Obyvatelstvo ve Zlínském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2025: na území kraje 577 572 osob

Na konci září letošního roku žilo ve Zlínském kraji 577 572 obyvatel a jejich stav se za první tři čtvrtletí 2025 snížil o 1 426 osob vlivem záporné přirozené měny. Přirozený úbytek 1 506 obyvatel způsobila dlouhodobě nízká porodnost. Živě se narodilo 3 082 dětí. Naproti tomu kraj vykázal kladné migrační saldo. Přistěhovalí převýšili vystěhovalé o 80 osob. Meziročně došlo k poklesu počtu narozených, zemřelých, přistěhovalých i vystěhovalých osob, ubylo také svateb a rozvodů.  

K 30. září 2025 registroval Zlínský kraj dle předběžných údajů 577 572 obyvatel, přičemž z 50,9 % převažovaly ženy. Z celkové populace Česka, která činila 10 897 178 osob, představovali obyvatelé Zlínského kraje 5,3 %. Téměř třetina obyvatel kraje (33,1 %) žila v okrese Zlín, naproti tomu okres Kroměříž zahrnoval pouze 18,0 % populace kraje.

Tab. 1 Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Zlínský kraj zaznamenal během prvních třech čtvrtletí 2025 celkový úbytek populace ve výši 1 426 osob, při přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu se jednalo o 3,3 ‰. Pokles počtu obyvatel se projevil ve většině regionů Česka, nejvýrazněji na Karlovarsku (-6,7 ‰). Zlínský kraj zaregistroval mezikrajsky pátý nejmenší úbytek při republikovém průměru -1,5 ‰. Naopak celkový přírůstek obyvatel zaznamenaly pouze dva kraje Česka, a to Středočeský (5,9 ‰) a hl. m. Praha (2,8 ‰). Ve všech okresech Zlínského kraje byl evidován pokles obyvatelstva, který se pohyboval od -0,9 ‰ ve Vsetíně po -6,0 ‰ ve Zlíně.

Přirozenou měnou přišel v 1. až 3. čtvrtletí 2025 Zlínský kraj o 1 506 obyvatel, tj. -3,5   ‰ a jednalo se o největší pokles z dlouhodobého hlediska. V rámci republiky vykazovaly všechny kraje přirozený úbytek obyvatel, a to v rozmezí od -0,7 ‰ v hl. m. Praze po -5,2 ‰ na Karlovarsku, přičemž hodnota Zlínského kraje se stala sedmou největší. Na celostátní úrovni činil přirozený úbytek -3,1 ‰. Všechny okresy Zlínského kraje registrovaly zápornou přirozenou měnu, nejmenší Vsetín (-3,0 ‰) a největší Kroměříž (-4,0 ‰).

Na záporné přirozené měně se podílela především rekordně nízká porodnost, kdy se ve Zlínském kraji za první tři čtvrtletí 2025 živě narodilo 3 082 dětí, meziročně o 316 méně a nejméně za posledních 10 let. Hrubá míra porodnosti 7,1 ‰ byla proti republikové úrovni 7,2 ‰ mírně podprůměrná a mezikrajsky sedmá nejnižší. V rámci regionů se pohybovala porodnost mezi 6,2 ‰ na Karlovarsku po 7,9 ‰ v hl . m. Praze. Nejmenší porodnost na úrovni okresů Zlínského kraje zaregistrovali ve Zlíně a Uherském Hradišti (oba 6,9 ‰) a největší ve Vsetíně (7,7 ‰). Mezi živě narozenými v kraji převažovali z 52,8 % chlapci. Prvorozených dětí přišlo na svět 43,4 %, druhorozených 42,3 % a 14,3 % představovaly děti třetí a další v pořadí. Mimo manželství se v kraji narodilo 41,9 % dětí, což znamenalo regionálně třetí nejnižší podíl po hl. m. Praze (37,5 %) a Jihomoravském kraji (41,6 %) s republikovým průměrem 46,9 %.

