Víc naprší, víc odteče. Z dlouhodobého hlediska vody v Česku neubývá. Mění se však časové rozložení srážek

Srážky

Podle hydrologické bilance vody České republiky, kterou zpracovává Český hydrometeorologický ústav, činil v roce 2024 srážkový úhrn 776 mm, což odpovídá 114 % dlouhodobého normálu. Na celé Česko se tak za uvedený rok vylilo zhruba 85 plných nádrží Orlické přehrady.

Větší množství srážek než obvykle spadlo v měsících lednu, únoru, květnu a září. Září bylo dokonce rekordní, během něj zaznamenali meteorologové srážky v úrovni 301 % normálu.

Zásoby vody ve sněhové pokrývce byly od ledna do dubna mimořádně podnormální (1 až 18 %) a na konci roku silně podnormální (21 %). Nejvyšší průměrná vodní hodnota sněhu byla zjištěna v lednu na úrovni 18 % měsíčního normálu.

Vyšším srážkám odpovídaly i průtoky řek. Celkový roční průtok byl nadprůměrný, Labem v Hřensku odteklo 119 % ročního průměru, Odrou v Bohumíně 121 %, Moravou v Lanžhotu 122 % a Dyjí v Ladné 126 %. Nejnižší odtoky byly zaznamenány v červenci, nejvyšší naopak v září, kdy došlo k povodním zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Nejvíce zasaženo bylo území v povodí Horní Odry.

Měsíční úhrny srážek v Česku (mm)

Zdroj: ČHMÚ

Rok 2025 se řadí celkovým srážkovým úhrnem 570 mm mezi roky srážkově normální. Nejvíce srážek, v průměru 95 mm (107 % měsíčního normálu) napadlo v Česku v červenci, nejnižší množství srážek, v průměru jen 11 mm, (30 % měsíčního normálu), bylo v únoru.

Z hlediska průtoků lze rok 2025 hodnotit jako výrazně podprůměrný, a to ve všech hlavních povodích. Relativně největší průtok vykazovaly Olše a Odra. Naopak nejméně vody odteklo Vltavou, kde celkový průměrný roční průtok odpovídal zhruba polovině dlouhodobého průměru.

Z dlouhodobého hlediska celkové množství srážkové vody neubývá, střídají se však roky či víceletá období, kdy je srážkový úhrn nízký, s roky srážkově nadnormálními. Za posledních 15 let směrem vzhůru výrazně vybočoval rok 2010, kdy na území Česka napršelo 810 mm. Srážkově nejméně vydatnými byly roky 2018 s 522 mm a 2015 s 532 mm. Ke značným výkyvům ovšem dochází i v rozložení srážek během roku. Srážky se soustředí stále častěji do krátkých epizod, kdy naprší extrémní množství vody, následovaných delšími obdobími bez deště. To vede k rychlému vzdutí hladin povrchových vod a mnohdy i ke vzniku bleskových povodní.

Roční úhrny srážek v Česku (mm)

Zdroj: ČHMÚ

Podzemní vody

Podzemní vody dělí hydrologové na mělké vrty a prameny a na hluboké vrty. Hladina mělkých podzemních vod byla v roce 2024 na většině území Česka mírně až silně nadnormální, pouze v dílčích povodích Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, Horní Odry a Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byla normální. Vydatnost pramenů vyhodnotil ČHMÚ jako celkově mírně nadnormální s výraznými regionálními rozdíly. Nejhorší, mimořádně podnormální stav byl zaznamenán v dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, zatímco v dílčích povodích Horní Vltavy, Berounky a Dolní Vltavy byla roční vydatnost silně nadnormální. Podíl mělkých vrtů a pramenů s normálním stavem dosáhl shodně 39 %. Silně nebo mimořádně nadnormálních bylo 36 % mělkých vrtů a 27 % pramenů. Naopak silně nebo mimořádně podnormální byla pouze 2 % mělkých vrtů a 1 % pramenů.

V hlubokých podzemních vrtech byla v roce 2024 hladina podzemní vody celkově normální. Regionálně se však stavy dost lišily. Mimořádně podnormální byla hladina v severočeské křídě, tedy v oblasti mezi Lužickými horami a Mladou Boleslaví. Podnormální stav vykazovaly vrty také v některých oblastech středních a západních Čech. Mírně nadnormální stav byl zaznamenán v podkrušnohorské pánvi a v oblasti východočeské křídy, tedy na území mezi Dvorem Králové nad Labem a Svitavy.

Zásoby podzemní vody se díky vysoké infiltraci na konci roku a v důsledku zářijových povodní meziročně zpravidla zvýšily. V bilančních oblastech Ohře, Bíliny a Moravy zůstaly prakticky beze změny.

Za rok 2025 hodnotí ČHMÚ stav hladiny v mělkém oběhu podzemních vod jako celkově mírně podnormální. Normální stav hladiny vykazovalo povodí Moravy, v povodí horního a středního Labe byla hladina silně podnormální a v povodí Ohře a dolního Labe dokonce mimořádně podnormální. Vydatnost pramenů byla celkově mimořádně podnormální. Silně až mimořádně podnormální stav převládal na většině území s výjimkou povodí dolní Vltavy a horní Odry, kde byla vydatnost pramenů pouze mírně podnormální.

Přečtěte si také