávat jeho deficit na úrovni kolem 10 mld. Kč ročně. Nezbytným předpokladem rozhodnutí o budoucí podobě základního důchodového pojištění musí být politická shoda především v tom, jak zajistit jeho dlouhodobou finanční udržitelnost, zda (a jak) diverzifikovat jeho financování, jaká bude příjmová solidarita a zda (a jak) řešit mezigenerační nespravedlnost v základním důchodovém pojištění. Změny v základním důchodovém pojištění nelze realizovat izolovaně bez ohledu na situaci v tzv. „soukromých důchodech“, tedy bez ohledu na stav v penzijním připojištění se státním příspěvkem. Politické shody musí být dosaženo zejména v otázce, jakou váhu budou mít tyto příjmy v celém důchodovém systému, zda vytvořit další možnosti pro účast v doplňkovém připojištění (spoření) na stáří a jaké, zda účast v doplňkových důchodových systémech bude povinná, nebo dobrovolná a zda bude státní garance, či nikoliv. Základem příjmů ve stáří by však mělo zůstat průběžně financované a dávkově definované základní důchodové pojištění. Při přípravě reformy důchodového systému je nezbytně nutné dosáhnout nejen politického konsenzu, ale i širší společenské shody. Proto počítám i s velmi intenzivním jednáním se sociálními partnery v rámci Rady hospodářské a sociální dohody, s Asociací penzijních fondů, s Českou asociací pojišťoven a s dalšími subjekty. Pokud jde o přípravu změn v celém důchodovém systému, nelze čekat až na dosažení politické shody v těchto oblastech. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto pokračuje v pracích, jejichž cílem je v první řadě nejdříve stabilizovat základní důchodové pojištění. V rámci první etapy prací na parametrických změnách základního důchodového pojištění byl připraven a předsedům politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu zaslán podkladový materiál pro jednání o dalším pokračování důchodové reformy a „dotazník“ ke zjištění názorů politických stran na opatření na straně výdajů základního důchodového pojištění a na straně příjmů základního důchodového pojištění. Současně byl připraven návrh zásad parametrických změn základního důchodového pojištění včetně zavedení maximálního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení (byl rovněž zaslán předsedům politických stran), na základě kterého byl v průběhu listopadu 2006 připraven návrh paragrafovaného znění parametrických změn. Počítám s tím, že tento návrh bude průběžně korigován s ohledem na stanoviska politických stran. Navrhované změny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, spočívají zejména v postupném prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 na 35 let, v pokračování postupného zvyšování důchodového věku na 65 let pro muže i ženy, ve sjednocení věkové hranice pro „trvalý“ nárok na vdovský a vdovecký důchod, v přehodnocení definice invalidity, ve sjednocení věkové hranice, ke které se zjišťuje dopočtená doba pro stanovení celkové doby pojištění pro výši invalidního důchodu pro muže a ženy a v krácení této dopočtené doby, ve zrušení doby studia jako náhradní doby pojištění, v redukci zápočtu náhradních dob pojištění zahrnovaných do doby pojištění a ve zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti při současném pobírání části tohoto důchodu. Současně jsou navrhovány změny v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, související se zavedením maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení. V souvislosti se změnami v těchto dvou zákonech jsou navrhovány i změny v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a v některých dalších právních předpisech. Ve druhé etapě prací souvisejících s parametrickými změnami důchodového systému je třeba řešit otázky týkající se problematiky financování základního důchodového pojištění. V souvislosti s tím budou navržena opatření spočívající ve vytvoření rezervy pro důchodovou reformu nebo v oddělení základního důchodového pojištění od státního rozpočtu a vytvoření „důchodového fondu“ a o platbách státu za náhradní doby pojištění. Odvod plateb za náhradní doby pojištění umožní snížit procentní sazby pojistného na důchodové pojištění s pozitivním dopadem na trh práce. Zavedení těchto plateb bude znamenat výdaje ze státního rozpočtu. Tyto dodatečné prostředky by měly být získány v rámci provedení ekologické daňové reformy. Celá restrukturalizace příjmů základního důchodového pojištění by pak měla být finančně neutrální. Nezbytným předpokladem úspěšné realizace důchodové reformy je i příprava nositele pojištění – České správy sociálního zabezpečení a jejích organizačních složek, okresních správ sociálního zabezpečení. Bude proto třeba pokračovat v její modernizaci a zajišťovat i dostatečné finanční prostředky pro její rozvoj a pro zabezpečení její činnosti.