Atlantik FT - vliv výsledků voleb do EP na trhy

Volby nepřinesou podle předběžných výsledků významné změny do složení tělesa. Nejsilnější stranou zůstane středopravicová Evropská lidová strana se ziskem 274 křesel resp. 37,4% (marginální posílení proti předchozím volbám a zisku 37,0%), druhá zůstane socialistická strana (ztráta pozic na 27% z 28%, 199 míst). Koaliční partnery bude jedna z těchto stran hledat v řadách buď Liberálních demokratů (posílení na 9,1% z 8,3%) nebo Zelených (oslabení na 5,8% ze 7,2%). I tak bude potřeba podpory některých dalších politických formací, možná je i spolupráce dvou nejsilnějších parlamentních frakcí. V jednotlivých státech většinou vyhrávala opozice (vyjímkou je např. Španělsko a Řecko). Do voleb se promítly zejména vnitrostátní důvody: slabá hospodářská výkonnost a trh práce, strukturální reformy spojené se zvyšováním některých administrativních cen (většina zemí "staré" EU, tj. SRN, Francie apod.), či nespokojenost veřejnosti se zahraniční politikou (Velká Británie). Podle předsedy Evropského parlamentu zůstane velká většina Evropského parlamentu "proevropská", euroskeptici ci pravicové nacionalistické strany získaly podle něj 10-15% mandátů (zisky ve Velké Británii a Polsku kompenzují ztráty nacionalistů v Rakousku, Belgii a Dánsku). Volby se všeobecně vyznačovaly malou účastí, přibližně 44,2% (v roce 1999 49,8%). Volby ukázaly, že další politický vývoj EU se příliš měnit nebude.

SRN - Volby do Evropského parlamentu

Volby vyhrála opoziční koalice CDU-CSU se ziskem 44,5% až druhá s těžkými ztrátami skončila vládní SPD (21,5%). Ztráty vládní koalice zmírnil mírný zisk Zelených (11,9%), liberální Demokratická strana Svobodnách dostala hlasy od 6% voličů stejně jako postkomunistická PDS. Preference socialistů jsou nyní nejnižší za posledních 50 let, za posledních 18 měsíců strana setrvale volby prohrává. Kancléř Schroder v reakci na výsledky potvrdil, že reformní kurs vlády zůstane nezměněn, základní kámen politiky, Agenda 2010 nemá podle něj alternativu. SPD v roce 1999 získala více než 30%.

Tak jako jinde v EU voliči zůčtovali s vládnoucími stranami hlavně kvůli slabé hospodářské výkonnosti, slabému trhu práce a reformám, jež se velmi dotýkají německých domácností. Po klíčových volbách v baště SPD, Severním Porýní-Vestfálsku v květnu 2005, mohou konzervativci získat 2/3 většinu v horní komoře parlamentu, Bundesratu, což by v praxi znamenalo zastavení reformních kroků vlády a tím i cestu k velké politické nestabilitě, pravděpodobně s odstoupením kancléře a předčasnými volbami (regulérní termín je v roce 2006). Předtím ještě čekají volby ve třech německých státech. Tyto scénáře se zdají být stále pravděpodobnější, neboť nepopulární reformy zřejmě budou pokračovat, ek. růst zrychlí jen decentně, trh práce může stále ještě oslabit před očekávaným zlepšením ke konci roku a v příštím roce. Politická nestabilita může v příštích čtvrtletích nepříznivě ovlivňovat finanční trhy.  

Euro se dnes obchoduje oslabené proti dolaru, trhy však více reagují na zvýšenou možnost výraznějšího zvyšování úr. sazeb v USA než se dosud čekalo. Podobně ztrácejí i ceny dluhopisů.

AUTOR: Josef Kvarda