Estonsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Estonsko plánuje a realizuje transformaci svého energetického sektoru směrem k uhlíkové neutralitě a energetické nezávislosti. Klíčové jsou investice do obnovitelných zdrojů, jejichž další úspěšný rozvoj je podmíněn budováním bezuhlíkových či nízkouhlíkových řiditelných kapacit, a také modernizace teplárenství s využitím biomasy a tepelných čerpadel. Paralelně probíhá výstavba a posílení přenosové soustavy (nové mezistátní linky, bateriová úložiště) a příprava sítí na decentralizovanou výrobu energie. Jádro má podporu politiků i veřejnosti a rýsuje se výstavba dvou malých modulárních reaktorů. Českým firmám se otevírají konkrétní příležitosti v oblasti dodávek technologií, komponent, energetických zařízení i služeb, v jaderné energetice pak např. v oblasti rozvoje lidských zdrojů, poradenství, výzkumu či dodávek komponent mimo samotné reaktory.

Estonsko je tradičně závislé na neekologické výrobě energie ze spalování ropných břidlic a na dovozu elektřiny. V rámci plnění cílů zásadního snižování emisí plánuje Estonsko břidlicové elektrárny odstavit do roku 2035 a buduje zejména pevninské větrné elektrárny a solární parky. Baltské moře skýtá významný potenciál pro offshorové větrné elektrárny, ale změny v dotační politice jejich rozvoj utlumily. Celkově větrné elektrárny v zemi dodávají přes 1,3 TWh elektřiny, a tvoří tak 37 % celkové výroby z obnovitelných zdrojů. V rámci rozvoje pevninské větrné energetiky vláda schválila podporu okolo 240 mil. EUR na instalaci cca 750 MW nového výkonu (cca 2 TWh vyrobené elektřiny) do roku 2030. Projekty a podpory jsou přidělovány formou aukcí. Velký růst se očekává i v solární energetice. V Estonsku již nyní existuje přes 1400 MW výkonu instalované fotovoltaiky s produkcí více než 1,1 TWh, tedy přibližně 31 % současné produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pro teplárenství zůstane zásadní využití biomasy.

Úspěšný rozvoj obnovitelných zdrojů bude významně záviset na paralelním budování bezuhlíkových či nízkouhlíkových řiditelných kapacit. Zřetelně se proto rýsuje cesta k výstavbě dvou malých modulárních reaktorů (300 MW). Po založení společnosti Fermi Energia v roce 2019 a vytvoření mezirezortní pracovní skupiny v roce 2020 parlament v roce 2024 podpořil rozvoj jaderné energie a v roce 2025 se země připojila k evropské Jaderné alianci. V současnosti finalizují přípravy nového zákona, který má od roku 2027 vytvořit komplexní právní rámec pro výstavbu elektráren, vznik státního dozoru a nakládání s palivem. Fermi Energia mezitím pokročila ve výběru technologie a lokality, přičemž favorizuje reaktor BWRX-300 od GE Hitachi. Po přijetí legislativy má následovat vybudování regulatorního rámce a schválení lokality, vydání stavební licence v letech 2031 či 2032 a uvedení prvních dvou reaktorů do provozu v letech 2036 a 2038. Stát zatím přímé investice neplánuje, ale očekává se, že toto ještě může být přehodnoceno.

Přenosová a distribuční infrastruktura je další oblastí, kde se plánují významné investice. Klíčový je projekt EstLink 3, což bude 120 km dlouhý podmořský kabel mezi Aulepou v Estonsku a Inkoo ve Finsku s předpokládanou kapacitou 700 MW a investicí ve výši cca 1,1 mld. EUR, který by měl být dokončen okolo roku 2035. Součástí projektu bude výstavba nových trafostanic a úprava sítí v obou zemích. Paralelně se připravuje čtvrté estonsko-lotyšské propojení, konkrétně nové vedení z ostrova Saaremaa do Lotyšska s přibližně 500 MW kapacitou. Investovat se bude také do vyššího zabezpečení podmořských kabelů. Dochází rovněž k modernizaci a digitalizaci stávající sítě a pro vyrovnání nestabilních dodávek z obnovitelných zdrojů se významně investuje zejména do velkokapacitních bateriových úložišť, plánuje se ale i velká přečerpávací vodní elektrárna s výkonem přes 500 MW.

Všechny uvedené oblasti přinášejí konkrétní příležitosti pro zahraniční firmy, včetně těch českých. Jedná se např. o dodávky komponent pro větrné elektrárny, potrubí, armatury či kompresory pro plynové rozvody, vysokonapěťových kabelů, rozvaděčů a výkonových transformátorů, řídících modulů pro lokální sítě generátorů, palivových systémů či smart-grid systémů. V oblasti teplárenství lze očekávat poptávku po kotlech na biomasu, výměnících či čerpadlech. České firmy mohou mít dále zájem o subdodávky komponent pro chystané jaderné elektrárny jako např. turbíny, bezpečnostní systémy, stavební díly a celky aj.

Estonsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí