Týdenní souhrn - I v druhém březnovém týdnu patřila většina pozornosti konfliktu v Íránu

Dění na světovém trhu

I v druhém březnovém týdnu patřila většina pozornosti konfliktu v Íránu. Výměna útoků pokračovala po celý týden. USA spolu s Izraelem uvedly, že íránská vzdušná a vodní vojenská síla je téměř eliminována. Pro vývoj na finančních trzích je stěžejní po jak dlouhou dobu bude uzavřen Hormuzský průliv, kterým propluje více jak 13 % světové denní spotřeby ropy a dalších nejen energetických surovin. Jeho uzavření požaduje nadále nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí. USA a zbytek světa podniká potřebné kroky pro zmírnění cenových výkyvů ropy. V týdnu se dohodla IEA na rekordním uvolnění strategických zásob ropy pro kratší období pro vyrovnání aktuálních negativních vlivů. USA dokonce uvolnilo sankce na část ruských ropných exportů. Vedle geopolitiky se sledovala makroekonomická data, která byla v USA relativně slabá (snížení růstu HDP za 4Q25 a v souladu PCE inflace 3,1 % r/r). Tento koktejl dále vnáší nejistotu ohledně budoucnosti měnové politiky nejen v USA. Pro celý týden byla charakteristická především vyšší volatilita cen rizikových aktiv, která se odvíjela od informací z konfliktu v Íránu a jeho dopadu na ceny ropy. Konkrétně pak akciové indexy v USA měřeno indexem S&P 500 zakončily týden níže o 1,3 % t/t. Evropa se pak prostřednictvím indexu EuroStoxx 600 posunula lehce níže o 0,3 % t/t. Domácí index PX protentokrát zareagoval silněji než Evropa a odepsal -3,0 % t/t na 2516,0 bodu.

Společnosti na BCPP

ČEZ oznámil výsledky za 4Q25, kde provozní zisk EBITDA byl 33,9 mld. Kč (-9,0 % r/r) vs. oček. 33,9 mld. Kč. Za meziročním poklesem byla meziročně nižší realizovaná cena elektřiny. Výsledky indikují dividendu ve výši 31–42 Kč na akcii (2,6–3,5% hrubý div. výnos). V letošním roce management očekává EBITDA v rozmezí 103–108 mld. Kč a očištěný čistý zisk 27–31 mld. Kč. Tento výhled vychází z očekávané průměrné realizované ceny elektřiny 103–108 EUR/MWh (121 EUR v roce 2025). Uvedený výhled je pod konsensem trhu, který počítal s EBITDA 110,7 mld. Kč a čistým ziskem 34,6 mld. Kč. Akcie zakončila týden na 1150 Kč (-4,5 % t/t).

Pojišťovna VIG reportovala za rok 2025 růst hrubého předepsaného pojistného o 7,1 % na 16,3 mld. EUR a růst tržeb z pojišťovacích aktivit o 8,7 % r/r na 13,2 mld. EUR. Zisk před zdaněním dosáhl 1,16 mld. EUR (+32 % r/r), mírně nad výhledem managementu (1,1–1,15 mld.). Management navrhne ze zisku minulého roku vyplatit dividendu 1,73 EUR na akcii (2,7% hrubý div. výnos). Výhled pro letošní rok pak počítá se ziskem před zdaněním v rozmezí 1,25–1,3 mld. EUR, což na středu intervalu představuje meziroční růst o 10 %. Titul zakončil pátek na 1500 Kč (-2,6 % t/t).

Společnost Colt CZ Group oznámila, že požádá valnou hromadu o souhlas se zalistováním svých akcií na burze Euronext Amsterdam a s navýšením kapitálu prostřednictvím emise nových akcií. Navýšení kapitálu, jehož výše zatím nebyla upřesněna, může dojít již v 1H26 a má posloužit k navýšení kapacit, posílení výzkumu a vývoje, akvizicím a částečnému snížení zadlužení. Vstup na burzu v Amsterdamu může přilákat nové investory a posloužit jako PR pro společnost. Na druhou stranu emise nových akcií může limitovat růstový potenciál do doby provedení emise. Titul zakončil páteční seanci na 885 Kč (-1,7 % t/t).

