Inflační rizika trápí centrální bankéře ČNB s různou intenzitou (Komentář)

Zápis z posledního zasedání ČNB naznačuje nevyhraněnost názorů uvnitř bankovní rady, což v nejbližších měsících může omezovat pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb. Zápis dále potvrzuje většinové přesvědčení bankovní rady ohledně stále mírné restrikce měnové politiky a komfortní situace ČNB v prostředí současného inflačního šoku. Část bankéřů má tendenci aktuální zrychlení inflace „výjimkovat“ a více preferuje vyčkávání a postupné vyhodnocování vývoje konfliktu na Blízkém východě a jeho dopadu do inflace, zatímco jiní se více obávají postupného přelití do jádrových cen a inflačních očekávání a indikují vyšší připravenost k utažení měnové politiky. Zatím ale převládá přístup vyčkávání, kdy rada deklaruje připravenost reagovat v případě materializace sekundárních efektů zvýšených cen energií, nikoli však jednoznačný konsenzus ve směru brzkého zpřísnění měnové politiky. Výsledek zasedání jsme komentovali zde: https://bit.ly/CNB_Focus_May26_CZ.

Finální odhad dubnové inflace v ČR potvrdil její zrychlení na 2,5 % y/y. Vliv měl především růst cen pohonných hmot, které přispěly zhruba 0,3–0,4 pb. Naopak dynamika cen potravin zůstává utlumená a regulované ceny energií zatím výraznější tlak směrem vzhůru nevykazují. Jádrová inflace setrvala na zvýšené úrovni 2,9 % y/y, což odráží svižný růst cen služeb, zejména v oblasti bydlení. Celková inflace bude zřejmě dále zrychlovat ke 3 % y/y, rizika navíc zůstávají vychýlena směrem k výraznějšímu nárůstu (více zde: https://bit.ly/CPI_Apr26_CZ). Ostatní data z tuzemské ekonomiky ukázala na silný růst spotřebitelské poptávky, což může inflační tlaky dále přiživovat.

Korunové tržní úrokové sazby v tomto týdnu narostly až o 30 bb ve vleku zahraničního vývoje, ale i toho domácího – zvýšené inflační tlaky, rychlejší růst maloobchodních tržeb či dílčí jestřábí signály ze zápisu ze zasedání ČNB. České koruně se na pozadí kombinace zlepšujícího se úrokového diferenciálu, ale zároveň silnějšího dolaru, dařilo držet v úzkém pásmu kolem 24,33 CZK/EUR a zatím nevykazuje výraznější tlaky na oslabení navzdory energetickému šoku.

Inflační data z USA potvrdila zesílení cenových tlaků, a to zejména v produkční sféře. Dubnový PPI skokově zrychlil, přičemž celkový index meziměsíčně vzrostl o 1,4 % a jeho jádrová složka o 1,0 %, což se promítlo do meziročního nárůstu o 6,0 %, respektive 5,2 %. Hlavním zdrojem tlaků byly opět energie, jejichž zdražení souvisí s konfliktem na Blízkém východě, zvýšená dynamika jádrových cen ale naznačuje i riziko širšího přelévání do cen zboží. Spotřebitelská inflace v dubnu dále zrychlila na 3,8 % y/y – nejvyšší hodnota od května 2023 – a jádrová inflace se zvýšila na 2,8 % y/y. Maloobchodní tržby za duben, přestože jejich meziměsíční nominální růst oproti březnu zpomalil (z 1,6 % na 0,5 %), potvrdily silnou spotřebitelskou poptávku v USA. K tomu se přidalo i citelné navýšení průmyslové produkce v dubnu o 0,7 % m/m, což kompenzovalo březnový pokles o 0,3 %. Data celkově posilují obavy z přetrvávajících inflačních tlaků a podpořila sázky na zvýšení sazeb Fedu v příštím roce. To nenahrává novému šéfovi Fedu Kevinovi Warshovi, jehož nominaci v tomto týdnu potvrdil Senát a který je vnímán jako zastánce uvolněnější měnové politiky.

Zpřesněný odhad potvrdil růst ekonomiky eurozóny v Q1 26 o pouhých 0,1 % q/q (+0,8 % y/y), což zřejmě odráželo slabší domácí poptávku a nevyváženou regionální strukturu růstu. Průmyslová výroba v eurozóně za únor rostla nižším tempem oproti tržnímu konsensu (0,2 % m/m vs konsensus +0,3 %) a meziročně byla stále nižší o 2,1 %. Německý ZEW index dále signalizoval zhoršení sentimentu kolem současné situace, složka očekávání se ale zlepšila. S ohledem na setrvání zvýšených cen ropy Brent, která týden zavírá lehce pod 110 USD/barel, investoři upevňovali sázky na zvyšování sazeb ECB a do konce letošního roku očekávají její nárůst o 75 bb.

Geopolitická situace dále tížila finanční trhy. Summit mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem sice byl příslibem zlepšení vztahů mezi USA a Čínou, zásadní konkrétní výsledky ale nepřinesl. Absence pokroku v řešení blízkovýchodního konfliktu se opět projevilo ve zvýšených inflačních obavách, když se cena ropy opět dostala nad úroveň 100 USD/barel, zatímco tržní úrokové sazby reagovaly růstem až o 20 bb a americký dolar i díky vyššímu růstu dolarových sazeb vůči euru posílil o více než 1 % a dostává se do blízkosti 1,16 USD/EUR. To se odrazilo i v oslabení středoevropských měn v tomto týdnu, které bylo nicméně relativně umírněné.