Spoléhání se na Ameriku se změnilo v nebezpečnou závislost?

Vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci sice přineslo kultivovanější tón než loňské výpady viceprezidenta Vance, hluboké trhliny v transatlantickém spojenectví však nezahladilo. Rubio se sice pokusil oživit narativ o společné historii a hodnotách, jeho slova o „civilizačním přežití“ a odmítání role „udržovatele úpadku Západu“ však v Evropě rezonují spíše jako imperiální vize, kde právo ustupuje síle. Zatímco některé vojenské struktury NATO se pod americkým vedením paradoxně utužují (např. přesun operačních velitelství do evropských rukou, vyvážený americkým převzetím kontroly nad námořními silami), politická důvěra je po Trumpových tlacích na Grónsko či zpochybňování aliančních závazků na bodu mrazu.

Evropští lídři zůstávají rozdělení v otázce, jak na americký tlak reagovat. Zatímco německý kancléř Friedrich Merz varuje před ztrátou amerického prvenství a rozpadem mezinárodního řádu, Emmanuel Macron opětovně volá po evropské suverenitě a posílení jaderného odstrašení. Přes dílčí uklidňující signály z Pentagonu převládá v kuloárech pocit, že spoléhání se na Ameriku se změnilo v nebezpečnou závislost. I kdyby současná administrativa své výhrůžky nenaplnila, pro Evropu je Mnichov jasným vzkazem: éra bezvýhradného spojenectví skončila a je čas připravovat se na scénáře, ve kterých Washington už nebude garantem kontinentální bezpečnosti. Zase ten Mnichov.

David Navrátil