Trump nyní dostal největší „facku“ druhého funkčního období, Nejvyšší soud USA zneplatnil jeho loňská cla

Nejvyšší soud USA dnes vydal svůj očekávaný verdikt ohledně takzvaných recipročních cel a také cel zdůvodňovaných snahou zastavit pašování fentanylu do USA. Zneplatnil je.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je zavedla loni, počínaje takzvaným „dnem osvobození“ zkraje dubna. Zavedení rozhodně nebylo hladké. Otřásly se (nejen) americké trhy akciové i dluhopisové, nečekaně ztrácel dolar, takže Trump většinu cel pozastavil. V polovině léta pak Evropská unie, včetně Česka, „vyfasovala“ většinově reciproční clo patnáctiprocentní, tedy znatelně nižší, než jakým jí Trump předtím hrozil. Toto clo však dnešním verdiktem shledává Nejvyšší soud USA protiprávním.

 

Bude zásadní krok Nejvyššího soudu USA, který představuje dosud největší Trumpovu prohru jeho druhého funkčního období v Bílém domě, povzbuzením české ekonomiky, tolik exportně orientované?

 

Soudy nižší instance v USA už loni vynesly rozsudky o nelegálnosti daných cel, kterou zdůvodňovaly překročením prezidentových pravomocí, ovšem ta zůstala v platnosti, dokud o nich nerozhodne právě soud instance nejvyšší. Při slyšení začátkem listopadu se i soudci konzervativní většiny Nejvyššího soudu vyjadřovali k právoplatnosti cel spíše skepticky. John Roberts, předseda Nejvyššího soudu, se například nechal slyšet, že zavedení cel představuje uvalení daní na americký lid, což vždy bylo ústřední pravomocí Kongresu.

 

To, že Nejvyšší soud shodil Trumpova cla ze stolu, značí tedy jeho dosud největší prohru druhého prezidentského funkčního období. Nejen, že administrativa musí přestat cla uvalovat, ještě navíc musí vracet peníze, které na clech dosud vybrala (může jít až o 150 miliard dolarů, tedy přes tři biliony korun). Prohloubí se tak problémy amerických veřejných financí, potenciálně stoupnou výnosy z dluhopisů vlády USA, což může tlačit nahoru také náklady na vládním dluhu ve světě obecně, včetně Česka. Což by v Česku mohlo znamenat třeba další zdražení hypoték. Ty už přitom letos mírně zdražily, po stagnaci posledních tří měsíců loňska. 

 

V minulém týdnu Trump oznámil, že díky příjmu z cel chce roku 2027 historicky rekordně navýšit výdaje USA na zbrojení, hned o více než 50 %. Spojené státy by v tom roce měly dát na zbrojení v přepočtu 31 200 miliard Kč, zhruba 15násobek státního rozpočtu ČR. Přitom už nyní dávají USA na zbrojení více než dalších devět zemí daného pořadí dohromady. Lze však pochybovat o tom, že by Trump takovéto zásadní navýšení výdajů pokryl z cel, a to i kdyby je Nejvyšší soud ponechal v platnosti. Možná byla za jeho načasováním oznámení o velkolepých plánech na vytvoření „armády snů“ snaha zatlačit na soudce, aby si své možné zneplatnění cel dvakrát dobře rozmysleli.

 

Trumpova administrativa nyní musí využít jiných možností, jak cla zavádět, ovšem už to nebude tak jednoduché jako dosud. Ovšem zrušení cel by se netýká všech z nich, dotčena nejsou ta odvětvová typu cel na ocel, hliník či automobily.

 

Příznivé dopady na českou ekonomiku ze zrušení cel tak nelze přeceňovat. Zneplatnění nepřinese zásadní úlevu, alespoň ne bezprostředně, neboť se začnou množit dohady a houstnout s nimi související nejistota, jaké další kroky Trump podnikne a jakými způsoby se svá další cla bude snažit zavádět.

 

Navíc tedy zneplatnění cel nyní může otřást dluhopisovým trhem, i se zmíněnými dopady do nákladů dluhu v České republice. Ze situace ale zřejmě bude těžit zlato či stříbro, které v poslední době lámou historické cenové rekordy. Další prohlubování deficitu USA podpoří upínání se investorů k drahým kovům jako pojistce před inflačním znehodnocováním kupní síly běžných, papírových peněz. 

 

 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank