Bulharsko: málo známá evropská velmoc v oblasti probiotik

V posledních letech roste mezinárodní zájem o výzkum mikrobiomu, funkčních potravin a biologicky aktivních mikroorganismů. Probiotické kmeny se stávají strategickým vstupem nejen pro potravinářský průmysl, ale také pro farmaceutický a biotechnologický sektor. Tento trend je patrný napříč vyspělými ekonomikami EU, Severní Ameriky i Asie. Podle OECD hrají znalostně náročná bioodvětví stále významnější roli v dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomik. A Bulharsko si v tomto směru vůbec nevede špatně.

 

Foto: MS Copilot

V Bulharsku existuje řada vědeckých a technologických pracovišť, které se dlouhodobě zabývají izolací, kultivací, charakterizací a uchováváním probiotických mikroorganismů. Tyto instituce následně tvoří základní infrastrukturu pro výzkum, patentování a mezinárodní komercializaci probiotických kmenů.

Dva klíčoví mikrobiologičtí hráči

Jedním z hlavních bulharských průmyslových aktérů v oblasti mikrobiologie je společnost Lactina. Firma disponuje vlastní kolekcí mléčných bakterií a bifidobakterií, které byly izolovány z přírodních zdrojů v ekologicky čistých oblastech Bulharska. Kmeny jsou taxonomicky identifikovány, geneticky charakterizovány a depozitovány v Národní bance průmyslových mikroorganismů a buněčných kultur v Sofii. Lactina se soustředí na vývoj monokultur i definovaných směsí kmenů určených pro průmyslové a výzkumné využití. Společnost se aktivně podílí na výzkumu funkčních vlastností kmenů, jejich technologické stability a potenciálních zdravotních účinků, zejména s ohledem na průmyslovou použitelnost.

Dalším klíčovým hráčem je LB Bulgaricum, která disponuje jednou z nejrozsáhlejších kolekcí mléčných bakterií v regionu, zahrnující více než tisíc vzorků. Společnost provozuje vlastní výzkumné centrum, kde probíhá dlouhodobý výzkum tradičních bulharských kmenů, ale také dalších druhů laktobacilů a streptokoků.

Výzkum se zaměřuje na in vitro a in vivo testování, schopnost přežití v gastrointestinálním traktu, adhezi k epitelovým buňkám, imunomodulační účinky a metabolické vlastnosti. Výsledky vlastní výzkumné činnosti jsou následně prezentovány na mezinárodních vědeckých fórech a publikovány v odborných časopisech. Právě unikátní know-how bulharské firmy vedlo k navázání dlouhodobé spolupráce s japonskými partnery. První dodávky tradičních bulharských mléčných kultur do Japonska se uskutečnily již v průběhu 70. let a jeden z tamějších předních mlékárenských koncernů, společnost Meiji, s úspěchem využívá pravidelně dodávané bulharské laktobacily k výrobě svých jogurtů a probiotických produktů. Stejná společnost dokonce v říjnu 2024 v Sofii podepsala dohodu o vytvoření společného vědeckého centra s LB Bulgaricum.

Důležitou roli má národní banka

Zásadní institucionální roli v celém ekosystému bulharského biotechnologického výzkumu hraje Národní banka průmyslových mikroorganismů a buněčných kultur v Sofii. Tato instituce není komerčním výrobcem, ale oficiálně uznanou biobankou s kolekcí čítající okolo 7 400 mikrobiálních kmenů, včetně mléčných bakterií, kvasinek a dalších průmyslově významných mikroorganismů.

Národní banka průmyslových mikroorganismů a buněčných kultur zajišťuje uchovávání kmenů, jejich taxonomickou identifikaci a mezinárodní depozitaci podle Budapešťské smlouvy, což je klíčové pro patentovou ochranu a globální obchodování s bakteriálními kmeny. Právě možnost mezinárodně uznávané depozitace hraje významnou roli v souvislosti s ochranou duševního vlastnictví, jjiž na globální úrovni koordinuje mimo jiné Světová orchanizace duševního vlastnictví (WIPO).

Z regulatorního hlediska je nutné rozlišovat mezi samotnými kmeny a finálními produkty. Zatímco schvalování zdravotních tvrzení pro hotové výrobky podléhá přísnému hodnocení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) samotné kmeny mohou být předmětem licencování, výzkumných projektů a technologických transferů bez nutnosti okamžité komercializace ve formě potravin či doplňků stravy.

Důležitá komparativní výhoda

Bulharské kmeny laktobacilů jsou dlouhodobě předmětem zájmu mezinárodních vědeckých studií. Dostupné publikace se převážně zaměřují na funkční vlastnosti kmenů Lactiplantibacillus plantarum izolovaných z tradičních bulharských mléčných výrobků, jejich metabolické profily a produkci biologicky aktivních látek. Z prezentovaných výsledků lze usuzovat, že potenciál bulharských izolátů nejen v oblasti výživy, ale také v biotechnologických a farmaceutických aplikacích zůstává dosud do velké míry nevyužit.

Ve srovnání se západoevropskými mlékárenskými velmocemi, jako jsou Francie nebo Německo, nemůže Bulharsko v žádném případě konkurovat co se týče objemu finální produkce. Ovšem výskyt specifických lokálních kmenů laktobacilů mu spolu s dlouhodobou tradicí jejich výzkumu a relativně nižšími náklady na provádění laboratorních studií poskytují důležitou komparativní výhodu, a to zejména v raných fázích vývoje nových probiotických a postbiotických preparátů.

Dlouhá tradice výzkumu

Navzdory uvedeným přednostem čelí bulharský sektor i omezením. Patří mezi ně především nerovnoměrně rozvinutá výzkumná infrastruktura mimo hlavní město, silná závislost na zahraničních partnerech při komercializaci výsledků výzkumu a pomalejší přechod od laboratorního vývoje k tržním aplikacím ve srovnání se západní Evropou. Tyto faktory mohou prodlužovat návratnost investic a vyžadují dlouhodobější strategický přístup.

Z pohledu investorů představuje bulharský mikrobiologický sektor kombinaci několika silných faktorů: existenci lokálních, geneticky charakterizovaných a patentovatelných bakteriálních kmenů, přímé napojení na oficiální mezinárodní depozitní infrastruktury, dlouhou vědeckou tradici v oblasti výzkumu mléčných bakterií a relativně nízké náklady na výzkum a kultivaci ve srovnání se západní Evropou.

Bulharsko tak přinejmenším ve střednědobém horizontu nelze považovat za potenciálního masového výrobce finálních probiotických produktů. Může však s úspěchem fungovat jako strategický zdroj bakteriálních kmenů, know-how a výzkumných kapacit. Hlavní investiční příležitosti proto spočívají zejména v oblasti licencování mikrobiálních kmenů, společných výzkumných projektech, vývoji nových generací probiotik a postbiotik a v exportu těchto znalostí a technologií na světové trhy.

Zita Zárubová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Sofii