Estonsko - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Estonsko je světovým lídrem v digitalizaci státní správy a chce dál zlepšovat své e-služby, zavádět nové platformy (např. pro stavebnictví, zdravotnictví či finance) a zajistit přeshraniční propojení digitálních služeb. Estonská vláda i soukromý sektor investují do AI, automatizace a „smart“ řešení od chytrých měst přes IoT až po fintech. Tyto iniciativy nabízejí řadu obchodních příležitostí pro české firmy – mohou se zapojit jako dodavatelé IT řešení, vývojoví partneři, výrobci high-tech zařízení nebo poskytovatelé specializovaných služeb.

ICT sektor je motorem estonské ekonomiky – na informační a komunikační technologie připadá téměř 9 % HDP. Estonsko si stanovilo ambiciózní cíl, aby příjmy z ICT a start-upů dosáhly do roku 2030 dokonce až 30 % HDP. Pro umělou inteligenci má Estonsko národní strategii zdůrazňující propojení vlády, akademické sféry a firem. Ve státní správě již běží řada pilotních AI projektů (chatboti, strojové překlady a rozpoznávání řeči, analýza dat pro zdravotní i průmyslové aplikace, využití při školní výuce aj.). České univerzity a IT firmy se mohou například zapojit do společných R&D projektů na zpracování přirozeného jazyka, počítačového vidění nebo kybernetickou analýzu dat. Oblasti s vysokým potenciálem spolupráce zahrnují dále vývoj cloudových platforem, datových center, blockchainových řešení a chytrých městských aplikací.

Estonsko je na světové špici v oblasti e-governance (digitální občanská identita a on-line úřady) a dále rozvíjí své digitální služby s tím, že do roku 2030 chystá jejich další generační obměnu. Plán rozvoje digitální společnosti 2030 klade důraz na propojení služeb napříč rezorty i hranicemi a na moderní digitální architekturu veřejné správy. V praxi to znamená rozvoj nových národních platforem a vylepšení stávajících e-government systémů jako např. národní stavební portál (e-construction platform), digitální nákladní listy (e-CMR), vládní cloudová infrastruktura (tzv. „government cloud“) či systém pro analýzu praní špinavých peněz. Estonsko dále plánuje vylepšovat stávající digitální identitu občanů a připravuje se na evropskou digitální peněženku (eIDAS 2.0). Vláda rovněž podporuje vývoj proaktivních digitálních služeb a nasazení virtuálních asistentů s umělou inteligencí pro komunikaci státu s občany. Příležitosti se nabízejí i v odvětvových digitálních projektech, které Estonsko rozvíjí jako např. online portály ve zdravotnictví, platformy pro elektronické vzdělávání či modernizace systému elektronických voleb.

S rostoucí mírou digitalizace věnuje Estonsko maximální pozornost kybernetické bezpečnosti – do roku 2030 plánuje výrazně posílit schopnosti obrany proti kybernetickým hrozbám v rámci nové strategie „Cyber Conscious Estonia 2024–2030“. Jedním z cílů je vybudování celostátního centra pro monitorování kybernetických incidentů (SOC) a další posílení kapacit národního týmu CERT-EE pro rychlou detekci a řešení útoků. Zvláštní pozornost je věnována ochraně kritických služeb a infrastruktury: do konce dekády chce Estonsko snížit závislost státních úřadů na zastaralých systémech minimálně o polovinu a zavést moderní bezpečnostní principy, jako je zero-trust architektura v celé státní správě. Probíhá také příprava na budoucí hrozby – například plánované nasazení postkvantového šifrování do klíčových systémů, aby odolaly útokům nových výpočetních technologií.

V oblasti finančních technologií patří Estonsko k nejprogresivnějším digitálním ekonomikám Evropy – prakticky veškeré bankovní služby jsou dostupné online, existuje zde několik fintech “jednorožců” a stát podporuje inovace, které propojují veřejný a finanční sektor. Do roku 2030 se očekává další rozvoj fintech ekosystému, a to i díky vstřícnému regulačnímu prostředí. Estonský dozorový úřad pro finanční trh připravuje zřízení národního fintech sandboxu, což je kontrolované prostředí, kde mohou startupy testovat své nové finanční produkty a služby pod dohledem regulátora, ale s uvolněnějšími pravidly. Tento sandbox umožní firmám experimentovat například s aplikacemi pro otevřené bankovnictví, inovativní platební služby, blockchainová řešení v obchodování apod., aniž by hned musely plnit všechna regulační kritéria – cílem je podpořit vznik inovací, které pak následně vstoupí plnohodnotně na trh. Pro české fintech startupy to znamená možnost se do estonského sandboxu přihlásit a otestovat své služby v prostředí, které je zároveň branou na širší trh EU.

Estonsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí