Sdílení vyměřovacích základů má vyrovnat důchody manželů. Jak ale mají poznat, že si jím finančně neuškodí?

Dobrovolné sdílení vyměřovacích základů manželů  je novinkou v rámci důchodové reformy, která vejde v účinnost od ledna 2027. Byla zavedena s cílem zmírnit rozdíly mezi důchody manželů, které vznikly během společného života kvůli rozdílným příjmům – typicky proto, že jeden z partnerů více pečoval o rodinu a druhý se více věnoval kariéře. Sdílení tedy není nástrojem, který má manželům zvýšit součet jejich důchodů, ale pomůckou, která má část rozdílu mezi jejich individuálními důchodovými nároky vyrovnat. Více podrobností najdete na našich stránkách věnovaných sdílení vyměřovacích základů manželů.

Když se ale na novinku podíváme prakticky, vzniká zásadní otázka: jak mají manželé poznat, zda si sdílením ve výsledku nepohorší? Dopad totiž nemusí být pro každý pár stejný a v některých situacích může být sdílení i finančně nevýhodné. ČSSZ přitom nebude předem porovnávat důchody se sdílením a bez něj a v současnosti nemá ani kalkulačku, která by takové srovnání umožnila.

Kdy může sdílení dávat smysl

Typickým příkladem mohou být manželé podobného věku, kteří spolu žijí dlouhou dobu a oba pracovali, ale jejich příjmy se výrazně lišily. Jeden například dlouhodobě vydělával nadprůměrně, zatímco druhý kvůli péči o rodinu volil méně placenou práci nebo kratší úvazek.
Sdílení pak může přinést nižší důchod více vydělávajícímu a naopak vyšší důchod tomu, kdo měl nižší příjmy. Právě takové vyrovnání důchodů je hlavním smyslem nové úpravy. Nejde tedy primárně o to, aby manželé dostali od státu v součtu více peněz.

Jakou situaci sdílení neřeší

Sdílení vyměřovacích základů ale neřeší všechny situace, kdy jeden z manželů kvůli rodině výrazně omezí nebo úplně přeruší pracovní kariéru.
Typickým příkladem může být rodina, kde manžel dál pracuje a postupně zvyšuje své příjmy, zatímco manželka zůstane několik let doma s dětmi a po skončení rodičovské se do práce nevrátí. Za dobu péče o malé dítě je její důchodový nárok do určité míry chráněn, ale pokud pak zůstane další roky bez výdělečné činnosti a bez vyměřovacího základu, tyto roky už nelze prostřednictvím sdílení „doplnit“ příjmy manžela.

Sdílení tedy může pomoci vyrovnat rozdíly mezi důchodovými nároky tam, kde oba manželé mají vlastní vyměřovací základy, ale nenahrazuje dlouhé období bez účasti na důchodovém pojištění a bez vlastních příjmů.

Výsledek sdílení nemusí být pro pár vždy výhodnější

Problém je v tom, že stejné rozdělení příjmů mezi manžele automaticky neznamená stejně velkou změnu jejich důchodů. Do výpočtu vstupují mimo jiné redukční hranice a další pravidla důchodového systému. Může se proto stát, že jednomu z manželů důchod klesne více, než druhému vzroste.

» Na pozoru by měli být například manželé s větším věkovým rozdílem. Pokud starší a lépe vydělávající manžel odejde do důchodu o několik let dříve, jeho důchod už může být kvůli sdílení nižší, zatímco zvýšení důchodu mladšího partnera se projeví až o řadu let později.

Důvodová zpráva přímo upozorňuje, že pokud je lépe vydělávající manžel výrazně starší a odejde do důchodu dříve, může řadu let pobírat nižší důchod kvůli sdílení, zatímco vyšší důchod mladšího z manželů se začne vyplácet až mnohem později. Z pohledu celoživotního součtu může sdílení třeba dávat smysl, ale cash-flow domácnosti může být deset let horší.

» Riziková může být také situace, kdy jeden z manželů nakonec nesplní podmínky pro přiznání starobního důchodu. Druhému se jeho vyměřovací základ sdílením sníží, ale zvýšení důchodu na druhé straně se nemusí vůbec využít.

» Pokud mají oba manželé podobné příjmy, bude mít sdílení zpravidla jen malý význam. 

ČSSZ výhodnost předem neposoudí 

Právě zde vzniká pro budoucí žadatele praktický problém. ČSSZ nám potvrdila, že v současnosti nemá pro sdílené vyměřovací základy k dispozici kalkulačku. Zároveň nebude standardně posuzovat, zda je sdílení pro konkrétní manžele výhodné či nevýhodné. Pokud manželé řádně podají společné prohlášení, ČSSZ podle něj jejich důchody vypočítá.

Rozhodnutí o sdílení zůstává na samotných manželích. Přitom nemusí být vůbec snadné předem odhadnout, co sdílení udělá s oběma důchody. Do výsledku vstupují příjmy za řadu let, jejich přepočet, redukční hranice, doba pojištění i rozdílný okamžik odchodu do důchodu.

Co když se manželé rozvedou?

Pokud manželé učinili společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů, ale ještě před odchodem do důchodu se rozvedou, sdílení se uplatní pouze za dobu trvání manželství. Sdílený vyměřovací základ se naposledy stanoví za kalendářní rok, který předchází roku, ve kterém manželství zaniklo.

Jestliže se naopak rozvedou až poté, co už oba pobírají starobní důchod vypočtený se sdíleným vyměřovacím základem, samotný rozvod jejich již přiznané důchody zpětně nezmění. Nižší důchod toho z manželů, který část svých důchodových nároků sdílením „předal“, ani vyšší důchod druhého se po rozvodu nepřepočítají zpět.

Dobrá myšlenka, ale složité rozhodování

Sdílení vyměřovacích základů může být užitečné zejména pro páry, u kterých vznikl během společného života výrazný rozdíl v důchodových nárocích kvůli rozdílnému rozdělení práce a péče.
Samo o sobě ale neznamená, že pár bude mít v důchodu více peněz. V některých situacích může být finanční výsledek dokonce horší.
A právě proto bude pro manžele důležité ještě před podáním společného prohlášení vědět nejen to, o kolik se zvýší důchod jednoho z nich, ale také o kolik se současně sníží důchod druhého. Bez možnosti jednoduchého srovnávacího výpočtu „se sdílením a bez sdílení“ však může být takové rozhodnutí pro běžného žadatele velmi obtížné.

Čtěte také:

Sdílený (společný) vyměřovací základ manželů podrobně