Státní Čepro zvýšilo za týden velkoobchodní cenu nafty o více než 5 korun. Růst nekončí, když ceny ropy zažily rekordní týden

V sobotu 7. března státem vlastněná společnost Čepro ve svém základním ceníku zvýšila velkoobchodní cenu litru prodávané nafty o dalších 50 haléřů na 31,40 Kč. O týden dříve ji ještě nabízela za 26,20 Kč. Reaguje tak na rovněž výrazně silný vývoj cen pohonných hmot pro evropský trh na burze v Rotterdamu. Negativní cenový vývoj pro motoristy i ekonomiky navíc zatím evidentně není u konce, když se bude dále propisovat pokračující eskalace cen samotné ropy.

Po pátečním dvouciferném procentuálním skoku americká ropa WTI za celý týden nakonec zdražila o více než třetinu nad hladinu 90 USD. Konkrétně o 35,63 %, což znamená vůbec největší týdenní nárůst v historii futures kontraktů od roku 1983. Pro evropské ceny určující Brent vzrostl k 93 USD v porovnání „jen“ o 28 %, což je i tak největší týdenní nárůst od covidového dubna 2020. K tomu všemu tu máme posilující dolar…

Logický zájem motoristů doplnit si nádrže vede k abnormální výtoči pohonných hmot (PHM) u čerpacích stanic. Některé (například státní EuroOil) krátkodobě hlásí vyprodáno, protože logistika závozů zaostává za neobvyklou situací. Motoristé musí každopádně sahat hlouběji do peněženky. Navíc, jak naznačují zmiňované velkoobchodní ceny i ropa, daný trend stále není u konce.

Zatímco minulou sobotu průměrná cena nafty u čerpacích stanic dosahovala 33,10 Kč, tuto sobotu už činí 38,01 Kč. V polovině týdne začala být nafta poprvé po dvou letech dražší než benzín (BA95). Ten totiž zdražuje pozvolněji – mezitýdenně „jen“ o zhruba 2,30 Kč, když v sobotu průměrná cena činila 35,92 Kč.

Vývoj průměrných cen PHM za poslední 3 měsíce

Každopádně u nejdražších pump lze zaznamenat podstatně vyšší cenovky. Na dálnici D1 lze dnes u některých stojanů nalézt cenu za litr nafty dokonce již 43,90 Kč, u benzínu 41,90 Kč. Pomalu se tak zde přibližujeme cenám právě z doby před čtyřmi lety, kdy po vpádu Ruska na Ukrajinu v březnu eskalovaly ceny PHM k hladině 50 Kč.

Na trhu obvykle nejlevnější řetězec ONO zatím v pátek zdražil na 35,90 Kč, resp. u benzínu na 33,90 Kč. Situace na trhu tak u pump zůstává vlastně „normální“. Lze totiž dlouhodobě vysledovat, že mezi nejlevnějšími a nejdražšími čerpacími stanicemi dosahuje rozdíl prakticky trvale 7 Kč na litru…

Politická polívčička

Na vývoj cen reaguje současná politická garnitura, tradičně se tvářící, že chrání občany před drahotou. První na ráně se ocitli čerpadláři. Ministerstvo financí v pátek oznámilo, že provozovatelé čerpacích stanic budou muset na denní bázi zasílat úřadu cenový reporting. Přichází tak s byrokratickou zátěží pro převážně soukromý sektor, přestože již v minulosti obdobné opatření žádné předražování neprokázalo.

Ministryně financí Alena Schillerová k danému kroku mj. uvedla: „Růst nákupních cen pohonných hmot na burze se nesmí stát záminkou k umělému a neúměrnému navyšování marží, zejména u takto strategických komodit. Pokud se ukáže, že marže letí nahoru neúměrně, jsme připraveni využít všech nástrojů.“

K zavádění byrokratických kroků ministerstva se ohradila Unie nezávislých petrolejářů. Ta ve svém prohlášení například ministerstvu poradila: „Bohatě postačuje, aby si jednou denně sedl jeden úředník Ministerstva financí k počítači a z veřejných zdrojů si stáhl ceny z Rotterdamu, velkoobchodní ceny od hlavních dodavatelů na českém trhu a průměrnou prodejní cenu na čerpacích stanicích. Během půl hodiny může zhodnotit, jestli dodavatelé nebo čerpací stanice nezneužívají situace. Požadovat po 3 000 čerpacích stanic zasílání dat je zcela zbytečné a neefektivní.“

Kdo nyní nejvíce vydělává?

Při zamyšlení nad vývojem konečných cen u čerpacích stanic, zejména v posledním týdnu, musí každému logicky uvažujícímu vyjít, kdo primárně v celém řetězci aktuálně nejvíce vydělal. Stačí si vzpomenout, jak obvykle dlouho trvá promítnutí změn cen ropy na trzích až k ústí výdejní pistole u čerpacích stanic. Standardem bývají zhruba dva týdny.

Jak už bylo zmíněno v úvodu, ropa se primárně obchoduje v rámci futures kontraktů, tedy s budoucím dodáním. Rafinérie zkrátka v současnosti většinou ještě ani zdaleka nezpracovávají ropu nakupovanou například na konci ledna za méně než 75 USD (navíc při kurzu zhruba 20,50 Kč/USD). Prodávají tak své skladové, „levně“ vyrobené produkty. Vezou se jen na tržní situaci, kdy v návaznosti na ropu na burze stoupá také cena samotných navázaných produktů. Evidentně tak enormně vydělává ať už například Unipetrol ze skupiny Orlen, tak i zmiňované státní Čepro.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.

Okomentovat na Facebooku