Jan Procházka: Český investiční trh roste. Roste ale i ochrana klientů?

Téměř každá statistika o finančním trhu v České republice za poslední roky vykazuje rostoucí trend. Roste počet obchodníků s cennými papíry, nyní jich je již 31 a ČNB současně registruje zájem dalších subjektů o vstup do odvětví. Počet jejich zákazníků se blíží číslu 1,5 milionu. Tomu odpovídá i růst hodnoty zákaznického majetku, který subjekty ke konci roku 2025 vykázaly v souhrnné výši cca 1,9 bil. Kč. Zajímavým trendem je pokles zastoupení dluhopisů a růst podílu akcií. V dlouhodobém investičním produktu (DIP) je u obchodníků s cennými papíry přibližně 105 tisíc zákazníků s celkovým majetkem bezmála 5 mld. Kč.

Fondový sektor v posledních letech také roste vytrvalým tempem. Zatímco v roce 2020 působilo na českém trhu 68 obhospodařovatelů investičních fondů, na konci roku 2025 jich bylo už 87. Počty fondů a objem spravovaných aktiv rostou ještě vyšším tempem. Ze 471 fondů s majetkem ve výši 689 mld. Kč v roce 2020 jsme se na českém trhu posunuli na 851 fondů s majetkem převyšujícím 2,2 bil. Kč v roce 2025. Pozoruhodný trend lze pozorovat také v nárůstu objemů spravovaných aktiv ve fondech kvalifikovaných investorů, které v roce 2025 poprvé svým objemem překonaly hranici 1 bil. Kč a také celkový objem aktiv ve fondech kolektivního investování (určených retailu).

A tak si užíváme doby, kdy na trhu převažují pozitiva. Souvisí to zřejmě i s tím, že od covidových let vzrostl zájem českých domácností o investice. Podíl spotřeby na příjmech stále zůstává pod dlouhodobým průměrem. A svou opravdu významnou roli v tom sehrál i stále populárnější DIP.

Rychlý a někdy až živelný růst ale přináší i otázku, kterou regulátor nemůže ignorovat: udržuje si sektor vysokou kvalitu a odolnost?

Rychle rostoucí sektor klade čím dál větší nároky na dohled ČNB, a proto je zvyšován důraz na rizikově orientovaný dohled a využití plošných dohledových sdělení. Jediným fondovým segmentem, kde byl naopak zaznamenán pokles, jsou „patnáctkáři“, neboli správci majetku podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, jejichž činnost ale nepodléhá dohledu ČNB. Zde nastal v roce 2025 poprvé pokles způsobený kombinací několika faktorů – nové přísnější legislativy mj. s povinností, aby název „patnáctkáře“ obsahoval sousloví „osoba rizikového kapitálu“, sankční činnosti ČNB a obecného nasycení trhu v tomto specifickém segmentu. I přes mírný pokles jejich počtu však ČNB stále zaznamenává v tomto sektoru problémy.

Z těchto důvodů je pro nás důležité hlídat i „kritickou“ infrastrukturu trhu – více se nyní zaměřujeme na činnosti depozitářů, obhospodařovatelů i administrátorů, aby tento nárůst zvládali a plnili povinnosti na investiční společnosti kladené. Správné ocenění a proklientská komunikace jsou totiž základ.

Jedním z převodních můstků klientských nálad a poptávky po finančních produktech jsou i investiční zprostředkovatelé. Za poslední zatím vykázaný rok 2024 se počet zprostředkovaných smluv oproti roku 2023 zvýšil skoro o polovinu, počet a objem předaných pokynů k nákupu o víc než třetinu.

Takový růst s sebou ale nese i zvýšené nároky. Na jednu stranu se trh výrazně profesionalizuje a digitalizuje, nabídka investičních produktů je stále složitější a komplexnější. Současně ale rostou rozdíly v kvalitě subjektů. Na základě zjištění z kontrol těchto subjektů musím konstatovat, že rizikovost části sektoru navzdory zvýšené regulaci a dohledu přetrvává. Čím dál větší zaměření na „široký retail“, tedy často i méně zkušené zákazníky a investory, ale vyžaduje skutečně robustní tržní infrastrukturu.

Před investičními zprostředkovateli tak leží řada výzev, kterým se budou muset v blízké budoucnosti intenzivně věnovat. Nemám na mysli drobnosti na okraji, ale základní podmínky důvěryhodného trhu. Ať už jde o řádnou analýzu zákazníka a vyhodnocení vhodnosti a přiměřenosti doporučených investic, nebo poskytování informací. A to nikoliv malými písmenky někde dole na straně deset, ale srozumitelně, v potřebném rozsahu a včas. Velkým tématem posledních měsíců je existence střetu zájmu v odměňování, protože sektor investičních zprostředkovatelů byl dlouhodobě postaven výhradně na provizích z uzavřených smluv. To zvyšovalo tlak na výkon a mohlo vést k preferování produktů, které byly výhodnější pro zprostředkovatele. V roce 2024 tak ČNB vydala výkladové stanovisko, že odměna musí obsahovat i pevnou složku v takové výši, aby ke střetu zájmů nedocházelo. Mimochodem, toto výkladové stanovisko koncem února tohoto roku potvrdil i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

ČNB viděla v minulosti řadu nedostatků, například v záznamech z jednání se zákazníky nebo v kvalitě vnitřních kontrolních systémů, které sice mohou na papíře vypadat dokonale, ale skutečná praxe se jim někdy bohužel ani neblíží. Zaznamenali jsme dokonce i případy, kdy byli senioři nasměrováni do vysoce rizikových produktů – fondů kvalifikovaných investorů, korporátních dluhopisů nebo nekontrolovaných „patnáctkářů“. Někteří do nich vložili prakticky veškeré životní úspory. A o ně pak téměř úplně přišli.

Aby to ale nevypadalo, že je Česká republika Divoký východ: Ačkoliv je sektor investičního zprostředkování v každé zemi EU regulován trochu jinak, obecné rysy jsou podobné. Včetně nedostatků a problémů. Například francouzský orgán dohledu nad finančními trhy ve svých prioritách pro letošní rok zdůrazňuje potřebu zaměřit se na přiměřenost a vhodnost doporučení, střet zájmů v odměňování, marketing produktů či lepší informování zákazníků. Zní to povědomě, že?