Evropský parlament: péče nesmí zůstat ženskou záležitostí, nový statut pečovatelů pro rok 2027

Evropský parlament přijal zprávu s doporučeními k řešení tzv. gender care gap, strukturální nerovnováhy, při níž péče o děti, seniory a závislé osoby dopadá nepřiměřeně na ženy. Zpráva byla přijata poměrem hlasů 263 ku 83, přičemž 154 poslanců se zdrželo, a vyzývá členské státy EU k řešení genderové nerovnosti napříč všemi formami péče. Za nevinně znějícím tématem se přitom skrývá zásadní otázka pro trh práce a sociální systémy: jak udržet pracovní sílu v produktivním věku, když miliony lidí, zejména žen, jsou nuceny omezovat nebo opouštět kariéru kvůli péči o blízké.

Čísla, která zpráva uvádí, jsou pro zaměstnavatele a HR manažery výmluvná. V EU působí 6,2 milionu formálních pečovatelů a 53 milionů pečovatelů neformálních. Ženy s dětmi do 12 let tráví péčí o ně alespoň pět hodin denně v 56 % případů, zatímco u mužů je to pouze 26 %. Neplacená péče přitom zůstává klíčovým faktorem prohlubujícím mzdový i důchodový rozdíl mezi pohlavími. Jinými slovy: neviditelná práce, která drží chod domácností i části sociálního systému, se do mezd a kariérního postupu promítá negativně — a téměř výhradně na straně žen.

Parlamentní zpráva přichází s konkrétními nástroji. Klíčovým požadavkem je zavedení „evropského statutu pečovatelů“, který by stanovil minimální standardy uznání péče jako práce napříč celou Unií, a to včetně jejího zohlednění v systémech sociálního pojištění a důchodových schématech. Poslanci zároveň volají po osvětových kampaních, které by muže motivovaly k rovnoměrnějšímu přebírání pečovatelských povinností, a po zajištění přístupu k rodičovské dovolené, flexibilním pracovním podmínkám a dostupným pečovatelským službám. Pro firmy to neznamená jen společenskou odpovědnost — flexibilní uspořádání práce a podpora pečujících zaměstnanců jsou stále více vnímány jako nástroj retence talentů.

Relevantní je i část věnovaná pracovníkům ze třetích zemí v sektoru péče. Poslanci zdůrazňují potřebu upřednostnit nábor z domácích zdrojů a zároveň přizpůsobit migrační politiku potřebám trhu práce, přičemž nábor pracovníků ze zemí mimo EU musí probíhat výhradně legálními kanály v kombinaci se silnými investicemi do jejich vzdělávání a integrace. Všechny formy nelegální práce, vykořisťování a nejisté zaměstnanosti jsou striktně odmítány.

Nejdůležitějším signálem pro střednědobé plánování je však avizovaný „European Care Deal“. Europoslanci vítají oznámení Komise, že v roce 2027 předloží tento komplexní evropský plán péče, a vyzývají k přijetí konkrétních opatření zaměřených na zaměstnanost, odborné vzdělávání včetně digitálních dovedností, sociální ochranu, péči o děti a psychosociální podporu pečovatelů. Firmy, které již dnes budují inkluzivní prostředí zohledňující pečovatelské role svých zaměstnanců, se ocitají v předstihu před legislativou, která se v příštích letech nevyhnutelně přiblíží.