Nejlépe se v rámci pražské burzy v uplynulém týdnu dařilo akciím Doosan ŠP (+2,8 % t/t na 403 Kč). Na titulu se neobjevila výraznější kurzotvorná zpráva, avšak technicky se spíše narovnával propad z předchozího týdne. Investoři rovněž mohli začít spekulovat na zveřejněná čísla příští týden. Naopak největší ztráty si připsaly akcie Primoco (-11,8 % t/t na 900 Kč). Ani zde se neobjevila výraznější kurzotvorná zpráva. Na trhu byl znát silnější prodejce.

Výhled na příští týden

Příští týden bude opět především o probíhající válce v Íránu a vedle ní se budou sledovat zasedání Fedu a ECB. Válka v Íránu a zprostředkovaně cena ropy, resp. propustnost Hormuzského průlivu bude determinovat investorskou náladu. Pokračující tlak na ceny ropy směrem vzhůru bude působit na volatilitu a pokles zájmu o riziková aktiva. Zasedání Fedu a ECB pravděpodobně nepřinesou změny v základních úrokových sazbách, ale úzce se bude sledovat přístup centrálních bankéřů k aktuálnímu vývoji u energetických surovin, který posouvá inflační očekávání výše s tím, jak se konflikt v Íránu prodlužuje. Proti půjde výhled na vývoj samotné ekonomiky, kde vysoké ceny energetických surovin působí nepříznivě (vyjma specifických sektorů). To mohou být důvody k větší obezřetnosti v komentářích centrálních bankéřů, což bude vyvolávat otazníky nad budoucím vývojem měnové politiky. Například v USA pro letošek na začátku roku trh zaceňoval 1-3 snížení sazeb po 25 b.b. Aktuální očekávání trhu jsou žádné snížení sazeb pro rok 2026. Potvrzení výhledu trhu na větší obezřetnost u centrálních bank by bylo dalším faktorem pro opatrný přístup k rizikovým aktivům.

Z technického hlediska bychom rádi připomenuli páteční (20. 3.) převážení CECE, FTSE, PX či DAX indexů, které sebou nese zvýšené objemy a volatilitu. Vedle indexů budou přehodnocovány rovněž derivátové obchody a půjde o tzv. „quadruple witching“ den. I tento faktor bude zvyšovat objemy a volatilitu trhu.

Na domácí scéně bude pokračovat výsledková sezóna. V pátek 20. března zveřejní výsledky za 4Q25 společnost Doosan Škoda Power. Očekáváme, že se v číslech již projeví určité oživení po slabém vývoji v prvních 9 měsících roku, který management spojoval se zpožděním v rozhodovacích procesech u některých projektů. Sledovaným tématem bude opět především vývoj backlogu.

Z makroekonomického pohledu bude příští týden ve znamení měnové politiky. Ve středu bude zasedat federální komise pro otevřený trh Fedu v USA, očekává se, že ponechá sazby na současné úrovni 3,50 – 3,75 %. Ve čtvrtek pak rozhodují o sazbách Bank of Japan (očekává se stabilita na 0,75 %), Evropská centrální banka (trh vyhlíží taktéž stabilitu na 2,00 %) i Bank of England, kde se i přes komunikaci doprovázející předchozí rozhodnutí trh nyní kloní z titulu inflačních rizik také ke stabilitě na 3,75 %. Ve čtvrtek své kolegy s rozhodnutím doplní také centrální bankéři z Příkop, když se očekává, že ani ČNB své sazby nezmění ze současné úrovně 3,50 %. Z dalších makroekonomických indikátorů bude sledovaná inflace cen výrobců v USA za únor, která ve středu napoví, jak moc se cla propisují do výrobních řetězců a ukáže, jak na tom byla cenová dynamika výrobců před válkou na Blízkém východě. O ekonomickém sentimentu v Německu za březen pak napoví únorová data ZEW indexu.

Milan Vaníček