Proventus Finance - souhrn dění na světových trzích v měsíci květnu

Americké akciové trhy do nového měsíce vstoupily velmi úspěšně, když hlavní akciové indexy výrazně posilovaly a dosáhly tak nových rekordních úrovní. Následně však investory ovládla negativní nálada a ceny akciových titulů prudce klesaly napříč celým trhem a za celý květen tak trh s akciemi zaznamenal výrazné ztráty. Vyprchalo nadšení, které bylo podporováno vynikajícími hospodářskými výsledky společností a převážily obavy z inflace a z dalšího zvyšování úrokových sazeb. Americká centrální banka v souladu s očekáváním rozhodla o zvýšení klíčové úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na úroveň 5%. Impulsem k nastartování velkého výprodeje akcií se staly inflační ukazatele, které vzrostly více než se očekávalo a které tak dávají centrální bance prostor pro pokračování v restriktivní monetární politice na úkor ekonomického růstu. Vyšší sazby by totiž samozřejmě mohly ohrozit předpovídaný růst zisků společností v následujících čtvrtletích. Zajímavou a bezpečnější alternativou uložení volných finančních prostředků tak pro konzervativní investory začínají být instrumenty peněžního trhu. Na druhou stranu však současné ocenění hlavních akciových indexů nelze považovat za nadhodnocené, když např. ukazatel P/E společností zahrnutých do indexu S&P se pohybuje na úrovni 15.8%.

V průběhu celého měsíce si nejhůře vedl technologický sektor, na který již delší dobu negativně působí ne příliš příznivé zprávy významných technologických společností a které vyvolávají určité obavy ze zpomalování růstu v tomto odvětví. Nejhorší výsledky tak zaznamenaly zejména sektory polovodičů a počítačových technologií. V důsledku poklesu cen ropy, zlata a některých dalších komodit korigovaly též akcie komoditních společností. Proti poklesu zůstaly rezistentní některá méně cyklická odvětví jako jsou např. sektory dopravy a veřejných služeb. Index Dow Jones, který z hlavních indexů zaznamenal nejlepší výsledek, klesl o 1.75% na hodnotu 11168.31 bodů. S&P index se snížil o 3.09% na konečnou hodnotu 1270.09 bodů. Nejhůře si vedl technologický Nasdaq, který se propadl o plných 6.19% na 2178.88 bodů.

Prudkému propadu cen akciových titulů se v průběhu května nevyhnuly ani akciové trhy v Evropě, když evropské akciové indexy prudce korigovaly ze svých několikaletých maxim. Hlavní příčinou negativního vývoje byly čerstvé obavy z inflace a vyšších úrokových měr a stále sílící Euro, které by tak mohly negativně zapůsobit na spotřebitelské výdaje a zisky společností. Několik představitelů Evropské centrální banky se vyjadřovalo k inflaci a výhledu úrokových sazeb, přičemž jejich komentáře lze považovat spíše za opatrné. Celkově se na očekávání trhu nic nemění, když na příštím zasedání centrální banky se předpokládá zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Souhrnný evropský index FTSEurofirst, zahrnující 300 vedoucích evropských společností, v uplynulém měsíci zaznamenal největší ztrátu od ledna 2003, když ztratil 5.2% a uzavíral na úrovni 1,295.8 bodů. Hlavní německý index XETRA DAX 30 se snížil o 5.35% na hranici 5688.26 bodů.

Makroekonomické zprávy

Nezaměstnanost v USA v dubnu vzrostla více než se očekávalo. Počet nově vytvořených pracovních míst mimo sektor zemědělství činil 138 tis., zatímco ekonomové odhadovali hodnotu na úrovni 200 tis. V březnu zaměstnanost vzrostla o 179 tis. nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti zůstala dle očekávání nezměněna na úrovni 4.7% a signalizuje, že v ekonomice stále existuje množství volné nabídky práce. Převaha nabídka práce nad její poptávkou vytváří tlak na společnosti, které jsou nuceny vyplácet vyšší mzdy. To mimo jiné potvrzuje i značné posílení růstu mezd v dubnu. Finanční trhy si nicméně slabší data z trhu práce vyložily pozitivně jako zvýšení pravděpodobnosti, že centrální banka USA zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu již jen na řádném zasedání v květnu.

Americká centrální banka v souladu s očekáváním rozhodla o zvýšení klíčové úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na úroveň 5%, což je nejvyšší hodnota za posledních 5 let. Komentář k rozhodnutí o úrokových sazbách předsedy FEDu Bena Bernankeho nevyslal žádný zřejmý signál, zda šlo o poslední zvýšení sazeb či nikoliv. Bernanke se vyjádřil v tom směru, že pokračování v restriktivní monetární politice bude možná potřebné ke zmírnění inflačních tlaků, avšak její rozsah a načasování bude záviset na následujícím vývoji ekonomiky USA. Z tohoto prohlášení někteří investoři vyvodili, že by pravděpodobně mohlo dojít minimálně k určité pauze ve zvyšování úrokových sazeb.

Ministerstvo financí USA oznámilo, že přebytek federálního rozpočtu USA se v dubnu téměř zdvojnásobil, když vzrostl na 118.85 mld. USD ve srovnání s 57.71 mld. USD ve stejném měsíci před rokem. Kladné saldo rozpočtu překonalo očekávání ekonomů, kteří odhadovali přebytek ve výši jen 90 mld. USD. Dobrý výsledek zapříčinily zejména vysoké příjmy, které byly v dubnu druhé nejvyšší v historii. Bilance zahraničního obchodu USA v březnu skončila překvapivě s nižším deficitem než v únoru. Deficit obchodní bilance tak v březnu klesl na 62 mld. USD ze 65.74 mld. USD v únoru, zatímco ekonomové očekávali dokonce zvýšení schodku na 67 mld. USD. Pokles deficitu obchodní bilance byl způsoben zejména dalším nečekaným meziměsíčním poklesem importu o 0.8% po poklesu o 2.6% v únoru. Objem exportu se v březnu zvýšil o 1.9% po únorovém poklesu o 1.6%. Pro pozitivní vývoj obchodní bilance je též poměrně významná skutečnost, že se tolik jako v minulých letech zatím nezvyšuje deficit zahraničního obchodu s Čínou.

Maloobchodní tržby v USA se v dubnu meziměsíčně zvýšily o 0.5% po růstu o 0.6% v březnu. Prodeje maloobchodních řetězců tak vzrostly méně než se očekávalo, když ekonomové odhadovali jejich růst v rozmezí 0.7% - 0.8%. Data jsou však stále poměrně příznivá a potvrzují silný růst spotřeby domácností, i přes vysoké ceny ropy, dražší úvěry a oslabování trhu s nemovitostmi. Tyto negativní faktory jsou na druhé straně vyvažovány vysokou zaměstnaností a růstem mezd. Zpřesněné údaje o HDP USA za první čtvrtletí 2006 ukázaly, že oživení růstu bylo v prvních třech měsících oproti předchozímu kvartálu vyšší než signalizovaly předběžné údaje. HDP v prvním čtvrtletí vzrostl o 5.3% oproti předběžným 4.8%. V předchozím čtvrtletí americká ekonomika rostla tempem 1.7%. Hlavními tahouny hospodářství i nadále zůstává spotřeba domácností a investice. Slabší dolar navíc pomohl oživit export.

Nečekaně silná byla data z trhu s nemovitostmi, kde v dubnu došlo k růstu prodejů nových domů o 4.9% a byl tak potvrzen rychlý růst nastoupený v minulém měsíci. Nicméně lze očekávat, že v druhé polovině roku dojde na trhu s nemovitostmi k určitému ochlazení, a to především s ohledem na rostoucí počet volných domů. Naopak objednávky na zboží dlouhodobé spotřeby se snížily o více než se očekávalo, když klesly o 4.8%, přičemž ekonomové odhadovali pokles pouze o 0.5%. Negativní vývoj objednávek sice může signalizovat oslabení hospodářského růstu USA, ale spíše se jedná o mimořádný pokles zapříčiněný do značné míry snížením objednávek civilních letadel.

ECB v souladu s očekáváním nezměnila svou hlavní úrokovou sazbu, která tak zůstává na úrovni 2.5%. V prohlášení k rozhodnutí o úrokových sazbách ECB potvrdila současnou rétoriku a připravuje finanční trhy na postupné zvyšování sazeb, ke kterému by mělo dojít v červnu a pravděpodobně také v červenci. Centrální banka směřování své měnové politiky obhajuje ekonomickým oživením Eurozóny a silnějším růstem peněžní nabídky, které vyvolávají inflační tlaky. Maloobchodní tržby Eurozóny se v březnu meziměsíčně snížily o 0.9% po poklesu o 0.1% v únoru, zatímco trh odhadoval růst tržeb o 0.1%. Maloobchodní prodeje tak byly výrazně slabší než se očekávalo. Index firemní aktivity služeb se v dubnu zvýšil o něco méně než se očekávalo, když vzrostl na 58.6 bodů. Data nicméně stále potvrzují stabilní růst aktivity a expanzi ekonomiky Eurozóny.

