Počet obyvatel se snížil o 3 361 osob na 1,179 milionu - Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2025

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu 1. čtvrtletí 2025 snížil o 3 361 osob na 1,179 milionu. Úbytek byl způsoben jednak převahou zemřelých nad živě narozenými (o 1 808 osob), jednak zápornou bilancí stěhování (–1 553 osob). Počet živě narozených dětí, sňatků, přistěhovalých a vystěhovalých se meziročně snížil. Rozvodů bylo naopak více než před rokem. Počet zemřelých se výrazně nezměnil.

K 31. 3. 2025 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 179 252 obyvatel (z toho 51,0 % žen). Počet obyvatel kraje byl na konci prvního čtvrtletí letošního roku o 3 361 osob nižší než na jeho počátku. Důsledkem převahy zemřelých nad narozenými poklesl počet obyvatel o 1 808 osob a zápornou bilancí zahraničního stěhování o dalších 1 553 osob. Váha přirozeného úbytku letos oproti loňsku posílila. Pokles celkového počtu obyvatel se týkal všech okresů Moravskoslezského kraje. Rovněž ostatní kraje Česka zaznamenaly úbytek p očtu obyvatel. Populace celé republiky se v průběhu letošního prvního čtvrtletí snížila o 32,6 tisíce osob a činila 10,88 milionu.

V Moravskoslezském kraji se od ledna do března roku 2025 živě narodilo 1 900 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 bylo o 266 méně (pokles o 12,3 %) . Snižování porodnosti tak pokračuje čtvrtým rokem. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Ostrava-město (6,8 osoby), nejméně pak v okrese Opava (6,0 osoby). Krajská hodnota ukazatele činila 6,5 osoby, ve srovnání s ostatními kraji se jednalo o čtvrtý nejslabší výsledek. Celkem 812 dětí bylo prvorozených (42,7 % všech živě narozených dětí), 752 druhorozených (39,6 %) a 336 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (17,7 %). Mimo manželství se v prvním čtvrtletí 2025 narodilo 954 dětí, tedy 50,2 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 48,1 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (63,3 %), což byla třetí nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 39,2 %.

V lednu až březnu tohoto roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 3 708 osob, což bylo o 6 osob (o 0,2 %) méně než ve stejném období roku 2024. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 12,7 osoby, což byla po Ústeckém (13,3 osoby) a Karlovarském kraji (13,0 osoby) třetí nejvyšší hodnota. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (14,1 ‰) a Bruntál (13,5 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod krajskou hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (11,4 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 1 905 mužů a 1 803 žen. Téměř tři čtvrtiny zemřelých byly ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 5 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,6 ‰, která tak byla mírně nižší než republikový průměr 2,8 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –1 808 osob, v relativním –6,2 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření hůře dopadly kraje Karlovarský (–6,8 ‰) a Ústecký (–6,5 ‰). Ve všech krajích Česka převažovali zemřelí nad živě narozenými. Rovněž v žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo v absolutním vyjádření (–155 osob) v okrese Bruntál, při přepočtu na 1 000 obyvatel (–5,5 osoby) v okrese Ostrava-město. Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž v průběhu 1. čtvrtletí letošního roku ubylo přirozenou cestou 441 osob, tj. 7,5 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v prvním čtvrtletí roku 2025 přistěhovalo 2 797 osob, což ve srovnání s rokem 2024 bylo o 200 osob méně. Navzdory poklesu zůstal počet přistěhovalých nadále poměrně vysoký. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 1 299 osob (46,4 % přistěhovalých) a 1 498 osob ze zahraničí (53,6 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými mírně převažovali muži (50,9 %). Jednoznačně nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (1 930 osob), a to i relativně (24,8 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Necelých tisíc obyvatel se přistěhovalo do okresu Karviná. Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okresech Bruntál a Opava, do kterých se přistěhovalo shodně 15,7 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 4 350 osob (o 1 269 osob méně než v 1. čtvrtletí 2024). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 1 806 osob (41,5 % vystěhovalých) a 2 544 osob se odstěhovalo do zahraničí (58,5 % vystěhovalých). M ezi vystěhovalými převažovaly s 55,2 % ženy. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresu Ostrava-město (2 703 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel se jednalo o 34,7 osoby.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za 1. čtvrtletí 2025 činila 1 553 osob. Moravskoslezský kraj tak obdobně jako před rokem vykázal záporné migrační saldo, které pramenilo především z vysokého počtu vystěhovalých v březnu. Jejich velkou část představovaly osoby, jimž na konci čtvrtletí vypršela udělená mezinárodní ochrana. V důsledku toho během měsíce března ubylo stěhováním v Moravskoslezském kraji 1 799 obyvatel. Také všechny ostatní kraje Česka zaznamenaly v prvních třech měsících tohoto roku úbytek obyvatel stěhováním, přičemž nejvíce obyvatel migrací ubylo v Jihomoravském kraji ( o 3 129 osob), dále následovala Praha ( o 2 702 osob) a Plzeňský kraj (o 2 603 osob) . V rámci Moravskoslezského kraje vykázaly všechny okresy záporné migrační saldo , největší okres Ostrava-město –773 osob (–9,9 ‰).

Záporná hodnota migračního salda (–1 553 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–1 808 osob) zapříčinila, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření patřil k nejvyšším mezi všemi kraji Česka (–3 361 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku v Moravskoslezském kraji –11,5 osoby, horší výsledek vykázalo sedm krajů . Relativně nejlepší výsledek (–5,9 osoby) vykázal Středočeský kraj, nejhorší Plzeňský kraj (–22,7 osoby).

Podle předběžných údajů bylo v prvním čtvrtletí roku 2025 uzavřeno 337 manželství , tedy o 60 méně než v předchozím roce. V necelé polovině (47,2 %) případů to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 574 manželství, v 330 případech (57,5 % z úhrnu rozvedených manželství) to byla manželství s nezletilými dětmi. Počet rozvodů, které nabyly právní moci v průběhu 1. čtvrtletí 2025, byl meziročně vyšší o 28 případů.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.