Požáry v Kraji Vysočina v roce 2025

V roce 2025 vzniklo na území Kraje Vysočina 869 požárů, meziročně o 7,5 % více. Statistika při požárech usmrcených osob vyznívá však proti předchozímu roku lépe – usmrceno bylo o jednu osobu méně, tj. 6 osob. Zraněno však bylo 63 osob, o 20 osob více než v předchozím roce. Přímá škoda způsobená při požárech dosáhla 245 milionů Kč a uchráněn byl majetek v hodnotě 1,2 miliardy Kč.

V roce 2025 vzniklo na území Kraje Vysočina 869 požárů, do tohoto počtu jsou zahrnuty i požáry bez účasti jednotek požární ochrany. Proti předchozímu roku byl jejich počet o 7,5 % vyšší. Přibližně o 8 % byl překonán roční průměr požárů vypočtený za celou existenci kraje (tzn. od roku 2000 do 2024), který činí 807 požárů. Za celé sledované období od roku 2000 (včetně roku 2025) došlo na Vysočině ke 21 044 požárům.

Graf 1 Počet požárů v Kraji Vysočina

Graf 2 Počet požárů v roce 2025 podle krajů

V porovnání s ostatními kraji se Kraj Vysočina po přepočtu požárů na 1 000 obyvatel pohyboval v roce 2025 na úrovni celostátního průměru 1,7. Nižší počet požárů na 1 000 obyvatel byl vykázán v kraji Zlínském, Jihomoravském, Olomouckém, Pardubickém, Královéhradeckém a v Praze. Nejvíce hořelo v kraji Karlovarském a Ústeckém, kde vychází více než 2 požáry na 1 000 obyvatel. Při přepočtu požárů na 1 000 obyvatel byl použit střední stav obyvatelstva.

Nejzávažnějším důsledkem požárů je úmrtí a zranění osob. Celkem bylo v Kraji Vysočina při požárech usmrceno 6 osob (meziročně o 1 osobu méně, -14,3 %). Počet zraněných však vzrostl, zraněno bylo 63 osob (o 20 více, +46,5 %, ale oproti průměru za předchozí desetiletí +16,7 %) . Od roku 2000 zemřelo celkem 159 osob a bylo evidováno 1 436 zraněných. Za nejtragičtější lze označit rok 2004, kdy na Vysočině zemřelo při požárech 12 lidí.

V územním srovnání se nejtragičtěji požáry v roce 2025 projevily ve Středočeském kraji (14 usmrcených a 240 zraněných) a v hlavním městě (14 usmrcených a 94 zraněných). O trochu lépe dopadly následky požárů v kraji Moravskoslezském (10 usmrcených a 177 zraněných) a Jihomoravském (10 usmrcených a 169 zraněných). Počet obětí požárů zařadil Kraj Vysočina přibližně do poloviny statistiky, počet zraněných je mezi kraji zcela nejnižší.

Graf 3 Počet usmrcených a zraněných osob při požárech v Kraji Vysočina

Graf 4 Počet usmrcených a zraněných osob při požárech v roce 2025 podle krajů

Přímá škoda způsobená při požárech v roce 2025 dosáhla hodnoty 245 mil. Kč, meziročně (+28 %). K rekordním přímým škodám došlo v roce 2022, byly ale v součtu ovlivněny mimořádnou událostí na Havlíčkobrodsku. Za období od vzniku Kraje Vysočina přesáhly škody částku 3 miliardy Kč. Hodnota uchráněného majetku při požárech v roce 2025 představovala v Kraji Vysočina více než 1,2 miliardy Kč. Proti roku 2024 je o 46 % vyšší a více než 5krát převyšuje škodu vzniklou v roce 2025. V průběhu sledovaného období byl uchráněn majetek v hodnotě skoro 18,7 miliard Kč.

Graf 5 Přímé škody a uchráněné hodnoty při požárech v Kraji Vysočina

Graf 6 Přímé škody a uchráněné hodnoty při požárech v roce 2025 podle krajů

V mezikrajském srovnání je celková škoda způsobená při požárech na Vysočině pátá nejnižší, škody způsobené na Vysočině představují 4,6 % celorepublikových škod. Nejhůře ve statistice vychází kraj Pardubický, který má na škodách v ČR pětinový podíl (20,1 %). Průměrná škoda na 1 požár v Kraji Vysočina činí 281,4 tis. Kč, průměrnou škodu na 1 požár v ČR (276,8 tis. Kč) překonala o 1,7 %. Nejvyšší škodu na 1 požár vykázal logicky kraj Pardubický (skoro 1,3 mil. Kč), dále kraj Olomoucký (skoro 452,7 tis. Kč) a Zlínský (přes 319,3 tis. Kč).

V rámci kraje vzniklo nejvíce požárů v okrese Jihlava (223) a nejméně v okrese Třebíč (139). V okresech Pelhřimov a Jihlava hořelo meziročně vícekrát (+41,3 resp. +13,2 %), na Havlíčkobrodsku vznikl absolutně stejný počet požárů jako v předchozím roce (165), na Třebíčsku vzniklo o 1 požár méně. V okrese Žďár nad Sázavou sledujeme meziroční pokles požárů o 8,9 %. Po přepočtu požárů na 1 000 obyvatel je okresem s nejmenším počtem požárů rovněž okres Třebíč, ale také okres Žďár nad Sázavou (1,3, resp. 1,4 požárů na 1 000 obyvatel). V ostatních okresech počet požárů na 1 000 obyvatel překračuje krajský i republikový průměr, které mají po zaokrouhlení oba hodnotu 1,7. Nejvyšší počet požárů na 1 000 obyvatel vychází na Pelhřimovsku (2,4 požárů na 1 000 obyvatel). Při přepočtu požárů na 1 000 obyvatel byl rovněž použit střední stav obyvatelstva.

Nejvyšší přímá škoda je evidována v okrese Třebíč (téměř 62 mil. Kč), což představuje čtvrtinu škod vzniklých na Vysočině. Škoda vyčíslená v tomto okrese na 1 požár ve výši přes 443 tis. Kč téměř o 58 % převyšuje průměrnou škodu na 1 požár v kraji. Nejnižší přímá škoda mezi okresy Kraje Vysočina vznikla v okrese Pelhřimov a Havlíčkův Brod (přibližně 41 mil. Kč).

Ačkoliv byly v okrese Třebíč vyčísleny nejvyšší majetkové škody, tak ve statistice počtu při požárech usmrcených a zraněných osob spolu s okresem Havlíčkův Brod vévodí. Ta uvádí 3 oběti a 27 zraněných v okrese Pelhřimov, 2 oběti a 9 zraněných v okrese Žďár nad Sázavou, jednu oběť a 5 zraněných na Jihlavsku. Na Třebíčsku a Havlíčkobrodsku při požárech nedošlo k usmrcení žádné osoby a zraněno zde bylo 14 resp. 8 osob.

Tab. 1 Požáry v okresech Kraje Vysočina v roce 2025

Graf 7 Počet požárů podle okresů Kraje Vysočina

Kontakt:
Ing. Štěpánka Vampolová
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
Tel.: 567 109 080
E-mail: stepanka.vampolova@csu.gov.cz

• Požáry v Kraji Vysočina v roce 2025 (pdf)
• Požáry v okresech Kraje Vysočina v roce 2025 (tabulka)

• Hasičský záchranný sbor ČR