Počet zahraničních podnikatelů v kraji roste, nejvíce jich působí v Brně

Dle Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo na konci roku 2025 v Jihomoravském kraji zaměstnáno 118,2 tis. cizinců, desetinu z nich tvořili cizinci s živnostenským oprávněním. Meziročně se počet zaměstnaných cizinců v kraji zvýšil o 8,9 tis.

V Jihomoravském kraji bylo k 31. 12. 2025 zaměstnáno 118,2 tis. cizinců, z toho 105,4 tis. osob bylo evidováno na úřadech práce (89,2 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců) a 12,8 tis. osob podnikalo s živnostenským oprávněním (10,8 % z celku). Počet zaměstnaných cizinců evidovaných na úřadech práce vzrostl ke konci roku 2025 ve srovnání s rokem 2024 o 7,4 tis. (o 7,5 %), výrazněji vzrostl počet živnostníků (o 1,6 tis. více, tj. o 14,0 %). V porovnání s rokem 2016 byl počet zaměstnaných cizinců v kraji více než dvojnásobný.

Tab. 1 Zaměstnaní cizinci v Česku (k 31. 12.)
Zdroj: MPSV, MPO

V mezikrajském srovnání se Jihomoravský kraj řadí počtem zaměstnaných cizinců na přední příčky. Ke konci roku 2025 byl jejich počet mezi ostatními kraji třetí nejvyšší, a to jak u cizinců evidovaných úřady práce, tak i u držitelů živnostenského oprávnění. V čele žebříčku stojí hl. m. Praha, kde bylo zaměstnáno 376,7 tis. cizinců (313,9 tis. osob v evidenci úřadů práce a 62,8 tis. držitelů živnostenského oprávnění). Druhé místo zaujímal Středočeský kraj, ve kterém pracovalo 170,9 tis. osob (152,9 tis. osob v evidenci úřadů práce a 18,1 tis. se živnostenským oprávněním).

Graf 1 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)

Graf 1 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)

Z hlediska pohlaví převažují mezi zaměstnanými cizinci muži. Na konci roku 2025 bylo na úřadech práce v kraji evidováno 59,5 tis. mužů (56,5 %) a 45,9 tis. žen cizí státní příslušnosti (43,5 %). U držitelů živnostenských oprávnění měly ženy také nižší zastoupení, v kraji bylo evidováno 3,6 tis. žen s živnostenským oprávněním a tvořily 27,7 % z celkového počtu cizinců s živnostenským oprávněním. V meziročním srovnání se počet cizinek s živnostenským oprávněním zvýšil, a to o 12,8 %. V okresech se podíl žen z celkového počtu cizinců držících živnostenské oprávnění pohyboval od 26,6 % v okrese Brno-venkov po 35,0 % v okrese Znojmo.

Mezi okresy Jihomoravského kraje byl nejvyšší počet cizinců s živnostenským oprávněním v Brně-městě (8,3 tis. živnostníků). Brno-město se tak na podnikání cizinců v kraji podílelo 64,4 %. Nejméně podnikajících cizinců bylo zaznamenáno v okrese Blansko (557 osob, tj. 4,3 % krajského celku).

Tab. 2 Cizinci s živnostenským oprávněním v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)
Zdroj: MPO

Z hlediska klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) pracovalo v Jihomoravském kraji nejvíce cizinců ve zpracovatelském průmyslu (21 759 osob), kde převažovali muži (59,5 %). Následovaly administrativní a podpůrné činnosti (19 980 osob), v nichž naopak převládaly ženy (52,5 %). Významný rozdíl mezi pohlavími byl zaznamenán ve stavebnictví (9 656 zaměstnaných cizinců, z toho pouze 11,2 % žen), a ve zdravotnictví a sociální péči (3 663 zaměstnaných, z toho 74,3 % žen).

Graf 2 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji podle CZ-NACE a pohlaví (k 31. 12. 2025)

Graf 2 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji podle CZ-NACE a pohlaví (k 31. 12. 2025)

Cizinci v postavení zaměstnanců byli na úřadech práce v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2025 dle typu registrace nejčastěji držiteli informační karty, tedy občany EU/ EHP+Švýcarska a dalšími cizinci bez nutnosti mít pracovní oprávnění (94,8 tis. osob, tj. 89 ,9 % z celku). Tyto osoby mají v pracovněprávních vztazích stejné právní postavení jako občané Česka, tedy volný přístup na trh práce. Zaměstnaneckou kartu, která současně povoluje zaměstnání i pobyt, vlastnilo 9,8 tis. cizinců (9,3 %). Povolení k zaměstnání mělo 597 osob (0,6 %), modrou kartou určenou k výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání 217 osob (0,2 %) a pouze 16 osob bylo držiteli karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty.

V Jihomoravském kraji meziročně vzrostl podíl osob s volným vstupem na trh práce Česka v evidenci úřadů práce (o 1,6 procentního bodu). Naopak podíl cizinců se zaměstnaneckými kartami meziročně pokles (o 1,6 procentního bodu). U ostatních kategorií zůstal podíl držitelů bez významnějších změn.

Tab. 3 Cizinci evidovaní na úřadech práce podle typu registrace (k 31. 12.)
Zdroj: MPSV