Cizinci v Kraji Vysočina v roce 2025

Počet cizinců¹ žijících v České republice po mírném poklesu v roce 2023 opět postupně narůstá. V roce 2024 se oproti předchozímu období meziročně zvýšil o 28 349 osob (+ 2,7 %) na 1 094 089 osob a v roce 2025 vzrostl o dalších 37 108 osob (+ 3,4 %) na 1 131 197 osob. V Kraji Vysočina žilo ke konci roku 2025 celkem 31 448 cizinců, meziročně o 0,4 % více. V regionálním srovnání se jedná o třetí nejnižší počet cizinců po kraji Olomouckém a Zlínském. Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel kraje činil 6,1 %. Nejpočetnějšími byly mezi cizinci osoby se státním občanstvím Ukrajiny (67,3 %), Slovenska (7,8 %) a Vietnamu (4,0 %).

Počet cizinců žijících v České republice meziročně výrazně vzrostl v roce 2022 v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a vysoké migrační vlny válečných uprchlíků. V následujících dvou letech jejich počet mírně poklesl, ale v roce 2025 opět vzrostl. Podle předběžných údajů Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR k 31.12.2025 počty cizinců dosáhly dosud nejvyšší úrovně. V ČR se počet cizinců meziročně zvýšil o 37 108 osob (+3,4 %) na 1 131 197 osob. Na Vysočině se počet cizinců oproti roku 2024 zvýšil jen o 125 osob (+0,4 %). Ke konci roku 2025 zde podle předběžných údajů Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR žilo 31 448 cizinců. V regionálním srovnání šlo o třetí nejnižší počet cizinců po kraji Olomouckém a Zlínském.

Graf 1 Cizinci v Kraji Vysočina¹⁾

Graf 1 Cizinci v Kraji Vysočina

Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel kraje činil 6,1 %, meziročně je vyšší o 0,1 procentního bodu. V mezikrajském srovnání se jedná o čtvrtý nejnižší podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel kraje a pohybuje se výrazně pod průměrem ČR (10,4 %), tedy pod podílem celkového počtu cizinců v ČR na obyvatelstvu ČR.

Graf 2 Cizinci podle krajů k 31. 12. 2025 (předběžné údaje)

Graf 2 Cizinci podle krajů k 31. 12. 2025 (předběžné údaje)

Ke konci roku 2021 dominovali mezi cizinci v kraji muži (59,7 %) nad ženami (40,3 %). Tento poměr se příchodem válečných uprchlíků změnil. Ke konci roku 2022 bylo mezi cizinci v kraji 15 257 mužů (49,5 %) a 15 548 žen (50,5 %), ale již v roce 2023 získali převahu opět muži. To platilo i ke konci roku 2025, kdy bylo mezi cizinci na Vysočině 16 845 (53,6 %) mužů a 14 603 (46,4 %) žen. Převaha mužů se projevuje ve všech okresech kraje, nejvíce na Pelhřimovsku a Třebíčsku.

Na území kraje nejsou cizinci zastoupeni rovnoměrně. Více než třetina z celkového počtu cizinců žila v okrese Jihlava (10 647 cizinců) a pětina cizinců se usídlila v okrese Pelhřimov (6 299 osob). Na okresy Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou připadá 17,0 % (5 331 osob), resp. 15,5 % (4 878 osob) cizinců na Vysočině. Necelých 14 % cizinců žije v okrese Třebíč (4 293 osob).

Graf 3 Počty cizinců po dle pohlaví v okres ech Kraje Vysočina k 31. 12. 20 25 (předběžné údaje)

Graf 3 Počty cizinců podle pohlaví v okresech Kraje Vysočina k 31. 12. 2025 (předběžné údaje)

V meziročním srovnání sledujeme u 3 okresů nárůst počtu cizinců a u 2 pokles. Největší přírůstek, o 420 osob, byl zaznamenán v okrese Třebíč. V relativním vyjádření se tento přírůstek rovná +10,8 %. Okresem s druhým nejvyšším nárůstem počtu cizinců byl Žďár nad Sázavou, kde přibylo mezi cizinci 307 osob (+6,7 %). Naopak nejvýraznější pokles počtu cizinců nastal v okrese Jihlava, a to o 723 osob, což znamená relativně -6,4 %. Cizinců ubylo i v okrese Havlíčkův Brod (o 161, tj. o 2,9 %).

Tab. 1 Celkový počet cizinců (bez azylantů) v okresech Kraje Vysočina

Tab. 1 Celkový počet cizinců (bez azylantů) v okresech Kraje Vysočina

Zhruba dvě třetiny (67.3 %) všech cizinců v kraji představují občané Ukrajiny. Druhou nejčetnější skupinou mezi cizinci jsou Slováci (7,8 %). Občané Vietnamu se na celkovém počtu cizinců na Vysočině podílejí 4,0 %. Hranici tisíce osob překonal v loňském roce ještě počet občanů Mongolska. Řádově stovkami osob jsou zastoupeni státní příslušníci Rumunska, Bulharska a Maďarska, následovaní občany Srbska, Moldavska a Polska.

Graf 4 Cizinci v Kraji Vysočina podle vybraného státního občanství¹⁾

Graf 4 Cizinci v Kraji Vysočina podle vybraného státního občanství

Z pohledu na časovou řadu počtu cizinců na Vysočině je zřejmé, že v dlouhodobém horizontu nejvýrazněji vzrostl počet Ukrajinců, u nichž se samozřejmě projevil skokový nárůst v důsledku příchodu vlny uprchlíků po ruské agresi. Druhou nejvíce rostoucí skupinou cizinců jsou občané Maďarska, kteří jsou sice na Vysočině z hlediska občanství až šestou nejčetnější skupinou, ale v pětiletém období 2021–2025 se jejich počet zvýšil o 54 %. Třetí nejvíce rostoucí skupinou cizinců jsou občané z Mongolska, kterých na Vysočině ke konci roku 2025 žilo 1 177 a jejichž počet se za posledních 5 let navýšil o 46 %.

Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR bylo ke konci roku 2024 v Kraji Vysočina téměř 23 tisíc zaměstnaných cizinců² (meziročně +2,0 %). Velkou většinu zaměstnaných cizinců tvořily osoby evidované na úřadu práce v postavení zaměstnanců (téměř 21 tisíc, meziročně +0,5 %), cizinců s platným živnostenským oprávněním bylo k 31. prosinci 2024 na Vysočině 2 206 (meziročně +18,5 %). Nejvíce cizinců s živnostenským oprávněním bylo na Jihlavsku (676, tj. více než 30 % z celkového počtu). Naopak Havlíčkobrodsko a Pelhřimovsko se na jejich počtu podílely jen zhruba 15 %.

[1] Za cizince jsou v ČR považovány osoby s jiným než českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR. Jedná se o občany zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska s povolením k trvalému nebo přechodnému pobytu, občany ostatních zemí s povolením k trvalému pobytu, dlouhodobému pobytu nebo pobývající v ČR na základě víz nad 90 dní a cizince pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany. Nejsou zahrnuti cizinci s aktuálně platným azylem v ČR (kteří jsou považováni za součást populace ČR).

[2] Zdrojem dat o počtu cizinců v ČR je Ředitelství cizinecké policie MV ČR. Zdrojem dat o zaměstnanosti cizinců je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Údaje o počtu bydlících a zaměstnaných cizinců nelze přímo srovnávat. U některých státních občanstvích může být počet zaměstnaných cizinců vyšší než počet cizinců bydlících, tj. evidovaných cizineckou policií. Jde zejména o počty cizinců-občanů EU, kteří se v souladu s platnou legislativou nepřihlašují k pobytu v ČR, ale jsou evidováni úřady práce jako zaměstnanci.

Kontakt:
Ing. Jiří Teplý
Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
T: 567 109 073
E: jiri.teply@csu.gov.cz