Polovodiče a Tchaj-wan: jediný bod selhání globální technologie - energie, potraviny a čipy po uzavření Hormuzu

Tchaj-wan je energeticky extrémně zranitelný ostrov. Dováží 98 % veškeré energie a 47 % elektřiny vyrábí z LNG. To je rekordní podíl dosažený po odstavení poslední jaderné elektrárny v roce 2025. Z dodávek LNG přibližně 30 % pochází z Kataru a prochází Hormuzem.

Problém: Tchaj-wan drží pouze 10–11 dnů zásob LNG, jedny z nejnižších v celém regionu. Náhradní dodávky z Austrálie nebo USA trvají asi 30 dnů. To je mezera, kterou nelze překlenout bez přídělového systému.

Proč kaskáda? Protože na tomto ostrově TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) spotřebovává 8–9 % veškeré tchajwanské elektřiny a vyrábí přes 90 % světových nejpokročilejších čipů. Těch, které pohání telefony Apple, servery Nvidia pro umělou inteligenci, procesory AMD a Qualcomm, a custom čipy pro Google, Amazon a Meta. TSMC drží 72 % globálního foundry trhu (foundry = továrna, která vyrábí čipy na zakázku pro jiné firmy).

Žádný plyn → žádná elektřina → žádné čipy.

Jak velké riziko to je? V letech 2020–2022 způsobil daleko mírnější nedostatek čipů (vyvolaný pandemií, ne energetickou krizí) ztráty 210 miliard USD jen v automobilovém průmyslu a výpadek 15 milionů vozidel za tři roky. Bloomberg Economics modeloval úplné přerušení tchajwanské výroby na přibližně 10 bilionů USD globálních škod: 10 % světového HDP, tedy více než ekonomický dopad covidu. I částečné omezení by vytvořilo úzké hrdlo pro veškeré frontier AI čipy, protože žádná jiná továrna na světě neumí absorbovat tento objem. Postavit novou trvá 3–4 roky a stojí přes 10 miliard USD.

Tchajwanská vláda aktivovala nouzová opatření: záložní uhelné elektrárny o kapacitě 13 GW, jednání o výměně plynu s Japonskem a Jižní Koreou, zrychlené dodávky od ne-zálivových dodavatelů. TSMC udržuje v každé továrně dieselové záložní generátory. Ale to jsou řešení na dny, ne na týdny.

O dopadech v jednotlivých segmentech: