Měla by ČNB snížit objem devizových rezerv?

Mezinárodní měnový fond ve svém aktuálním hodnocení tuzemské ekonomiky doporučuje snížení vysokého objemu devizových rezerv držených ČNB. Ty jsou dědictvím kurzového závazku z let 2013-2017, kdy centrální banka nákupy zahraničních deviz cíleně oslabovala kurz koruny. Hlavním důvodem jsou podle Fondu vysoké náklady pro měnovou politiku v časech normalizace úrokových sazeb, resp. jejich vyšší úrovně oproti předpandemickým časům.

Tuzemské devizové rezervy jsou opravdu vysoké – v poměru k HDP přibližně 40 %, což je hodně i v mezinárodním srovnání a zhruba dvakrát více, než drží centrální banky Polska a Maďarska. Pro malou otevřenou ekonomiku fungují rezervy jako pojistka proti vnějším šokům, vůči kterým je zvláště zranitelná. To se potvrdilo v posledních letech hned několikrát (Covid, válka na Ukrajině), kdy nejen kurzové intervence, ale i samotná velikost rezerv – chcete-li palebná síla ČNB – zafungovaly učebnicově: pomohly stabilizovat kurz a následně tlumit dovezené inflační tlaky.

Vysoké devizové rezervy ale nejsou free lunch, jak správně upozorňuje Fond. Jejich nákladem jsou úroky placené ČNB komerčním bankám, které přebytečnou likviditu ukládají v rámci repo operací. Loni to bylo zhruba 100 mld. Kč. Je ale třeba připomenout jeden zásadní fakt – cílem ČNB není dosahování zisku, ale zajištění nízké a stabilní inflace.

Účetní ztráta centrální banky by byla problémem pouze v situaci, kdy by ohrožovala její kredibilitu a provádění měnové politiky. A to se zjevně neděje – ČNB má kumulovanou ztrátu 333 mld. Kč a se záporným kapitálem operuje od konce roku 2021 (a i dlouhé období před tím), ale inflace je poblíž cíle již déle než dva roky a v roce 2026 by se na tom nemělo nic měnit.

ČNB se zároveň snaží vyšší náklady na straně pasiv vykompenzovat vyššími výnosy na straně aktiv, tedy z držených devizových rezerv. A to je dobře, protože centrální banka má na rozdíl od nás smrtelníků jednu výhodu – její časový horizont je fakticky nekonečný. Diverzifikace rezerv směrem k vyššímu podílů akcií (aktuálně 26 % v rámci investiční tranše) přináší výsledky – loni činily výnosy z devizových rezerv rekordních 250 mld. Kč a v posledních třech letech byly vždy vyšší než náklady na provádění měnové politiky (úroky placené bankám).

Doporučení Fondu velmi pozvolna, transparentně a pravidelně snižovat velikost devizových rezerv, tak aby se minimalizovala kurzová reakce, dává z dlouhodobého pohledu smysl. ČNB ostatně již podobnou politiku provádí v souvislosti s pravidelným odprodejem výnosů z devizových rezerv. Zároveň by ale redukce neměla být razantní – je potřeba, aby si ČNB udržela dostatečnou palebnou sílu, a to zvláště v těchto geopoliticky rozhašených časech.

Region: AN