Průmyslové zakázky v Německu se v březnu meziročně zvýšily o 15.0% po růstu o 17.2% v únoru. Růst německého průmyslu je stále tažen především zahraniční poptávkou, nicméně výsledky průmyslových zakázek poukazují na určité oživení domácí poptávky. Data jsou v souladu s předstihovými indikátory hospodářského růstu jako je IFO a potvrzují silný růst průmyslové aktivity Německa. Průmyslová výroba však v březnu meziměsíčně klesla o 2.4% po únorovém zvýšení o 1.0%, zatímco ekonomové odhadovali její růst o 0.5%. Nicméně podle ministerstva obchodu byla průmyslová výroba oslabena slabší aktivitou ve stavebnictví kvůli špatnému počasí a trend zůstává i nadále rostoucí.

HDP Eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostl 0.6%. Data odpovídají slabším výsledkům německé ekonomiky v prvním čtvrtletí, která rostla tempem 0.4%. Hospodářský růst SRN a Eurozóny je stále relativně příznivý, avšak je nižší než naznačovaly předstihové indikátory. Hlavní příčinu slabšího než očekávaného růstu lze spatřovat zejména ve stále slabé spotřebě domácností. Růst poptávky ze zahraničí zůstává i nadále velmi silný. Kromě nižší spotřeby domácností budou na hospodářský růst negativně působit i vysoké ceny energií a silné Euro, které se pohybuje na několikaměsíčních maximech.

HDP Německa v prvním čtvrtletí vzrostlo o 0.4% oproti stagnaci v předcházejícím čtvrtletí a meziročně si připsalo 2.9%. Mírně překvapivá je struktura hospodářského růstu, jemuž nejvíce pomohla spotřeba domácností. Nejvíce naopak oslabily kapitálové výdaje. I nadále však slabší domácí poptávka zůstává největší hrozbou pro budoucí růst HDP v Německu. Index podnikatelského klimatu Ifo v dubnu klesl na 105.6 bodů, zatímco ekonomové očekávali větší pokles na 104.5. V meziročním srovnání je index stále výrazně výše a indikuje, že společnosti vnímají vývoj německé ekonomiky pozitivně. O ekonomickém oživení celé eurozóny je přesvědčena i OECD, která ve své pololetní zprávě předpovídá letošní růst HDP ve 12 členských státech EU ve výši 2.2% ve srovnání s 1.4% v loňském roce.

Další významné události uplynulého měsíce

Vydavatel platebních karet společnost MasterCard připravuje svou první emisi akcií a po 40 letech existence jako asociace vlastněná bankami se stane samostatnou veřejně obchodovatelnou společností. Prostřednictvím primární emise chce získat až 2.61 mld. USD. Prodej akcií společnosti by měl být zahájen 24. května. MasterCard ve své zprávě adresované americké komisy pro cenné papíry dále oznámil, že její zisk v prvním čtvrtletí vzrostl o 36% na 126.7 mil. USD oproti 93.3 mil. USD před rokem. Tržby společnosti se zvýšily o 12% na 738.5 mil. USD z předchozích 658.2 mil. USD.

Čistý zisk největšího řetězce kaváren na světě společnosti Starbucks Corp. ve druhém fiskálním čtvrtletí vzrostl o 27% na 127 mil. USD či 16 centů na akcii. Zisk společnosti tak předčil očekávání analytiků, kteří jej odhadovali jen ve výši 14 centů na akcii. Starbucks však dále oznámil, že dubnové tržby v již déle provozovaných kavárnách vzrostly jen o 6%, což je nejpomalejší tempo růstu za více než rok.

Výrobce interaktivního softwaru Electronic Arts se ve čtvrtém čtvrtletí propadl do ztráty zejména díky vyšším daňovým povinnostem. Společnost zaznamenala ztrátu ve výši 16 mil. USD či 0.05 USD na akcii, zatímco před rokem firma hospodařila se ziskem 8 mil. USD či 0.02 USD na akcii. Bez některých jednorázových položek by však společnost dosáhla zisku ve výši 0.14 USD na akcii ve srovnání s 0.09 USD na akcii před rokem, přičemž analytici odhadovali 0.09 USD na akcii. Čtvrtletní tržby Electronic Arts se zvýšily o 16% na 641 mil. USD a předčily tak očekávání analytiků ve výši 581 mil. USD. Investory však zklamal především výhled pro druhé čtvrtletí a akcie společnosti se propadly o 10.92% USD.

