Mastercard: Globální škody z podvodů už dosahují jednoho bilionu dolarů ročně

Rychlá digitalizace a široké využívání technologií, jako je umělá inteligence, urychlují rozsah i sofistikovanost podvodů a kybernetické kriminality. Každý rok se celosvětově v důsledku podvodů ztratí už jeden bilion dolarů, v přepočtu asi 21 bilionů korun, přičemž 96 procent obětí své finanční prostředky nikdy nezíská zpět, uvádí technologická společnost Mastercard. Připomíná tak, že březen je měsícem prevence podvodů.

Podle nedávné globální studie společnosti Mastercard celých 72 procent organizací hlásí nárůst rizik kybernetického útoku a třetinu internetového provozu nyní tvoří počítače zneužité kyberzločinci k útokům. Každý čtvrtý majitel malé firmy v Evropě se již stal terčem podvodníků a stejný podíl se obává, že by kybernetický útok mohl vést až k uzavření jejich provozu. Odborníci zároveň předpokládají, že celkové příjmy z kyberkriminality se do roku 2029 celosvětově vyvinou ve třetí největší „ekonomiku“.

Robustní ochrana a koordinace jsou nutností

Situace zdůrazňuje naléhavou potřebu silné ochrany jednotlivců, podniků a finančních institucí. „Internetové podvody a kyberkriminalita dnes rostou v nebývalém měřítku. Narušují důvěru spotřebitelů a představují významné riziko pro firmy po celém světě. Proto je zásadní spolupráce napříč celým ekosystémem a využití moderních technologií včetně umělé inteligence. V Mastercard budujeme komplexní systém prevence podvodů, který pomáhá chránit obchodníky, banky i spotřebitele a umožňuje lidem provádět digitální transakce bezpečně a s důvěrou,“ říká Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Česko a Slovensko.

Společnost Mastercard investovala v posledních pěti letech do kybernetické bezpečnosti více než 11 miliard dolarů. Neustále monitoruje přibližně 19 milionů subjektů z hlediska rizik a zranitelností. Její ochranné řešení SafetyNet například za poslední dekádu pomohlo snížit objem podvodných transakcí o více než 70 miliard dolarů. Mastercard zároveň využívá pokročilou analytiku a umělou inteligenci, které umožňují v reálném čase vyhodnocovat rizika a předcházet podvodným aktivitám ještě předtím, než k nim dojde.

Vedle technologických řešení je však klíčová také informovanost. Přibližně dvě třetiny evropských malých a středních podniků uvádějí, že potřebují více informací o tom, jak své podnikání chránit před kybernetickými útoky. „Ochrana spotřebitelů i firem začíná povědomím. Když lidé chápou, jak podvody fungují, dokážou mnohem snáze rozpoznat varovné signály dříve, než je pozdě,“ doplňuje Jana Lvová.

Nejčastější typy podvodů, na které je dobré si dát pozor

Sociální inženýrství : Podvodníci se snaží manipulovat oběti pomocí falešné důvěry, naléhavosti nebo emocionálního tlaku. Cílem bývá získat přístup k citlivým údajům nebo přimět oběť k provedení platby.

Kybernetické útoky: Patří sem například malware nebo ransomware, které mohou napadnout firemní systémy a ochromit provoz firmy. Důležitou roli zde hraje prevence a pravidelné vzdělávání zaměstnanců.

Krádeže identity : Jedna z nejrozšířenějších forem podvodů, kdy útočníci zneužívají osobní údaje k finančnímu zisku. Stále častěji přitom využívají i technologie umělé inteligence k vytváření falešných identit nebo k vydávání se za jiné osoby.

Pokročilá ochrana spotřebitelů

Moderní ochrana proti podvodům dnes stojí na kombinaci dat, umělé inteligence a digitální identity. Vyspělé technologie dokážou například ověřit, že uživatel je skutečně tím, za koho se vydává, nebo v reálném čase vyhodnotit riziko konkrétní transakce. Mastercard proto propojuje globální data o transakcích s pokročilou analytikou a nástroji pro ověřování identity, které pomáhají bankám a obchodníkům odhalovat podezřelé chování ještě dříve, než dojde k finanční ztrátě.