Od knih k obrazovkám: Děti ztrácejí vztah ke čtení, myslí si většina Čechů. Viní hlavně digitální svět

Při příležitosti Dne knihy, který připadá na 23. dubna jsme se v našem nedávném průzkumu zaměřili na čtenářské návyky a vztah ke čtení knih u české populace.

Většina české veřejnosti se shoduje, že děti dnes čtou méně než v minulosti, vyplývá z průzkumu agentury STEM/MARK. Za hlavní příčinu označují lidé jednoznačně digitální technologie, významnou roli ale přisuzují i rodinnému prostředí. Výsledky zároveň ukazují, že vlastní čtenářská zkušenost respondentů silně ovlivňuje jejich pohled na čtení současné generace dětí.

Silná čtenářská zkušenost v dětství, zejména u žen a vzdělanějších

Tři pětiny lidí uvádí, že se v dětství věnovaly četbě knih alespoň několikrát týdně, z toho třetina dokonce denně nebo téměř denně. Naopak pouze 5 % lidí uvádí, že jako děti nečetli vůbec.

Výsledky ukazují výrazné rozdíly mezi skupinami. (Téměř) každodenní čtení v dětství uvádí dvě pětiny žen, zatímco u mužů je to zhruba čtvrtina. Podobně se liší i podle vzdělání – mezi lidmi bez maturity četlo denně/téměř denně zhruba pětina z nich, zatímco u respondentů s maturitou a vysokoškolským vzděláním přesahuje tento podíl dvě pětiny.

Silný je také generační efekt. Zatímco ve věkové skupině 18–29 let uvádí každodenní čtení 18 % respondentů, u lidí starších 60 let je to téměř polovina (49 %).

Zkušenost s vlastními dětmi: pravidelné čtení je spíše výjimkou

Zhruba třetina dotazovaných respondentů nemá děti, další významná část má již dospělé potomky. Na otázky týkající se aktuálního čtení dětí tak odpovídala jen menší skupina (146 osob).

Mezi nimi se ukazuje, že pravidelné čtení není běžné. Denně nebo téměř denně čtou děti pouze
5 % respondentů, několikrát týdně pětiny. Nejčastější odpovědí je čtení „méně často“ (28 %) nebo „několikrát měsíčně“ (21 %). Pětina rodičů zmínila, že jejich děti nečtou vůbec.

„Data tak naznačují, že i osobní zkušenost rodičů podporuje širší přesvědčení o ústupu čtení mezi dětmi,“ komentuje Zuzana Rabochová ze STEM/MARK.

Veřejnost se shoduje: děti čtou dnes méně

Pocit poklesu čtení u dětí je ve společnosti mimořádně silný. Zhruba 4 z 5 respondentů si myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Pouze 3 % lidí se domnívají, že čtou více, 8 % lidí zastává názor, že čtou stejně jako děti před deseti lety.

Tento názor je poměrně jednotný napříč sociodemografickými skupinami. Roli však hraje vlastní zkušenost. Mezi lidmi, kteří sami v dětství četli denně/několikrát týdně, si častěji myslí, že děti dnes čtou méně. Naopak mezi těmi, kteří četli méně často, nebo nečetli vůbec, je tento podíl nižší.

Hlavní viník: digitální technologie

Na otázku ohledně příčin poklesu čtení odpovídají lidé poměrně jednoznačně. Většina respondentů (83 %) označuje jako hlavní důvod digitální technologie a online zábavu.

S výrazným odstupem následují další faktory:

• nedostatek zájmu o čtení (25 %)
• nedostatečné vedení ke čtení v rodině (20 %)
• vliv vrstevníků (13 %)

Naopak velmi málo respondentů vidí problém v nabídce knih (2 %) nebo v jejich náročnosti (5 %).

„Právě v tomto ohledu by bylo zajímavé doplnit i perspektivu samotných dětí,“ dodává Zuzana Rabochová ze STEM/MARK.

Řešení? Omezit obrazovky a posílit roli rodičů

Tomu odpovídají i názory na možná řešení. Téměř tři pětiny respondentů (58 %) se domnívají, že by dětem pomohlo především omezení času na mobilech, tabletech a dalších obrazovkách.

Další často zmiňovaná opatření zahrnují:

• větší podporu ze strany rodičů (17 %)
• více prostoru pro čtení v každodenním režimu rodiny (8 %).

Naopak jen 5 % respondentů věří, že klíčovou roli může sehrát škola, a pouhé 3 % vidí řešení v atraktivnější nabídce knih.

Zajímavé jsou i drobné generační rozdíly – mladší respondenti o něco častěji zmiňují potřebu atraktivnějších knih, zatímco starší kladou větší důraz na omezení digitálních technologií.

A co na to samotné děti?

„Analýza ukazuje, že česká veřejnost vnímá čtení jako důležitou hodnotu, která však u současné generace dětí oslabuje. Hlavní příčina je v očích veřejnosti jednoznačná – digitální technologie, které konkurují knihám v trávení volného času. Zároveň ale lidé připisují významnou roli rodině a výchově.

Výsledky tak přinášejí ucelený obraz toho, jak situaci vnímá česká dospělá populace. Zároveň ale otevírají důležitou otázku: Nakolik se tento pohled shoduje s realitou samotných dětí? Jaké jsou jejich motivace a bariéry ke čtení? Právě jejich perspektiva by mohla pomoci lépe porozumět dnešnímu dětskému čtenářskému světu,“ doplňuje v závěru Zuzana Rabochová ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 511 osob reprezentujících obecnou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v březnu 2026.

National Sample (www.nationalsample.com) je jedním z největších výzkumných panelů působící v zemích střední a východní Evropy a v Thajsku. Panel slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci. Disponuje početnou skupinou 64 000 respondentů v České republice, 25 000 respondentů na Slovensku, 23 000 v Polsku, 24 000 v Maďarsku, 14 000 v Bulharsku, 13 000 v Rumunsku, 25 000 na Ukrajině a 20 000 v Thajsku.

Tisková zpráva STEM/MARK

V Praze, 23. dubna 2026