Čistý zisk americké technologické firmy Cisco Systems Inc. se ve třetím fiskálním čtvrtletí nepatrně snížil na 1.40 mld. USD či 29 centů na akcii oproti 1.41 mld. USD ve stejném období před rokem. Zisk společnosti tak překonal odhady trhu, který jej očekával ve výši 26 centů. Tržby Cisca též předčily očekávání analytiků, když vzrostly na 7.32 mld. USD z loňských 6.19 mld. USD. Akcie společnosti po regulérním závěru obchodní seance vyskočily o více než 5%.

Čistý zisk producenta bezpečnostního softwaru Symantec Corp ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí meziročně klesl o méně než 1% na 118.8 mil. USD či 0.11 USD na akcii oproti 119.7 mil. USD či 0.16 USD na akcii loni. Bez jednorázových nákladů by společnost dosáhla zisku ve výši 278.8 mil. USD či 0.26 USD na akcii, zatímco trh očekával 0.25 USD na akcii. Tržby bez zahrnutí výsledků akvizované společnosti Veritas Software Symantec vykázal ve výši 1.3 mld. USD, přičemž analytici je odhadovali na 1.27 mld. USD. Výsledky společnosti překonaly i vlastní výhled Symantecu a jeho akcie posílily o 2.05%.

Čistý zisk britská ropné společnosti Royal Dutch Shell v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 12% na 6.09 mld. USD, přičemž analytici očekávali zisk ve výši 5.57 mld. USD. Růst zisku byl částečně podpořen též vysokými cenami ropy a zemního plynu. Produkce společnosti se snížila o 3% na 3.75 mil. barelů denně, což bylo zapříčiněno zejména přerušením produkce v Nigérii v souvislosti s občanskými nepokoji a v Mexickém zálivu kvůli hurikánům z minulého roku. Společnost zvýšila čtvrtletní dividendu o 9% na 0.25 EUR na akcii a v průběhu čtvrtletí odkoupila vlastní akcie v hodnotě 1.5 mil. USD.

Francouzská farmaceutická společnost Sanofi-Aventis zvýšila v prvním čtvrtletí svůj přepočítaný čistý zisk o 54% na 2.17 mld. EUR. K dobrému výsledku přispěl zejména prodej práv na lék Exubera americké společnosti Pfizer. Tržby společnosti se zvýšily o 9.6% na 7.04 mld. EUR. Zisk i tržby společnosti předčily očekávání analytiků, kteří je odhadovali ve výši 1.84 mld. EUR, resp. 6.73 mld. EUR. Vedení Sanofi-Aventis dále plánuje v tomto roce nárůst přepočítaného čistého zisku o 10%, a to včetně nákladů na uvedení nových přípravků Plavix a Rimonabant na trh.

Čistý zisk producenta oceli Mittal Steel v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 35% na 743 mil. USD, přičemž analytici jej očekávali ve výši 620 mil. USD. Tržby společnosti se zvýšily o 31% na 8.43 mld. USD. Provozní zisk Mittalu stoupl o více než 24% a ke zlepšování provozních podmínek by mělo docházet i v dalších čtvrtletích. Prodejní ceny společnosti ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2005 stagnovaly, ale meziročně se zvýšily o 9%.

Čistý zisk nizozemské bankovní a pojišťovací společnosti ING Group v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 3.3% na 2.01 mld. EUR či 0.93 EUR na akcii, zatímco trh očekával jeho růst na hodnostu v rozmezí 1.66-1.97 mld. EUR. Dařilo se jak bankovní divizi ING Direkt tak i divizi penzijního a životního pojištění. Objem výnosů z bankovnictví vzrostl o 12% na 3.66 mld. EUR a výnosy z nových životních pojistek se zvýšily o 25.9% na 1.77 mld. EUR.

Devizové a komoditní trhy

V uplynulém měsíci se rekordní růst cen většiny základních komodit zastavil. Cena lehké ropy se snížila o 2.17% na 70.78 USD za barel a cena zemního plynu oslabila o 4.66% na 6.40 USD za mil. BTU. Cena zlata se dostala pod hranici 650 USD za trojskou unci, když korigovala o 3.03% na úroveň 637.80 USD.

Na devizových trzích v průběhu května americký dolar vůči většině ostatních měn pokračoval v poklesu. Dolar vůči euru oslabil o 0.46% a vůči britské libře dokonce o 1.32%. Vůči japonskému jenu dolar dokázal posílil o 0.71%. Česká koruna vůči amerického dolaru za měsíc posílila o 1.42%.