První tři čtvrtletí 2025: počet obyvatel kraje Vysočina se dále výrazně snižuje, ke konci září zde žilo 516 061 obyvatel

Ke konci září 2025 žilo v Kraji Vysočina podle předběžných výsledků 516 061 obyvatel, což bylo oproti stavu na začátku roku o 1 586 osob méně (v mezikrajském srovnání pátý nejvyšší úbytek). Počet mužů se v kraji snížil o 421, žen ubylo 1 165. Za celkovým populačním úbytkem stojí jak úbytek obyvatel přirozenou měnou, tak stále ještě výrazně záporné migrační saldo. Do kraje se přistěhovalo 6 592 osob, vystěhovalých bylo 7 164. Živě se v kraji v prvních devíti měsících roku 2025 narodilo 2 939 dětí, z toho 45,0 % mimo manželství (v meziročním srovnání o 1,2 procentního bodu více). Ve stejném období zemřelo 3 953 osob, přirozenou měnou tak ubylo 1 014 obyvatel.

Celkový úbytek populace se projevil ve všech okresech kraje s výjimkou Třebíčska (nepatrný přírůstek), nejvíce obyvatel ztratil jihlavský okres (-1 086). V okresech Havlíčkův Brod a Jihlava, kde byl celkový úbytek obyvatel nejhlubší, se populace snížila jak vlivem záporného migračního salda, tak v důsledku přirozeného úbytku. Ve zbylých okresech kraje převažovali přistěhovalí nad vystěhovalými.

V průběhu prvních devíti měsíců roku 2025 se v Kraji Vysočina živě narodilo 2 939 dětí, což je zhruba o 300 méně než ve stejném období předchozího roku. V lednu až září 2025 na Vysočině zemřelo 3 953 osob, tedy zhruba o sedm desítek méně než v prvních třech čtvrtletích roku 2024. Počet zemřelých převýšil počet narozených ve všech okresech kraje, nejvýrazněji na Třebíčsku (přirozený úbytek -264 obyvatel) a Pelhřimovsku (-220 osob). V ostatních okresech kraje přirozenou měnou ubylo méně než 200 obyvatel.

O úbytek obyvatel stěhováním se na Vysočině tentokrát nepřímo zasloužila i zahraniční migrace, která v prvních devíti měsících roku 2025 sice vykázala kladné saldo ve výši 221 osob, to ale přesto nedokázalo zvrátit výrazně záporné migrační saldo s ostatními kraji České republiky (-793 osob). Z jednotlivých okresů kraje zaznamenalo nejvyšší kladné migrační saldo Třebíčsko (+270 osob), stěhováním přibylo i obyvatel pelhřimovského a žďárského okresu, naproti tomu okres Jihlava migrací ztratil téměř tisíc osob.

Celkový pokles počtu obyvatel byl v lednu až září 2025 zaznamenán ve všech regionech republiky s výjimkou Prahy a Středočeského kraje. Počet obyvatel České republiky se snížil o 12,3 tisíce osob. Nejvýrazněji poklesla populace Moravskoslezského kraje – absolutně více než o 5,6 tisíce osob. V přepočtu na tisíc obyvatel středního stavu nejvíce obyvatel ztratil Karlovarský kraj (-6,7), naopak 5,9 osoby na tisíc obyvatel činil celkový přírůstek v kraji Středočeském.

V lednu až září 2025 bylo v Kraji Vysočina podle předběžných údajů uzavřeno 1 701 manželství, tj. zhruba o čtyřicet méně než ve stejném období předchozího roku.

Tab 1 Počet obyvatel v Kraji Vysočina a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Tab 1 Počet obyvatel v Kraji Vysočina a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Tab. 2 Pohyb obyvatel v Kraji Vysočina a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Tab. 2 Pohyb obyvatel v Kraji Vysočina a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Graf 1 Pohyb obyvatel Kraje Vysočina k 30. 9.

Graf 1 Pohyb obyvatel Kraje Vysočina k 30. 9.

Graf 2 Přírůstek obyvatel v okresech Kraje Vysočina v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Graf 2 Přírůstek obyvatel v okresech Kraje Vysočina v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Graf 3 Přírůstek obyvatel v krajích Česka v 1. až 3. čtvrtletí 2025 (na 1 000 obyvatel)

Graf 3 Přírůstek obyvatel v krajích Česka v 1. až 3. čtvrtletí 2025 (na 1 000 obyvatel)

Poznámka:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.