Za sledované období zemřelo ve Zlínském kraji 4 588 osob, meziročně o 126 osob méně. Hrubá míra úmrtnosti dosahovala 10,6 ‰ , mezikrajsky se stala sedmou nejnižší a nadprůměrnou vůči republikové úrovni 10,3 ‰. V rámci regionů se pohybovala úmrtnost mezi 8,6 ‰ v hl. m. Praze a 11,6 ‰ v Ústeckém kraji. Z okresů Zlínského kraje evidovali nejnižší hodnotu v Uherském Hradišti (10,2 ‰), nejvyšší v Kroměříži (11,0 ‰). Mezi zemřelými v kraji převažovali z 51,0 % muži a 78,3 % všech osob bylo ve věku 70 let a více. Zároveň bylo za první tři čtvrtletí roku 2025 zaznamenáno v kraji 6 úmrtí nejmenších dětí do jednoho roku a kojenecká úmrtnost tak činila 1,9 ‰. Mezikrajsky se jednalo o třetí nejnižší úroveň po hl. m. Praze (1,3 ‰) a Pardubickém kraji (1,4 ‰). Proti tomu maximální kojeneckou úmrtnost naměřili na Ústecku (5,3 ‰), přičemž republiková úroveň dosahovala 2,6 ‰.  

Tab. 2 Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Vlivem stěhování se za první tři čtvrtletí roku 2025 navýšil počet obyvatel Zlínského kraje o 80 osob , tj. 0,2 ‰. Kladné migrační saldo zaznamenalo celkem osm krajů Česka, přičemž nejvýraznější nárůst vykazovaly Střední Čechy (8,1 ‰) a nejnižší právě Zlínsko, republikově činil přírůstek 1,6 ‰. Z ostatních šesti regionů evidoval nejmarkantnější úbytek migrací Moravskoslezský kraj (-1,9 ‰). Jediným okresem Zlínského kraje se zaevidovaným poklesem obyvatel vlivem stěhování se stal Zlín (-2,3 ‰). Z ostatních okresů dosahoval nejvyšší přírůstek na Vsetínsku (2,1 ‰).

Graf 1 Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2025¹⁾
 

Do Zlínského kraje se od ledna do konce září 2025 přistěhovalo 5 713 osob, proti shodnému období roku 2024 o 103 osob méně. Proti předešlým čtvrtletím převažovali z přistěhovalých osob muži (50,6 %), za čímž stálo i uvolnění možnosti vycestování z Ukrajiny pro muže ve věku 18 – 22 let. Z přicházejících tvořili větší část obyvatelé ostatních krajů Česka (3 460 osob, 60,6 %), ze zahraničí přesídlilo 2 253 osob (39,4 %). V rámci okresů kraje se relativně nejvíce osob přistěhovalo do Zlína (17,8 ‰) a nejméně do Uherského Hradiště (15,9 ‰).

Graf 2 Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji v 1. až 3. čtvrtletí¹⁾
 

Proti tomu se ze Zlínského kraje ve sledovaném období vystěhovalo 5 633 osob, meziročně o 317 méně. Mezi osobami, které z kraje odešly, převažovaly z 53,4 % ženy a většina, 3 764 osob (66,8 %), přesídlila do jiných krajů Česka. Do ciziny se odstěhovalo 1 869 lidí (33,2 %). Z okresů kraje se vystěhovalo relativně nejvíce osob ze Zlína (20,0 ‰) a nejméně ze Vsetína (14,9 ‰).

Během 1. až 3. čtvrtletí 2025 se ve Zlínském kraji uskutečnilo 1 735 sňatků, o 196 méně proti shodnému období v roce 2024. Hrubá míra sňatečnosti 4,0 ‰ byla regionálně nejnižší, zatímco nejvyšší hodnotu vykázala Praha (4,8 ‰) při republikovém průměru 4,4 ‰. V okresech Zlínského kraje se pohybovala sňatečnost od 3,8 ‰ na Vsetínsku po 4,2 ‰ na Kroměřížsku. Ve více než třech čtvrtinách případů v kraji se jednalo o první sňatek jak u ženicha tak nevěsty a v 69,2 % událostech byli oba snoubenci svobodní. Meziroční pokles zaznamenal v kraji i počet rozvodů, kdy se jich ve sledovaném období uskutečnilo 709, tj. o 84 méně proti shodnému období roku 2024. Zlínský kraj zaznamenal společně s Vysočinou nejnižší hrubou míru rozvodovosti na úrovni 1,6 ‰, proti tomu nejvyšší naměřili na Liberecku (2,2 ‰). Republikový průměr činil 1,9 ‰. V rámci Zlínského kraje evidoval minimální rozvodovost okres Uherské Hradiště (1,5 ‰), maximální okres Kroměříž (1,9 ‰). V 57,5 % případů v kraji bylo přítomno při rozvodu alespoň jedno nezletilé dítě a pro více než čtyři pětiny mužů i žen se jednalo o první rozvod.

 

Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
T: 577 004 932
E: hana.klenotic@csu.gov.cz