Průměrné clo na vývoz z EU do USA dneškem klesá zhruba na 10 %, z 11 % z doby před pátečním zneplatněním recipročních cel Nejvyšším soudem USA

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Celosvětová globální desetiprocentní sazba je uplatněna pouze na dovážené zboží, které dosud podléhalo clu recipročnímu. Trumpovo celkové navýšené clo na dovoz z EU od ledna 2025, od začátku jeho druhého funkčního období v Bílém domě, tudíž činí 8,5 procentního bodu. Unijní vývozci si tedy v průměru polepšují oproti dosavadnímu stavu, neboť čelí clu celkově nižšímu.

Uvedené výpočty jsou z pera agentury Bloomberg, vycházejí ze struktury obchodu EU a USA roku 2024 (viz graf níže). Podle institutu Bruegel činila před lednem 2025 průměrná celní sazba, kterou Spojené státy uplatňovaly na dovoz z EU celkem 1,47 procenta.

Sečteno podtrženo, vývoz z EU do USA podléhá ode dneška průměrné celní sazbě jen zhruba 10procentní, namísto sazby z 11,3procentní, které čelil do pátečního verdiktu Nejvyššího soudu USA.

Důvodem daného snížení průměrné sazby je fakt, že klesá, z 15 na 10 procent, základní, většinová sazba, přičemž pokračuje osvobození od cla například v případě farmaceutických přípravků, mobilních telefonů nebo čipů, které byly z velké míry osvobozeny už od recipročních cel.

Tyto sazby poskytují základní vodítko, jak se změní celní zatížení přímo českého vývozu do USA, byť mohou existovat určité odchylky, například kvůli odlišné struktuře exportu Česka do USA v porovnání se strukturou exportu EU jako celku do USA.

Navíc, sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o 50procentní clo na ocel a hliník či na 25procentní clo na automobily.

Dopad na český export a průmysl se bude odvíjet spíše od toho, jaká celní sazba se bude na EU, resp. ČR vztahovat po skončení dnes začínajícího maximálně 150denního období. Trumpova administrativa zřejmě bude usilovat, aby sazba – a tedy i příslušné inkaso – zůstala blízko dosavadní úrovni i po jeho skončení. To se však nemusí bezezbytku povést, kvůli vyšší legislativní komplikovanosti zavádění cel opřených o jiný právní základ, než o jaký se opírala cla reciproční.

V souhrnu tak lze předpokládat zhruba stagnaci dosavadní celní sazby uplatněné na ČR, případně její mírný pokles. Pro ČR tak je současný vývoj spíše mírně pozitivní, i díky mírně pozitivnímu dopadu na země typu Německa, klíčové obchodní partnery ČR.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank