Pohyb obyvatelstva za 1. až 3. čtvrtletí 2025 v Ústeckém kraji: Počet obyvatel poklesl vlivem přirozeného úbytku obyvatel a záporné migrace téměř o 3,4 tisíce osob

Počet obyvatel Ústeckého kraje během prvních třech čtvrtletí roku 2025 poklesl vlivem přirozeného úbytku obyvatel a záporné migrace téměř o 3,4 tisíce osob. Počet uzavřených sňatků byl v porovnání se stejným obdobím předchozího roku nižší, stejně jako počet narozených dětí a zemřelých osob. Naproti tomu podíl narozených mimo manželství meziročně vzrostl. Vyšší než ve stejném období roku 2024 byl i počet rozvodů. Pokles jsme zaznamenali u počtu přistěhovalých, naproti tomu počet vystěhovalých osob byl vyšší. Saldo zahraniční i vnitrostátní migrace bylo za tři čtvrtletí roku 2025 záporné.

Ke konci září 2025 žilo podle předběžné bilance v Ústeckém kraji celkem 805 002 obyvatel, v tom 396 601 mužů a 408 401 žen. Od počátku roku do konce září se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 3 354 osob, a to jak vlivem poklesu počtu mužů (o 1 711), tak i žen (o 1 643). Meziroční úbytek obyvatel byl nejvyšší od vzniku kraje v roce 2000. Za 9 měsíců roku 2025 se kromě Ústeckého kraje snížil počet obyvatel ve většině krajů s výjimkou Prahy a Středočeského kraje.

Ústecký kraj je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem Česka, na celkovém počtu obyvatel republiky se k 30. září roku 2025 podílel 7,4 %.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn jak přirozeným úbytkem obyvatel , tak  zápornou migrací obyvatel. Za tři čtvrtletí roku převýšil počet zemřelých počet narozených o 2 843 osob. Saldo migrace dosáhlo do konce září 2025 záporné hodnoty - 511 osob, když počet vystěhovalých z kraje (8 932) převážil nad počtem přistěhovalých do kraje (8 421) . Vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (-184 osob) – do kraje se z jiných oblastí Česka přistěhovalo 5 074 osob a vystěhovalo se z nich 5 258 osob, záporné bylo i sa ldo zahraniční migrace kraje -327 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 3 347 osob a do zahraničí se vystěhovalo 3 674 osob). U zahraničního stěhování převládali muži v obou směrech – u přistěhovalých z 57,8 % , u vystěhovalých z 56,4 %. Převahu mužů evidujeme i ve vnitrostátní migraci – u přistěhovalých i vystěhovalých se jednalo shodně o 50,6 %.

V objemu vnitřního stěhování převažoval ve všech krajích podíl stěhujících se žen a pohyboval se od 53,8 v Olomouckém kraji po 50,7 v Pardubickém a Ústeckém kraji.

Za devět měsíců roku 2025 poklesl počet obyvatel ve všech okresech kraje. V pěti okresech (Děčín, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem) byl pokles obyvatel způsoben jak zápornou migrací, tak přirozeným úbytkem obyvatel. V okresech Litoměřice a Louny byla migrace kladná, ale výše přirozeného úbytku obyvatel způsobila celkový meziroční pokles počtu obyvatel.

 

Během devíti měsíců roku 2025 se v Ústeckém kraji živě narodilo 4 153 dětí, což je o 507 novorozenců (o 10,9 %) méně než ve stejném období roku 2024. Počet narozených dětí byl nejnižší od vzniku kraje roku 2000 a o 46,1 % nižší než v roce 2008, kdy se v kraji narodilo dětí nejvíce (7 706). P odíl živě narozených dětí mimo manželství se proti stejnému období roku 2024 zvýšil o 1,1 p. b. na 63,8 % a byl nejvyšší v republice . Republikový průměr představoval 46,9 % a byl o 16,9 p. b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství vykázali v Praze, kde se mimo manželství živě narodilo 37,5 % dětí. Ve většině krajů podíl dětí narozených mimo manželství meziročně vzrostl, pouze v Praze, ve Středočeském, Karlovarském, Pardubickém a Olomouckém kraji hodnoty meziročně poklesly.

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 6 ,9 dětí, proti stejnému období předchozího roku se tento ukazatel snížil o 0,8 p. b. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot druhou nejnižší pozici. Průměr Česka představoval 7,2 ‰. Ve většině krajů se na 1 tisíc obyvatel narodilo 7 a více dětí, pouze v Karlovarském a Ústeckém kraji byla hodnota nižší.

Za prvních devět měsíců roku 2025 zemřelo v Ústeckém kraji celkem 6 996 osob , tento počet byl šestý nejvyšší od vzniku kraje v roce 2000, nejvíce zemřelých v kraji evidujeme v roce 2021 (8 770 osob). Proti stejnému období roku 2024 počet zemřelých v kraji poklesl o 3 osoby. V přepočtu na tisíc obyvatel kraje zemřelo od ledna do září letošního roku 11,6 osob, což je o 0,1 bodů promile více než ve třech čtvrtletích roku 2024. Úmrtnost v kraji představovala v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnotu. Průměr Česka (10,3 ‰) byl v kraji překročen o 1,3 promilových bodů.

Nejvyšší zastoupení na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly za tři čtvrtletí roku 2025 osoby ve věku 70–79 let a 80–89 let. Meziroční nárůst podílu zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách za prvních devět měsíců roku 2025 byl v Ústeckém kraji u osob do 1 roku, ve věku 60–69 let a u osob 80letých a starších, u ostatních věkových skupin byl pokles. Porovnáním jednotlivých věkových skupin s republikovým průměrem registrujeme v kraji nižší zastoupení zemřelých osob ve věkových skupinách 1 až 39 let a 80letých a starších, zastoupení ostatních věkových skupin na celkovém počtu zemřelých bylo v 1. až 3. čtvrtletí letošního roku v Ústeckém kraji vyšší než v Česku.

Mezi okresy Ústeckého kraje byla ke konci třetího čtvrtletí roku 2025 dosažena nejvyšší porodnost v okrese Chomutov. Nejnižší počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel evidovali v okrese Litoměřice. Prvenství v počtu dětí narozených svobodným matkám patří dlouhodobě okresu Most. Naproti tomu nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství se, rovněž dlouhodobě, nachází v Litoměřickém okrese. Nejvyšší úmrtnost byla v okrese Děčín, nejméně zemřelých na tisíc obyvatel vykázali v okrese Chomutov.

Od počátku roku 2025 uzavřelo  v Ústeckém kraji manželství 2 793 párů , tj. o 159 (o 5,4 %) méně než za prvních devět měsíců roku 2024. Za posledních 26 let se jednalo o druhou nejnižší hodnotu po roce 2013, kdy uzavřelo manželství 2 699 párů. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl 4 ,6 ‰ . Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje snížila o 0,2 bodů promile. V mezikrajovém srovnání byla druhá nejvyšší po hlavním městě Praze.

V Ústeckém kraji bylo o d ledna do konce září roku 2025 rozvedeno 1 290 manželství, což je o 46 (o 3,7 %) více než za stejné období roku 2024. Počet rozvodů od počátku roku 2025 byl v kraji šestý nejnižší od vzniku kraje roku 2000. Na tisíc obyvatel kraje připadly 2,1 rozvody, to je zhruba stejně jako ve srovnatelném období předchozího roku. Rozvodovost v Ústeckém kraji byla za první až třetí čtvrtletí roku 2025 třetí nejvyšší mezi kraji. Celorepublikový průměr představoval 1,9 ‰ .

Za prvních devět měsíců roku 2025 bylo na tisíc obyvatel uzavřeno nejvíce sňatků a nejvíce rozvedených párů v okrese Ústí nad Labem. Nejnižší sňatečnost v kraji zaznamenali v okrese Děčín, kde byla po okrese Most zároveň druhá nejnižší rozvodovost.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027

Více informací naleznete v publikaci