Úrodný rok 2025. V loňském roce dosáhly základní obiloviny a řepa cukrová rekordních výnosů

V loňském roce dosáhly základní obiloviny a řepa cukrová rekordních výnosů.

Výnosy a sklizeň zemědělských plodin jsou závislé na řadě faktorů. Ovlivnit je může například výskyt extrémních jevů, jako jsou mrazy, sucho, povodně či škůdci. Velikost úrody v jednom roce se tedy může od jiného roku velmi výrazně lišit a z jejich srovnání mohou vyplývat zavádějící závěry. Proto se v zemědělské statistice používá průměr několika předchozích let, například pětiletý průměr. Ten ukazuje „normální“ stav a porovnání s ním dává reálnější obrázek o tom, zda výnos či sklizeň byly opravdu dobré, nebo nikoliv.

Roční a pětileté srovnání

Rok 2025 byl pro zemědělce, kteří pěstovali obiloviny na zrno, brambory a řepu cukrovou mimořádně úrodný. Všechny tyto plodiny dosáhly vyšší výnos nejenom proti nepříliš úrodnému předchozímu roku, ale také ve srovnání s průměrem za uplynulých pět let. Rekordní, nebo jedny z nejvyšších výnosů v historii krajů zaznamenaly základní obiloviny, mimořádného výnosu v krajích dosáhla i řepa cukrová. Další z hlavních plodin – řepka, luskoviny, pícniny na orné půdě celkem a kukuřice na zeleno – dosáhly sice meziročně lepšího, ale oproti pětiletému průměru podprůměrného výnosu. Pouze seno z trvalých travních porostů mělo výnos meziročně horší i podprůměrný.

Sklizeň obilovin, luskovin, brambor a kukuřice na zeleno byla ve většině krajů vyšší, a to jak proti minulému roku, tak proti pětiletému průměru. Žito, řepka a pícniny na orné půdě daly sice meziročně vyšší, ale podprůměrnou sklizeň. Nižší sklizeň zaznamenalo ve srovnání s předchozím rokem i pětiletým průměrem pouze seno z trvalých travních porostů a řepa cukrová. Pokles sklizně řepy cukrové zavinila redukce jejích ploch o pětinu.

Hektarové výnosy v roce 2025 a jejich porovnání s průměrem za přechozích pět let (t/ha)

Zdroj: ČSÚ

Zemědělská půda podle krajů

V Česku v roce 2025 zemědělci obhospodařovali 3 542 tis. hektarů zemědělské půdy, z toho téměř 71 % tvořila orná půda a 28 % trvalé travní porosty. Zbývající 1 % představovaly trvalé kultury, zahrnující například chmelnice, vinice a ovocné sady.

Plochou obhospodařované zemědělské půdy se kraje značně liší. Největší Středočeský kraj měl více než 550 tis. hektarů a nejmenší z krajů – hlavní město Praha – necelých 11 tis. hektarů. Podle velikosti můžeme kraje rozdělit do tří skupin. První skupina zahrnuje pět velkých krajů (Středočeský, Jihočeský, Jihomoravský, Kraj Vysočina a Plzeňský), ve kterých zemědělci hospodařili alespoň na 300 tis. hektarech zemědělské půdy. Na republikové ploše se podílely 57,4 %. Pět středně velkých krajů (každý zhruba s 200 tis. ha půdy) přispělo k republikové hodnotě jednou třetinou. Čtveřice nejmenších krajů (do 150 tis. ha půdy) se na republice podílela z jedné desetiny.

Obhospodařovaná orná půda v Česku podle krajů v roce 2025 (%, celé Česko = 2 501 tis. ha)

Zdroj: ČSÚ

Ve struktuře obhospodařované zemědělské půdy převažovala orná půda. Zornění (podíl orné půdy na zemědělské půdě) bylo nejvyšší v Praze (přes 90 %), následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský s necelými 90 %. Naopak nejnižší bylo v krajích Libereckém a Karlovarském (pod 40 %), kde převažovaly trvalé travní porosty. Nižším zorněním (58,0 %) se vyznačoval i Jihočeský kraj, který měl největší plochu trvalých travních porostů (luk a pastvin). V důsledku toho se jižní Čechy plochou orné půdy umístily mezi kraji až na čtvrtém místě.

Plodiny pěstované v krajích

Skladbu zemědělských plodin pěstovaných v regionech do značné míry určují půdně-klimatické podmínky a nadmořská výška. Samotný objem sklizně je dán hektarovým výnosem a sklizňovou plochou. Protože jsou mezi kraji zpravidla jen malé rozdíly ve výnosech, ale velké rozdíly v plochách, vytvářejí velké kraje největší část republikové produkce.

Nejčastěji pěstovanou plodinou napříč regiony byla v roce 2025 pšenice ozimá, na kterou se zaměřili zejména zemědělci Ústeckého kraje (41,7 % z osevních ploch kraje). Ječmen se relativně nejvíce pěstoval v Olomouckém kraji (20,6 %). Plochy žita byly nejrozšířenější v krajích Libereckém a Karlovarském (v obou na více než 2 % polí), plochy ovsa a triticale v Karlovarském kraji (6,5 %, resp. 4,8 %). Kukuřici na zrno pěstovali zemědělci nejvíce na jižní Moravě (12,3 % osevních ploch kraje).

Osevní plochy podle krajů k 31. květnu 2025 (% z osevních ploch kraje)

Zdroj: ČSÚ

Sklizeň obilovin podle krajů v roce 2025 (tis. t)

Zdroj: ČSÚ

Největší část republikové sklizně obilovin pocházela z velkých krajů. Středočeský kraj se podílel na republikové produkci pšenice ozimé a ječmene zhruba jednou pětinou, Kraj Vysočina na sklizni žita 19,3 %, pětinovou produkci tritikale a ovsa zajistil Jihočeský kraj. Za zmínku stojí, že sklizeň ovsa byla v pěti krajích i v celém Česku rekordní. Z Jihomoravského kraje, kde se dařilo kukuřici na zrno, pocházelo 43,0 % její republikové sklizně.

V posledních letech se zemědělci navracejí k pěstování luskovin na zrno. Jejich plochy byly loni téměř stejně velké jako před třiceti lety, kdy se na polích vyskytovaly běžněji. Aktuálně se luskoviny na zrno nejčastěji pěstovaly v Praze a v Ústeckém kraji (4,1 % resp. 3,4 % jejich osevních ploch). Největším producentem však byli Středočeši s čtvrtinovým podílem na celorepublikové sklizni.

Pole s řepkou bychom nejčastěji nalezli v krajích Ústeckém a Středočeském (více než 16 % krajských osevních ploch). Ústecký kraj měl vzhledem ke své velikosti třetinovou sklizeň v porovnání se Středočeským krajem. Tam byla také produkce řepky nejvyšší a tvořila 22,5 % republikové sklizně.

Brambory se v největší míře pěstovaly v Kraji Vysočina (3,0 % osevních ploch kraje). Odtud pocházela více než třetina republikové sklizně brambor. Další z okopanin, řepa cukrová, se pěstovala nejčastěji v krajích Královéhradeckém a Olomouckém (více než 6 % ploch krajů), jejich produkce tvořila dohromady dvě pětiny republikové sklizně. Středočeský kraj, kde se řepa cukrová pěstovala na 3,2 % osevních ploch, vyprodukoval 27,1 % republikové sklizně.

V pícninářství dosáhly nejlepších výsledků kraje s nejpočetnějšími stády skotu. V Kraji Vysočina pěstovali zemědělci pícniny na orné půdě téměř na třetině ploch. Jejich sklizeň tvořila 17,3 % z republikového objemu. Jihočeský kraj s největší plochou luk a pastvin vedl statistiku produkce sena z trvalých travních porostů s podílem 17,8 % na republikové sklizni.

Zeleninu sklízel zemědělský sektor Česka v roce 2025 z plochy 11 tis. ha, přitom 90 % těchto ploch se nacházelo ve čtyřech krajích: Středočeském (43,3 %), Jihomoravském (22,7 %), Ústeckém (14,2 %) a Královéhradeckém (10,0 %). Více než polovinu ploch zeleniny pěstované zemědělci tvořilo pět druhů: cibule, zelí hlávkové, mrkev, tykve a hrách zahradní.

Sklizeň z trvalých kultur

Vinnou révu v roce 2025 zemědělci sklízeli téměř z 16 tis. hektarů. Z regionálního pohledu se, byť třeba jen na malé ploše, nacházely vinice ve všech krajích kromě Karlovarského. Dominantní postavení měly v Jihomoravském kraji (92,7 % republikové plochy). Chmel zemědělci v Česku sklízeli ze 4,8 tis. hektarů, většina chmelnic se nacházela v Ústeckém a Středočeském kraji (57,6 %, resp. 29,2 % republikové plochy).

Hroznů i chmele sklidili zemědělci v roce 2025 více, a to jak proti minulému roku, tak proti průměru za předchozích pět let. Sklizeň hroznů (95 tis. tun) byla dokonce druhá nejvyšší za poslední desetiletí.

Zemědělský sektor Česka obhospodařoval 12 tis. hektarů ovocných sadů s 15,4 mil. ovocných stromů a keřů. Tři čtvrtiny z nich tvořily jabloně (9,3 mil.) a rybíz (2,3 mil.). Počet stromů a keřů dlouhodobě klesal, jabloní za 20 let ubyla pětina, keřů rybízu dokonce polovina.

Sklizeň všech druhů ovoce byla oproti předchozímu roku (slabému v důsledku dubnových mrazů) často i několikanásobně vyšší. Díky nadprůměrným výnosům se v roce 2025 urodilo více ovoce ve všech krajích.

Nejvíc sadů se nacházelo ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Středočeští zemědělci vyprodukovali největší část z republikové sklizně jablek (29 %), hrušek (34 %), višní (32 %) a třešní (26 %). Jihomoravský kraj se specializoval na meruňky (74 % republikové produkce) a broskve (57 %). Nejvíce slív a švestek sklidili zemědělci ve Zlínském kraji (18 %) a nejvíce rybízu v Olomouckém kraji (27 %).

Přečtěte si také